Aktuální vydání magazínu Forbes

jajsembest_sajt
foto1

Zrod impéria. Jak Mr. E řídil formuli 1 ke globální slávě a miliardám

Pošli to dál

Končila zrovna válka ve Vietnamu, Elvis Presley ještě brnkal na kytaru a v některých závodech F1 stále scházely zábrany mezi tratí a diváky a občerstvení pro VIP hosty nabízelo maximálně teplé pivo. Kdo by si tenkrát pomyslel, že nablýskané formule z majitele práv udělají člena světového žebříčku světových miliardářů, kde mu podle posledního, letošního odhadu Forbesu bude patřit s 2,9 miliardami 527. místo.

Jen jeden člověk měl tu odvážnou vizi. Ten, kterého v úterý po 40 letech vyšoupli z křesla šéfa seriálu. „Sesadili mě. Prostě jsem pryč. Firmu už nevedu,“ vzkázal 86letý strůjce úspěchu Bernie Ecclestone.

Čtěte také: Jak se fotí formule 1. Příběh Čecha, který pronikl mezi světovou elitu

Mnozí mu vyčítali jeho despotickou vládu a chamtivost, jenže nutno realisticky přiznat, že bez ní by se formule nikdy nestaly tak profesionálním prostředím, od kterého další sporty opisují. Přímé dohody s televizními stanicemi? Palubní kamery ve vozech? Expanze do Číny?

Být první, to byl klíč k podnikatelskému úspěchu podle Bernieho Ecclestona.

Ecclestone

Budoucnost F1 se začala měnit v roce 1972, kdy britský byznysmen koupil tým Brabham. Jeho závodník Nelson Piquet posléze vyhrál dvakrát titul mistra světa, ale Mr. E měl v hlavě mnohem větší cíl – ovládnout televize. Tehdy se totiž závody vysílaly náhodně, každý tým si domlouval vlastní dealy s každým promotérem závodu a přenosy se klidně rušily, pokud na startovním roštu nestál dostatek vozů.

Ecclestone se chopil příležitosti a přesvědčil týmy podepsat dohodu s názvem Concorde Agreement, kterou se zavazovaly startovat ve všech závodech šampionátu. S ní pak předstoupil před televizní společnosti a garantoval jim přenosy bez rizik. Týmům z dohody vyplývala kontrola nad vysílacími právy, na kterých vydělávaly, ale Ecclestonova společnost Formula One Promotions and Administration (FOPA) za ně vyjednávala podmínky a z transakcí si brala provize.

Když Ecclestone prodal Brabham, aby se mohl plně soustředit na chod FOPA, svět F1 zažil zemětřesení. Tehdy se z něj opravdu profesionální cirkus: jezdci si začali říkat o platy mezi 10 a 12 miliony dolarů, pětkrát víc než o dekádu dřív, sponzoři utráceli stovky milionů za sezonu, začaly se angažovat velké automobilky. Výdělky seriálu měly astronomické rozměry a přesto, že se někteří obávali, že smrt Ayrtona Senny v roce 1994 popularitu formulí přibrzdí, stal se pravý opak.

Čtěte také: Formule 1 je závislá na datech. K vítězství potřebujete středisko jako z NASA

V roce 1990 měla FOPA obrat 12,5 milionu dolarů, čtyři roky poté zrychlila na 127,6 milionů a plat 83,7 milionu dolarů udělal Ecclestona nejlépe placeného manažera světa. On přesto stále nebyl spokojen s výkony a udělal rozhodující kroky ke globální (a taky své vlastní) slávě. Od FIA v roce 1997 získal na 14 let sto procent práv a převzal tak úplnou kontrolu nad děním v F1. Což byl taky jeho klíč od světa miliardářů.

„Nejdůležitější rozhodnutí, které jsem kdy udělal, byl podpis smluv přímo s televizními stanicemi místo toho, aby o vysílání rozhodovala Evropská vysílací unie EBU,“ bilancoval Ecclestone. „Zrazovali mě, prý že všechny televize jsou pod EBU a já musím jednat s EBU. Ale pak jsem se dohodl s BBC a to byl velký krok kupředu. Byl to důkaz toho, že musíte vydržet, pokud něčemu věříte.“

Jen za poslední dekádu tento kolos vygeneroval 7,4 miliardy dolarů a značka, kterou Ecclestone 40 let budoval a kterou teď většinově převzal mediální koncern Liberty Media, je dnes oceňována na 9,1 miliardy dolarů.

Čtěte také