Bezprecedentní opatření v boji proti šíření koronaviru budou mít dopady na českou ekonomiku. Zhroucení burz, omezování výroby a nucené karantény se rychle přelijí do výkonu celého hospodářství. První odhady analytiků hovoří o tom, že by místo očekávaného zhruba dvouprocentního růstu mohla být tuzemská ekonomika ráda, když bude letos přinejlepším stagnovat. Na druhou stranu je v pořádku finanční sektor, což bude důležité pro rychlé zotavování. Projděte si prvotní názory ekonomů.

David Marek, hlavní ekonom, Deloitte

V první linii jsou odvětví přímo zasažená zastavením činnosti nebo výrazným poklesem poptávky. Jde například o vzdělávání, kulturní a sportovní akce, stravování a ubytování, činnost cestovních kanceláří, leteckou dopravu nebo knihovny a galerie. Celkem se tato odvětví podílejí na tvorbě přidané hodnoty 8,5 procenta.

Pokud by se v této části ekonomiky zastavila činnost na měsíc, činil by dopad na roční HDP Česka zhruba 0,7 procenta. Další negativní dopady může přinést panika a strach ochromující spotřebu domácností i firemní investice. Zvýšená nejistota nikdy nesvědčila výdajům za zbytné zboží a investice.

Kvantifikovat dopady v této oblasti je dost obtížné, ilustrací však může být recese z let 2012 a 2013 způsobená podobnými důvody. V prognóze připravené na konci minulého roku pro rok 2020 vycházela střední hodnota odhadu růstu HDP na 2,0 procenta. Průběžné doplňování publikovaných dat a pozvolné zhoršování odhadů pro hlavní obchodní partnery Česka vedly ke snížení odhadu růstu českého HDP na 1,3 procenta. Při zvážení možných dopadů viru COVID-19 a preventivních opatření může být solidním výsledkem v letošním roce stagnace české ekonomiky.

Petr Dufek, analytik, ČSOB

Naše ekonomika vstupovala do letošního roku oslabená klesající zahraniční poptávkou a rozvinutí nákazy v zahraničí její kondici dál oslabí. Bavíme se nicméně zatím o důsledcích v řádech desetin procenta HDP. Nic dalšího se oficiálně nedá říct vzhledem k tomu, že nikdo nemůže vědět, zda jsme na začátku, ve středu, nebo blízko konce šíření koronavirové nákazy.

Na malování černých scénářů, třeba toho z roku 2008, je zatím opravdu brzy. Finanční trhy fungují a na rozdíl od roku 2008 se nevytrácí důvěra mezi jednotlivými účastníky. Nezamrzají ani finanční toky, vše se tak točí jen okolo zpomalení světové ekonomiky.

Michal Brožka, senior economist, Komerční banka

V případě české ekonomiky převažují odhady negativních dopadů na HDP v řádech desetin procenta, ale ty se v čase zvyšují. Ekonomika nyní trpí šokem, o kterém nevíme, jak bude dlouhý a jak bude perzistentní. Ve srovnání s krizí roku 2008 nedochází k problémům s nedostatkem likvidity. Finanční systém je nyní velmi stabilní. Jedná se o šok pro reálnou ekonomiku, a nikoli o finanční krizi. Hospodářská politika může na takový šok reagovat řadou standardních nástrojů.

Patrik Rožumberský, ekonom, UniCredit

K vyčíslení celkového efektu šíření koronaviru je třeba přičíst také nevyhnutelný nabídkový šok v podobě výpadků dodávek komponent z Číny, který ovšem může být později z větší části nahrazen. Stejně tak je třeba připočítat i vliv nižší poptávky ze zahraničí, zejména výpadky v poptávce po automobilech a průmyslových výrobcích kvůli oslabení spotřeby domácností v zemích EU či výpadky v turistickém ruchu.

V tomto okamžiku se však domnívám, že tyto celkové dopady na růst tuzemské ekonomiky budou stále citelně mělčí a krátkodobější, než byly dopady finanční krize 2008–2009.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Czech Fund

Segment pořádaní hromadných akcí bude počítat ztráty v miliardách. Ztráty tohoto segmentu ekonomiky, respektive jeho nižší tržby a zejména v létě i menší počet sezonních pracovních míst, včetně brigádních, přispějí k tomu, že česká ekonomika poroste letos pomaleji, než se ještě nedávno předpokládalo. Její růst se přinejlepším bude pohybovat v rozmezí 1,5 až dvou procent. Nelze vyloučit, že bude ještě nižší. Instituce typu ministerstva financí nebo České národní banky přitom stále počítají s růstem ve výši alespoň dvou procent. Do recese by ale Česko letos spadnout nemělo.