Křižovatka Hertzovy a Rotschildovy ulice v Tel Avivu vypadá úplně tuctově. Dvě prašné asfaltky s úzkými chodníky, houstnoucí provoz a okolo šedivé dvoupatrové domy. Rozhodně nic, co by vybočovalo ze stereotypu pravoúhlých bloků centra tohoto města.

Tohle místo je ale pro historii Tel Avivu a celého Izraele zcela zásadní. Tady v roce 1909 založila skupina židovských osadníků nové město – přelidněná Jaffa u moře už jim přestala stačit, takže hledali místo za jejími hranicemi. A na místě, kde do té doby byly jen písečné duny, palmy a velbloudi, vzniklo hlavní byznysové centrum Izraele.

Z tohoto pohledu je celý Tel Aviv vlastně startup. Raketově rychle vyrostl (Jaffu už dávno pohltil) a dnes tu tepe obchodní srdce židovského státu. Pobočku tady mají snad všechny velké mezinárodní firmy a spousta z nich i své vývojové centrum a vlastní inkubátory, namátkou eBay, Deutsche Telekom, IBM, Coca-Cola nebo Dell.

Kromě toho se tu rodí tuny nových podnikatelských nápadů. Po kalifornském Silicon Valley je to druhá největší líheň startupů na světě – stahují se sem bohatí venture kapitáloví investoři, miliardové valuace tady nejsou nic zvláštního, stejně jako špičkový talent a hi-tech produkty (mezi izraelské vynálezy se počítají třeba USB flešky, firewall nebo chatovací aplikace ICQ).

20150610_172513

Takhle vypadá nedávno otevřená pobočka, kterou si v Tel Avivu otevřela společnost AVG.

„V Tel Avivu je největší koncentrace startupů na světě,“ říká Daniela Kandel, výkonná ředitelka organizace Startup Nation Central. Tomu odpovídají i makroekonomické statistiky. Čtyři procenta izraelského hrubého národního produktu směřují do vývoje (výdaje na Research & Development) a podle žebříčku Global Innovation Index patří židovský stát mezi 15 nejinovativnějších zemí na světě.

Je to vidět i na počtu startupů v Izraeli – aktuálně jich je okolo pěti tisíc a každý den vznikají dva nové. Důležité ale je, že vedle kvantity tu mají i kvalitu: loni se tu událo 108 exitů v celkové hodnotě sedmi miliard dolarů. Ty podporuje 86 venture kapitálových fondů a dohromady přes 50 inkubátorů a akcelerátorů. Vypovídající jsou i údaje za minulý rok: 18 firem založených v Izraeli vstoupilo na Wall Street a jejich primární emise akcií byla v celkové hodnotě 2,1 miliardy dolarů.

O něčem takovém si v Česku můžeme nechat jen zdát. Přitom Izrael má o dva miliony obyvatel méně a Tel Aviv je poloviční než Praha – a jeho první univerzita vznikla až v roce 1956. V čem je tedy podstata izraelského technologického zázraku? Tohle je sedm hlavních důvodů:

Důvod první: armáda

Pokud jste Izraelec, v osmnácti letech musíte narukovat do armády. Ženy na dva roky, muži na tři – žádný odklad, na univerzitu můžete až potom. Tahle povinnost se vryla hluboko do DNA izraelského národa. A postupně se projevila i v byznysu a míře inovací, kterými židovský stát vyniká.

unit 8200

Nejlepší technologická škola na světě? V izraelské armádě.

Jak je to možné? Odpověď hledejte u Jednotky 8200, což je největší součást izraelské armády. Funguje podobně jako americká NSA, tedy kyberneticko-špionážní agentura, která sdružuje nejlepší mozky v zemi. Zároveň ale také funguje jako živé podhoubí izraelské startupové scény. Však se také Jednotce 8200, čítající tisíce vojáků, přezdívá „Best Tech School on Earth“.

Inovacemi a technologickým progresem je izraelská armáda proslulá. A pro ty, kdo projdou Jednotkou 8200, je to nejenom škola technických dovedností, ale i nejlepší kurz networkingu.

Její absolventi stáli i za aplikací Waze, kterou koupil Google za miliardu dolarů – a dnes je právě Waze v Izraeli příkladem, který stovky tamních startupů chtějí následovat. K tomu jim pomáhají akcelerátory a investoři, často těsně spjatí opět s Jednotkou 8200 – například známý akcelerátor 8200 EISP (Entrepreneurship and Innovation  Support Program). V roce 2010 ho založili investoři, kteří si prošli tímto armádním programem.

„Nadějné projekty jsou u nás pět měsíců, kdy jim poskytujeme zázemí, kontakty a mentoring. Většina z nich pak dostane peníze od investorů – my si v nich podíly nebereme. Pro nás je důležité, že tím pomáháme celému systému,“ říká Guy Katsovich, ředitel 8200 EISP.

Díky armádě a odložené vysoké škole jsou startupisté v Izraeli o poznání starší a zkušenější, než jejich český protějšek. V průměru je začínajícím startupistům 34 let, mají vysokoškolské vzdělání a za sebou pracovní zkušenosti (73 % z nich bylo předtím zaměstnanci). V takové životní pozici pak pochopitelně vznikají podnikatelské nápady, které mají mnohem větší šanci uspět. Příklad? Aplikace Meerkat a Yo nebo startupy ReWalk (pomocný skeleton pro handicapované), CyberArk (firemní online bezpečnost) a MobilEye (varovný systém do aut).

Důvod druhý: malá země

„Jsme malá země a nemáme moc přírodních zdrojů, takže musíme spoléhat na svůj talent,“ říká Daniela Kandel jejíž organizace Startup Nation Central v Tel Avivu funguje jako pojítko mezi státní garniturou, startupisty, investory i nadnárodními korporacemi.

Zhruba osm milionů Izraelců žije asi na 20 tisících kilometrech čtverečních. Ani v jednom měřítku se tedy tahle země nemůže rovnat světovým velmocím ani rivalům v regionu. To, co na první pohled působí jako nevýhoda, ovšem dokázali místní obyvatelé otočit ve svůj prospěch. Inovace a vývoj berou jako obranné prostředky proti nepřátelům, kterými jsou doslova obklopeni.

20150610_132444

Pohled na Tel Aviv.

„Když žijete v zemi, která je pod trvalou hrozbou, začnete myslet jinak. Proto je tu méně bullshitu než v jiných startupových ekosystémech. Prostě víc reality, méně snění – všechno musí dávat smysl,“ tvrdí Kandel. Naráží tak na fakt, že na Izrael je z nepřátelských území namířeno 170 tisíc raket, před kterými Izrael chrání důmyslný systém Iron Dome. Ten dokáže letící raketu sestřelit ještě ve vzduchu.

„Loni v létě, když vrcholila krize v Gaze, sem přijeli zahraniční investoři. Zatímco jsme jednali o naplnění našeho čtvrtého fondu, za okny jsme viděli, jak Iron Dome sestřeluje jednu raketu za druhou. Nám už to přijde normální, zvykli jsme si, ale hosté docela koukali,“ říká Shahar Tzafrir z investičního společnosti Magma. Nakonec ale „hvězdné války“ nad Tel Avivem neměly na jednání takový vliv. „Byznys je byznys. Nakonec jsme vyraisovali celkem 150 milionů dolarů.“

Malý domácí trh pro izraelské startupy znamená ještě jednu důležitou věc: svůj produkt nebo službu rovnou orientují na globální úroveň, to znamená především USA, Evropa a Čína.

Důvod třetí: kreativita a vývoj

V Izraeli mají velké mezinárodní firmy skoro tři stovky tzv. R&D center, tedy vývojářských míst, kde se koncentruje jejich největší talent a mozky. „V tomhle ohledu je Izrael speciální místo, je tu velká konkurence a boj o nejlepší lidi,“ říká Marc Sommer, viceprezident Deutsche Telekom pro Business Development & Venturing. Právě německý telekomunikační gigant je jednou z velkých mezinárodních společností, které v Tel Avivu mají své inovační centrum nebo zde vedou vlastní inkubátor.

„Pro tzv. incumbenty je těžké udržet v inovacích krok s dravými hráči na trhu. Proto jdou sem a kupují mladé firmy, které jim pomůžou se okysličit,“ podotýká Sommer s tím, že i zdánlivě neporazitelné korporace musí být kreativní, aby se v měnícím se prostředí udržely na špičce. „Nás zajímá hlavně oblast bezpečnosti a energie, ale třeba i autonomní vozy.“

Když o vývojových centrech velkých firem mluví investor Tzafrir z fondu Magma, nemusí pro příklad chodit daleko. Sedí totiž v 25. patře mrakodrapu na Rotschildově ulici, kde je tabule nájemců u recepce plná slavných jmen. „Přímo pod námi jsou dvě patra Facebooku, který zde má největší inovační centrum mimo Spojené státy. Koupili tady Face.com a Onavo,“ odkazuje Tzafrir na dva bývalé izraelské startupy – první byl šampion v rozpoznávání obličeje na fotkách a druhý na komprimované přenosy dat v mobilech.

Kromě klasického R&D stojí v Izraeli za pozornost i několik menších a hravých projektů:

PowerUp

powerup-toys-paper-plane

Papírová vlaštovka na dálkové ovládání přes chytrý telefon – zní to možná dětinsky, ale je to skvělá zábava. Tenhle projekt vyrostl na Kickstarteru a dneska prodává vlaštovky přes Amazon.

SCiO

Scio_620x376_1_0

Nevíte, co to je? Namiřte na to svůj přístroj SCiO a ten vám to řekne. Skenovat můžete jakékoli materiály nebo fyzické objekty – kámen, zeleninu, léky, rostliny… I tohle zařízení sehnalo peníze na Kickstarteru.

PlayBuzz

Kvízy, žebříčky, fotky, videa… Ano, je to trošku laciné a je to jen facebooková stránka. Ale její příspěvky mívají víc sdílení než Buzzfeed a to stojí za pozornost.

Důvod čtvrtý: neúspěch je povolen

Ve startupovém světě to anglické slovo slyšíte často: fail. Neúspěch je součástí úspěchu, bere se jako součást hry. V Izraeli navíc platí, že se z něj nestane vaše stigma, pokud váš projekt zkrachuje. „V tomhle je tady velký rozdíl oproti třeba Německu. Tady je OK, když vám to nevyjde,“ říká Sommer z Deutsche Telekom.

Izraelci dokonce pořádají FailCon, což je festival, na kterém se prezentují ty největší neúspěchy a hledá se z nich ponaučení.

Vedle slovíčka „fail“ je tu ještě jeden výraz, který se zapsal hluboko do nátury izraelských podnikatelů: „rosh gadol“. Doslova to znamená „velká hlava“, ale tenhle hebrejský výraz vyjadřuje především schopnost myslet „out of the box“.

Výraz vznikl v izraelské armádě, kde od vojáků vyžadují nejen poslušnost, ale i schopnost jít ostatním příkladem, vést je, mít ochotu riskovat a jít do neznáma a vzít za své činy zodpovědnost. Dneska se „rosh gadol“ běžně používá v byznysu, každý správný CEO by ho měl mít, a jak píše izraelský deník Haaretz, používá se i v pracovních inzerátech ve stylu „hledáme kandidáta s rosh gadol“.

Důvod pátý: chytřejší město

Jdete v Tel Avivu po ulici a máte silný wi-fi signál – zadarmo a bez hesla. Není ani z McDonald´s ani z okolo projíždějícího autobusu. Tuhle službu platí a zajišťuje místní radnice. Chce tak pro místní i pro turisty zajistit lepší přístup k internetu.

To je jen jeden příklad toho, jak technologie a nové nápady prostupují veřejný prostor a každodenní život v Izraeli. Ze záplavy startupů, které se těmto oborům věnují, vybíráme dva příklady:

Reporty

Běží teprve v testovacím provozu, naplno se má rozeběhnout v říjnu. Ale jeho dosavadní výsledky vzbuzují velká očekávání. Hlavní motto Reporty zní „Jedno video je lepší než deset hovorů“ a v podstatě jde o aplikaci, která streamuje video z vašeho telefonu bezpečnostním složkám. Takový záchranářský Periscope. Havárii auta, střelbu na ulici, požár ve vedlejším domě nebo kolaps spolucestujícího už nemusíte ve stresové situaci popisovat slovy, ale záchranným složkám ji ukážete přes real-time video.

Reporty na celém systému spolupracují s Motorolou, jejíž zařízení používá většina bezpečnostních složek v USA. Aplikace by měla ale nakonec fungovat celosvětově, protože když jste v zahraničí, většinou si nepamatujete místní číslo na policii (věděli jste, že v Izraeli je to 100?)

HopOn

Třicetiletý Ofer Sinai má na hlavě jarmulku na hlavě a na tváři týdenní zrzavé strniště. Jeho startup má odvážný plán: zrychlit veřejnou dopravu po celém světě. Místo zdlouhavého přikládání karet na terminály nebo placení u řidiče si budete moci koupit jízdenku z chytrého telefonu, a to bez nutnosti ho vytahovat z kapsy (systém funguje přes bluetooth a ultrazvuk).

„Běžně to funguje tak, že 10 pasažérů nastupuje přes řidiče 40 sekund. S námi to je 10 pasažérů za 4 sekundy. Je to tzv. wireless ticketing, tedy mnohem rychlejší simultánní placení více pasažérů najednou,“ popisuje Sinai. „Navíc nemusíte ani telefon vytahovat z kapsy.“

Tenhle izraelský startup by měl brzy dorazit i do Česka – mluví se o tom, že HopOn zavede plzeňský dopravní podnik.

Důvod šestý: peníze

Dobré nápady přitahují velké peníze. „Izrael je skvělá země pro venture kapitalisty. Jsou tu nejlepší lidé a nejlepší technologie – samozřejmě to má co do činění s místní armádou, “ říká Shahar Tzafrir z fondu Magma. Ten spravuje 500 milionů dolarů a jeho poslední fond na již zmíněných 150 milionů dolarů by se měl rozdělit na 10 až 20 investic.

Pro Tzafrira a jeho kolegy by bylo ideální zopakovat aspoň u některého z nich scénář Waze. Do něj Magma vstoupila za 10 milionů dolarů a při koupi Googlu získala 200 milionů. „To byl náš nejlepší exit,“ rekapituluje Tzafrir.

Magma je zaměřená na tzv. early-stage investice a Tzafrir vyčísluje, že on a jeho kolegové ročně prozkoumají zhruba tisíc startupů a pouze do pěti z nich zainvestují. „Předpokládáme, že dva failnou, dva se jakžtakž udrží a z jednoho bude hvězda.“

Důvod sedmý: kniha Startup Nation

Tahle knížka vyšla před šesti lety a dnes už ji lze počítat mezi kultovní publikace. Hodně ovlivnila i dvaadvacetiletého Bena Langa, který se kvůli ní do Izraele přestěhoval před třemi a půl roky z New Yorku.

start-up-nation-e1431587486591

Kniha Startup Nation popisuje, jak vznikl ekonomický izraelský zázrak. Probírá se vlivem, který má na místní startupovou komunitu armáda a její jednotka 8200, i na podmínky, ve kterých nové nápady vznikají a rostou.

To vše oslovilo Langa natolik, že založil komunitní portál Mapped in Israel, tedy jakousi startupovou mapu země. Ta propojovala mladé podnikatele, investory, vývojáře, grafiky, coworingová místa atd. Nakonec z ní vzniklo něco většího: projekt MAPME, který na podobném principu může jako jednoduchý nástroj fungovat pro kohokoli, třeba právníky nebo zemědělce, po celém světě.