skip to main content
Byznys

Aerolinky natahují ruce ke státu, Branson nabídl ostrov, Šimáně argumentuje daněmi

2 minuty čtení

Koronavirová krize přepisuje poměry ve světovém letectví. Včetně těch majetkových. Jestliže 80. léta minulého století byla ve znamení privatizace velkých národních dopravců, bezprecedentní výpadek cestujících po celém světě povede pravděpodobně k opaku.

První aerolinky krachují a další se derou k pomoci ze státních peněz, která bude vykoupena získáním státního vlivu v leteckých firmách. V relativně dobré kondici jsou jen někteří nízkonákladoví dopravci, jako například Ryanair či Southwest Airlines, kteří se více drželi konzervativních rozvah a nikdy nepočítali se státem.

Příklady? Vždy dobře viditelný miliardář Richard Branson nabízí britské vládě do zástavy svůj ostrov v Karibiku výměnou za půjčku, která by pomohla jeho Virgin Atlantic. Odpovědi se zatím nedočkal. Respektive dočkal se jí jen od australského ministra financí, jenž odmítl podpořit jeho Virgin Australia s odůvodněním, že firma má dost bohaté akcionáře. Druhé největší australské aerolinky tak tento týden zamířily do ochrany před věřiteli.

Richard Branson nabídl do zástavy svůj soukromý ostrov. | Foto Forbes

Norský dopravce Norwegian Air Shuttle zase poslal do konkurzu své dceřiné firmy ve Švédsku a v Dánsku, protože na státní pomoc dosáhl jen na domácím, norském trhu. Končí také dlouhodobě ztrátové jihoafrické aerolinky South African Airways, jež se stát rozhodl definitivně nepodpořit. To jsou první oběti zamčené oblohy a utlumeného byznysu.

Vedle toho velké evropské a americké aerolinky lobbují za pomoc z veřejných peněz. Lufthansa, která postupně spolkla několika národních dopravců, vyjednává nejen v Německu, ale také v Rakousku, ve Švýcarsku a v Belgii. Tam všude by mohli mít zájem na jejím podpoření. Stejně se činí Air France-KLM v Paříži.

Americké aerolinky sice už dostaly od administrativy Donalda Trumpa mix přímých dotací a úvěrů ve výši 25 miliard dolarů, které jim teď pomohou, přesto v pětiletém výhledu investoři spíše sázejí na to, že část z nich nepřežije.

Bloomberg upozorňuje na to, že pojištění proti nesplácení dluhopisů například u American Airlines narostlo na 2883 bodů. To nikomu nic neřekne, pokud nedodáme, že banka Lehman Brothers, která v roce 2008 odstartovala finanční krizi, měla v nejhorší okamžik před svým krachem tuto hodnotu jen na 707 bodech.

Reklama

Relativně menší starosti tak teď mají aerolinky, které jsou přímo vlastněné státy. Například Singapore Airlines získaly od státního holdingu Temasek navýšení kapitálu o 10,5 miliardy dolarů, což je zatím největší pomoc v aktuální krizi od nějakého státu vůbec. Veřejný zájem je zdůvodnitelný alespoň tím, že je Singapur ostrov. To se v Evropě bude prokazovat hůře.

Aktuální vydání magazínu

Za této situace v Česku o přežití bojují aerolinky Smartwings/ČSA, kterým vládne miliardář Jiří Šimáně. Hledá pro ně financování a ve velké story v aktuálním čísle Forbesu popisujeme situaci firmy a Šimáněho vyjednávání se spoluakcionáři – čínskou CITIC Group, jež ve Smartwings vlastní 49,92 procenta.

Zároveň se obrátil s žádostí o pomoc také na stát. Z opatrných vyjádření premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové vyplývá, že hnutí ANO je pomoci spíše nakloněno, byť ještě nebyla přesně specifikována. Proti se hlasitě ozývá opozice s tím, že Smartwings nejsou národním zájmem Česka.

„Od státu požadujeme pomoc ze stejného důvodu jako aerolinie po celém světě – společnosti nemají v podstatě žádné příjmy a v této situaci se jako miliony ostatních firem ocitly ne vlastní vinou. A jelikož nám zatím není znám jediný případ, kdy stát svoji národní či bázovanou leteckou společnost odmítl, nevidíme žádný důvod pro to, aby se stát k naší společnosti zachoval jinak,“ uvedl dnes Jiří Šimáně pro server Zdopravy.cz.

Zároveň bez dalších podrobností dodal, že Smartwings už v Česku odvedly na daních miliardy korun.

Podle informací Forbesu teď firma prodělává desítky milionů korun denně, a finanční injekci tak potřebuje co nejrychleji. V běžném provozu utrácí jen za platy, leasingy a údržbu letadel zhruba miliardu korun měsíčně. Jak moc bude opravdu v národním zájmu jí pomoci a jak to případně zdůvodnit v rámci mixu vládních opatření, to bude politické rozhodnutí.

Už dnes si vláda dává pozor, aby používala mediálně hlavně její značku ČSA, tedy třetího nejstaršího leteckého přepravce na světě a dříve národního dopravce. Zní to líp.

Reklama
Reklama
Reklama