Bezpilotní letadla už existují, ale samořízená auta, to je pořád ještě hudba budoucnosti. I když taková, o které se hodně mluví a která se horečně testuje. V běžném životě si ale řidiči zatím mohou užívat jen vozů s automatickou brzdou, samočinným parkovacím systémem nebo autonomní jízdou po dálnici.
Ovšem možná ne nadlouho. Společnost nuTonomy odštěpená z Massachusettského technologického institutu MIT prý ještě letos hodlá spustit v Singapuru první samočinně řízenou taxislužbu, píše web Spectrum. Taxi bez řidiče si normálně zavoláte telefonem, sdělíte mu cíl cesty a už si jen sednete dozadu a necháte auto, aby vás tam odvezlo. Přesně tak, jak to dělala dnes už tak trochu směšně působící vozítka v původním Total Recallu.
Zní to fantasticky? Není divu. Žádná automobilka ani jiná společnost, a že jich na samojezdících autech pracuje, se totiž zatím nedokázala vypořádat se softwarem, který taková vozidla potřebují.Společnosti jako Google ukazují, že máme velmi drahý hardware nezbytný pro vozy bez řidiče, ale chybí program, který bude spolehlivě sbírat a vyhodnocovat data z automobilových senzorů a říkat jim, co mají dělat. A nuTonomy věří, že právě jejich software je lepší než všechny ostatní a přesně tohle dokáže.
Dosavadní funkční samořídící vozítka jsou na stupni tři – tzn. s omezeným samočinným řízením, kde se předpokládá přítomnost řidiče pro případnou kontrolu. NuTonomy chce na trh uvést autonomní vůz úrovně čtyři navržený tak, „aby vykonával všechny potenciálně nebezpečné řídící funkce a během celé cesty sledoval podmínky na silnici“. Takže na vás skutečně zbyde jen otevřít si a pak zabouchnout dveře.
„NuTonomy se soustředí na to, jak udělat auta tak chytrá, aby se orientovala v městském prostředí. Zajistit bezpečnou jízdu nestačí – to je naprosto nezbytná podmínka. Ale jde o to, že musíte taky řídit zhruba tak jako lidé. A ti někdy pravidla silničního provozu poruší,“ vysvětluje generální ředitel nuTonomy Karl Iagnemma.
„Pravidla porušíte, když se to dá, ale v podstatě vždycky, když sednete za volant. Takže my děláme skutečně něco jedinečného, snažíme se včlenit do rozhodovacího zařízení schopnost, aby auta porušila silniční pravidla, je-li to nutné – bezpečně a spolehlivě,“ dodává.
NuTonomy se už v Singapuru podílela na experimentálním zavádění samočinných golfových vozíků pro turisty. Singapur a MIT na podobných výzkumných projektech spolupracují od roku 2007 a nuTonomy je jedním z výsledků tohoto partnerství, část jejího nejužšího pětadvacetičlenného týmu tyto vozíky přímo vyvíjela.
Kromě toho nuTonomy už dodává samočinné funkce jiným výrobcům automobilů. Například pro Jaguar LandRover vyvíjí nuTonomy škálu samočinných prvků, které se v příštích letech dostanou k obchodníkům. „Být dodavatelem takové technologie je pro společnost jako naše příležitost jako hrom,“ komentuje Iagnemma. „Technologie z této oblasti nejsou původně automobilové, ale pocházejí z robotické komunity, jde o technologie vyvíjené při robotickém výzkumu za posledních 20 let.“
Problém s postupným zaváděním samočinnosti aut považuje hlavně za finanční. „Tyto prvky neprodáte někomu, kdo je ochoten platit omezený rozpočet. A to náklady na senzory a počítače zásadně limituje.“
Samořídící auto, které testuje Google.
Když ale z rovnice vlastnictví vozu jednotlivcem odstraníte – třeba jako u robotického taxi, situace se zásadně změní: „Teď sázíte proti nákladům na lidského řidiče,“ vysvětluje Iagnemma. „A je velmi pravděpodobné, že se tato technologie dostane na trh nejdřív jako samočinný systém mobility na přání.“
Mobilita na přání dává smysl ve městech a města jsou největší výzvou pro samočinná vozidla kvůli hustotě provozu a šíři informací, které je třeba brát v potaz při rychlém rozhodování při jízdě. Což je podle Iagnemmy jeden z hlavních problémů aut bez řidiče.
„Mohli jsme využít spoustu práce, kterou jsme s Emiliem Frazzolim udělali v MIT za posledních 15 let a aplikovat ji na tento problém. Díky tomu si myslíme, že máme pokročilý a neotřesitelný přístup k plánování a rozhodování,“ pochvaluje si. NuTonomy prý k problému přistupuje s prostředky formální logiky – souborem nástrojů použitelných v programech, když máte autonomní nebo zčásti samočinné systémy, které řeší komplikované situace a musejí mít ověřitelný software.
„V zásadě vybavíme auto seznamem pravidel – třeba silničních, a pak seznamem preferencí, třeba instrukcí, jak lidé řídí. A roztřídíme je: Tato pravidla nelze porušit, třeba narazit do něčeho, a tohle jsou věci, které by ideálně měly nastat, je-li to možné. A pak použijeme algoritmické procesy, které tato pravidla převedou do přezkoumatelných logických struktur, což znamená, že máme jistotu, že struktury, které z těchto pravidel povstanou, se přesně řadí k pravidlům, která definujeme,“ vysvětluje Iagnemma. A zdůrazňuje, že autonomní auto by mělo řídit jako průměrný, rozumný, sebevědomý řidič.
Zálusk na inteligentní vozy má i společnost Bosch.
„Určitá skupina populace nebude mít ze samočinných vozů dobrý pocit. Auto se bude řídit jinak, než by jeli oni, a z toho poplyne určitá nedůvěra v samočinnost. My jako komunita musíme vytvořit něco jako schopnost vyladit výkon vozu. Samozřejmě, že auto pojede bezpečně, ale bude řídit podobně, jako byste asi řídili vy. Ale k tomu nám ještě zbývá dlouhá cesta.“
I samočinné vozy se ovšem nutně dostanou do situace, kdy budou muset provést určitá etická rozhodnutí – vyhnout se dítěti a nabourat s jezdcem? Řešení zatím neexistuje.
„Je to důležitá otázka a chtěli bychom na ni umět odpovědět, ale jednoduše zatím nemáme technologii,“ podotýká Iagnemma a upozorňuje, že na samočinné auto budou v takových situacích kladeny vyšší nároky než na lidského řidiče.
NuTonomy letos spustí malou pilotní studii plně samočinného přepravního systému na přání v byznys parku One North v Singapuru poblíž národní univerzity. Doufají, že projekt prokáže vhodnost technologie i potenciální výnosnost robotické taxislužby. Už několik měsíců testují vývojové prototypy na singapurských silnicích a koncem roku už vás možná některý z nich sveze.
