Zkratka X37-B vám asi moc neřekne. Je to kódové označení tajného letadla U.S. Air Force, které se má podle všeho tento víkend vydat z Cape Canaveral na dlouhodobou cestu po nízké orbitě. 

Pro letoun z dílny Boeingu, který vypadá jako menší verze vehiklů Space Shuttle, je to šestý vzlet za poslední dekádu. Na oběžnou dráhu vynese zajímavý náklad, což odhalila mimořádná zpráva ze strany U.S. Space Force. Ano, testovací letadlo sice patří pod letectvo Air Force, misi ale operuje nově vytvořená americká agentura Space Force.

Co bude mít letoun na palubě? NASA posílá na oběžnou dráhu dva druhy experimentálních semínek, na nichž bude zkoumat radioaktivitu. U.S. Air Force Academy zase do letounu přibalí vlastní vědecký satelit. Ovšem to nejzajímavější na palubu X37-B vložili vědci z Naval Research Labu.

Jde o malý solární panel, který se použije na historicky první pokus s přenosem vesmírné solární energie na Zemi. „Je to velký krok dopředu,“ citoval magazín Wired Paula Jaffeho, inženýra z Naval Research Labu.

Myšlenka za vesmírnými solárními panely není nová, zato je poměrně jednoduchá – jde o to, využít sluneční energii nehledě na to, jestli je den, nebo noc a jaké je zrovna počasí. Převést sluneční paprsky na mikrovlny a ty pak poslat dolů na Zemi.

Testovací letoun U.S. Air Force X-37B | Foto U.S. Air Force

Jak upozorňuje Wired, solární panely na dostatečně vysokém bodu oběžné dráhy se mimo sluneční záření dostanou maximálně na několik minut za den. Celá idea mikrovlnného přenosu energie, jejímž autorem byl ve 40. letech minulého století proslulý sci-fi spisovatel Isaac Asimov, se už několikrát úspěšně otestovala na Zemi. Teď je to ovšem poprvé, co se jde testovat přímo na oběžnou dráhu.

Technologie, se kterou jde Naval Research Lab na věc, je doopravdy testovací – přístroj není větší než krabice na pizzu a elektřina, kterou ze Slunce získá, by nerozsvítila ani žárovku. „Studie a analýzy už funkčnost celého konceptu dokázaly, teď jdeme na první prototyp,“ dodává Jaffe. A magazín Vice s ním souhlasí: „Každý velká technická revoluce začínala na nenápadném prototypu.“