Před dvěma lety miliardář Jack Ma prohlásil, že „čínský fotbal potřebuje někoho, kdo prostředí rozhýbe“, a začal do oživení nejoblíbenějšího globálního sportu ve své zemi pumpovat hromady dolarů.
Jestli už v té dobře přemýšlel i o olympijských hrách, se dá jen hádat. Ale čerstvě podepsaná smlouva, kde na jedné straně stojí Maův e-commerce gigant Alibaba, na druhé Mezinárodní olympijský výbor a v kolonce částka 600 milionů dolarů, ukazuje, že velké plány má 28. nejbohatší člověk planety právě teď. Kontrakt je platný na příštích šest olympijských her, tedy do roku 2028.
Má jít ovšem o víc než jen o sponzorství; Alibaba plánuje způsobit revoluci v digitálním světě a sociálních médiích, taky zajistit vstup na globální e-commerce trh, kde je pravděpodobně nejsilnější společností světa, a navrch vytvořit olympijský televizní kanál s obsahem přizpůsobeným mladšímu čínskému obecenstvu.
Čtěte také: Od snu na olympiádu. Příběh Čecha, který se dostal do nejvyššího managementu her
Alibaba se stane jedním z hlavních sponzorů her, tedy členem elitní skupiny, kam patří americké firmy Coca-Cola, Visa a McDonald’s. Zajímavé je to pro Jacka Ma možná i proto, že troje další hry – jedny letní a dvoje zimní – se konají v Asii: Pchjongčchang 2018, Tokio 2020 a Peking 2022. A jestliže letní hry v Pekingu 2008 ladilo 80 procent čínských domácností, olympijské partnerství zajistí značce obří publicitu.
Americká obchodní komora sice Alibabu označila za nechvalně proslulé tržiště, ale prezident MOV Thomas Bach zaujal opačný postoj a věří, že právě touto spoluprací se dá zamezit prodeji padělaného merchandisingu.
Jack Ma podepsal dohodu o olympijském partnerství s Thomasem Bachem, šéfem MOV.
Dohoda s razítkem pěti kruhů pro Alibabu a Čínu vůbec znamená další krok na cestě stát se „velkým sportovním národem“, jak si přál čínský prezident Si Ťin-pching. Po jeho výzvě začaly čínské společnosti mohutně investovat do snu stát se fotbalovou supervelmocí.
Skupovaly evropské kluby včetně pražské Slavie a evropským superstars nabízely za přestěhování na východ sumy, z jakých jim musela padat čelist. Sumy tak závratné, že tamní ministr sportu už pohrozil tvorbou platových stropů a limity na přestupové částky, aby se zamezilo iracionálnímu investování.
Jakkoliv však byly částky líbivé, třeba Cristiano Ronaldo, nejlépe vydělávající fotbalista planety, odmítl vábení jednoho čínského klubu, který mu údajně nabízel gáži 105 581 500 dolarů ročně, tedy zhruba 2,6 miliardy korun. Další vize už se však zdají realističtější a svou první velkou hvězdu si chce Čína vychovat sama, v jedné z 50 tisíc fotbalových škol, které plánuje do roku 2025 vystavět.
Čtěte také: Jamajská továrna na peníze. Proč Bolt bere desetkrát víc, než jakýkoli jiný atlet
V Číně stále populárnější fotbal je rovněž v hledáčku Jacka Ma, jeho společnost před dvěma lety zaplatila 192 milionů dolarů za padesátiprocentní podíl v klubu Evergrande Taobao, tedy celku, který zaplatil 46 milionů dolarů za Jacksona Martineze, hvězdu Atletika Madrid.
Fond Yunfeng Capital, který Ma vlastní, zase usiluje o podíl ve španělské společnosti Imagina Media prodávající mezinárodní vysílací práva na španělskou La Ligu. A v neposlední řadě je Alibaba v jednání s Mezinárodní fotbalovou asociací FIFA o to stát se sponzorem mistrovství světa.
