Aktuální vydání magazínu Forbes

Zlatá Čína. Proč nejvíc miliardářů současnosti žije právě v této zemi

Pošli to dál

Asie je poprvé v historii domovem nejvyššího počtu miliardářů na světě. Podle studie společností UBS a PwC jich tu žije 637, což je o necelou stovku více než v USA. A na miliardáře nejbohatší asijskou zemí je jednoznačně Čína, kde byste našli skoro polovinu nejbohatších lidí kontinentu.

Každý týden se v Číně podle studie objeví dva noví miliardáři a všichni se dají označit za self-made, tedy takové, kteří se ke svému bohatství sami vypracovali a nezdědili ho.

Čtěte také: 70 nejbohatších a 10 nejštědřejších Čechů roku 2017

Čínští miliardáři také zcela vybočují v tom, kolik jim je let. Zatímco miliardáři na celém světě stárnou, nováčci z Číny se do pomyslné první ligy dostávají v průměru ve věku 55 let, což je o šest let dříve než jejich „kolegové“ z USA a o sedm let dříve než nejbohatší Evropané.

Ptáte se, v čem spočívá tohle čínské kouzlo?

Miliardy v akciích

Číňané shromažďují své bohatství především prostřednictvím akciového trhu. Na Západě je běžné, že společnosti vstupují na burzu zhruba deset let po svém založení. Asijští podnikatelé nemeškají a na burzu většinou vstupují, jakmile to jde. Tato rozhodnutí bývají často odměněna příjemně tučným IPO.

Ať už společnosti zamíří na šanghajskou burzu, ChiNext nebo přes oceán do New Yorku, veřejná nabídka akcií jim zvyšuje status. Studie USB a PwC ukázala, že přítomnost na burze v Číně zlepšuje vnímání a povědomí o obchodní značce nejen mezi zákazníky, ale také mezi dodavateli a samotnými zaměstnanci.

Realitní nebe

K růstu bohatství nové čínské smetánky pomohly i ceny čínských nemovitostí a štědré investice do infrastruktury. Jen od začátku roku se jmění sedmi největších čínských developerů dohromady navýšilo o neuvěřitelných 44 miliard dolarů.

I přes snahy vlády ochladit rozžhavený trh s nemovitostmi prostřednictvím různých úvěrových restrikcí a omezení kupních práv se ceny nemovitostí ve městech jako Šanghaj nebo Šen-čen v prvním čtvrtletí letošního roku zvedly o neskutečných 60 procent.

A ještě jeden příklad – Sü Ťia-jin, dravý čínský developer, který se aktuálně přetahuje o titul nejbohatšího muže země se zakladatelem e-shopu Alibaba Jackem Maem, letos zažil, jak jeho jmění raketově vzrostlo o neuvěřitelných 272 procent. Sám přitom pochází z chudé rolnické rodiny z provincie Che-nan.

Podobných příběhů o tom, jak chudák k bohatství díky nemovitostem přišel, je v současné Číně nepočítaně. A to i přesto, že čínský prezident na devatenáctém sjezdu komunistické strany jasně deklaroval, že „domy slouží k bydlení, a ne k tomu, aby se s nimi spekulovalo“.

Mecenáši kultury

Spolu s rostoucím bohatstvím jsou evidentní stále větší snahy asijských miliardářů o vytváření specifické identity a budoucího odkazu. Mnohem více než dřívější generace se současní bohatí Číňané zajímají o umění a hojně do něj investují.

Američtí miliardáři jsou sice ve sběratelství uměleckých děl předních současných i minulých autorů stále na prvním místě, Číňané jim už ale začínají dýchat na záda a počet čínských soukromých muzeí za poslední dekádu raketově vzrostl. Ze sbírání umění se stal prestižní projekt, jehož příjemným bonusem je i příznivá daňová politika.

Moneyball

Podobný vývoj jako v kultuře je patrný i ve sportu. Za poslední dva roky stojí Číňané za více než polovinou globálních sportovních akvizic.

Prezident Si Ťin-pching, sám vášnivý fotbalový fanoušek, povzbuzuje nákupy sportovních týmů a výstavbu stadionů. Udělal z toho dokonce i politickou prioritu – Čína by se podle jeho představ měla stát do roku 2050 „hlavním motorem světového fotbalu“.  Od roku 2014, kdy byla tato ambice oficiálně vyslovena, už odteklo na sportovně zaměřené obchody nemalé množství miliard.

Minulý rok kupříkladu podnikatel Sia Ťien-tchung z nepříliš známého konglomerátu Recon Group koupil 100 procent klubu Aston Villa z anglické Premier League. Realitní magnát Wang Ťien-lin vlastní 20procentní podíl ve španělském klubu Atlético Madrid a jeho Wanda Group v roce 2015 koupila platformu Ironman Triathlon.

Vrtkavá štěstěna

Ovšem ačkoliv jsou čínští miliardáři napřed v rychlosti a počtu, v objemu vlastněných peněz pokulhávají. Průměrné bohatství, které na jednoho čínského miliardáře připadá, je zhruba 2,5 miliardy dolarů, což je nejnižší číslo mezi všemi ostatními asijskými boháči.

Mnoho šťastlivců se pak nachází těsně nad miliardovou hranicí, což znamená, že jejich pozice v klubu největších světových boháčů je velice zranitelná.

Čtěte také