Dusičnany, stopové kovy, chlor nebo bakterie. Voda živá nám teče z různých zdrojů, ale její „živost“ není vždy ku prospěchu věci – zvlášť co se různých nesympatických breberek týče.

V rámci našeho loňského vodního speciálu Forbes NEXT jsme otestovali pět vzorků vody a výsledek je poučný i v současných vedrech.

Jak jsme testovali?
Testy všech vzorků provedla akreditovaná laboratoř VZ lab v Praze, která se specializuje na analýzu vody. Vodu jsme testovali na všechny základní fyzikální a chemické ukazatele, stopové kovy, tedy například olovo, arzen nebo rtuť (u všech vzorků byly pod mezí detekce), těkavé organické látky (například vinylchlorid nebo benzen) a mikrobiologické ukazatele.

Foto Michael Tomeš

Karlovy Vary

TYP: KOHOUTKOVÁ VODA
ZDROJ VODY: PŘEHRADA STANOVICE

CELKOVÁ TVRDOST: 1,3 mmol/l
PH: 7,7
DUSIČNANY: 5,4 mg/l
VÁPNÍK: 43 mg/l
HOŘČÍK: 5,0 mg/l
TRIHALOMETANY: 23 ug/l
KOLIFORMNÍ BAKTERIE: 0
INTESTINÁLNÍ ENTEROKOKY: 0

Normu pro pitnou vodu nesplňuje ve dvou parametrech – je měkčí a obsahuje jen poloviční množství hořčíku, než jaký je v Česku stanovený limit. Pro lidský organismus není vhodná jak příliš měkká, tak příliš tvrdá voda, nesplnění normy vám v tomto případě ale nijak neublíží.

Voda v Karlových Varech naopak na rozdíl od té v Praze splňuje přísná kritéria pro kojeneckou vodu v množství dusičnanů, které jsou pro kojence do tří měsíců jedovaté. Limit pro vodu pro kojence je 10 mg/l, zatímco voda v Karlových Varech má dusičnanů jen 5,4 mg/l.

Praha (Libeň)

TYP: KOHOUTKOVÁ VODA
ZDROJ VODY: ŽELIVKA A KÁRANÝ

CELKOVÁ TVRDOST: 2,5 mmol/l
PH: 7,8
DUSIČNANY: 16,2 mg/l
VÁPNÍK: 86,9 mg/l
HOŘČÍK: 7,0 mg/l
TRIHALOMETANY: 16 ug/l
KOLIFORMNÍ BAKTERIE: 0
INTESTINÁLNÍ ENTEROKOKY: 0

Voda v Praze má ideální tvrdost a relativně vysokou celkovou mineralizaci (383 mg/l), na které má nejspíš podíl vodní zdroj v Káraném, kde se voda čerpá z podzemí. Normu voda nesplňuje jen lehce nižším obsahem hořčíku. Stopy jedovatých kovů nebo těkavých organických látek nebyly detekovány.

„Dlouhodobě se nám potvrzuje, že Česko má kvalitní úpravu kohoutkové vody. takže chuťové problémy jdou obvykle vždy na vrub neudržovaných domovních rozvodů,“ říká vedoucí laboratoře VZ lab Štěpán Červinka.

Saguaro

TYP: BALENÁ VODA
ZDROJ VODY: NEZNÁMÝ

CELKOVÁ TVRDOST: 3,3 mmol/l
PH: 7,4
DUSIČNANY: 12 mg/l
VÁPNÍK: 109 mg/l
HOŘČÍK: 14,2 mg/l
TRIHALOMETANY: 2,6 ug/l
KOLIFORMNÍ BAKTERIE: 0
INTESTINÁLNÍ ENTEROKOKY: 0

Přestože jde o nejlevnější balenou vodu na trhu (řetězec Lidl prodává dvoulitrové balení za 4,90 koruny), jako jediná v našem testu splnila do puntíku normu pro pitnou vodu. Nepatrné stopy trihalometanu, který je produktem dezinfekce, ale nasvědčují tomu, že voda je dodatečně upravována, a vzhledem k tomu, že výrobce neudává její zdroj, je otázkou, jestli její kvalita nekolísá.

Složením (včetně drobného chlorování) jde prakticky o stejnou vodu, jaká vám teče z kohoutku, takže tahat domů balíky vody Saguaro nedává příliš smysl.

Vltava

TYP: ŘEKA
MÍSTO ODBĚRU: PRAHA-HOLEŠOVICE

CELKOVÁ TVRDOST: 0,9 mmol/l
PH: 7,6
DUSIČNANY: 16,2 mg/l
VÁPNÍK: 24,9 mg/l
HOŘČÍK: 6,8 mg/l
TRIHALOMETANY: < 0,4 ug/l
KOLIFORMNÍ BAKTERIE: 64 KTJ ve 100 ml
INTESTINÁLNÍ ENTEROKOKY: 14 KTJ ve 100 ml

Tenhle vzorek jsme nabrali přímo z Vltavy. První, co vás u vody z nejdelší české řeky překvapí, je její barva – od vody z kohoutku se liší jen drobným zeleným nádechem. V porovnání s vyhláškou o pitné vodě je v ní méně vápníku, hořčíku a naopak více železa a manganu, z chemického hlediska se ale v podstatě neliší od pitné vody.

Podle očekávání ale nevyhovuje z bakteriologického hlediska, jsou v ní stopy fekálního znečištění (intestinální enterokoky), které jsou ale v nížinných tocích zcela běžné.

Dobrá voda

TYP: BALENÁ VODA
ZDROJ VODY: NOVOHRADSKÝ

CELKOVÁ TVRDOST: 0,49 mmol/l
PH: 6,6
DUSIČNANY: 0,56 mg/l VÁPNÍK: 5,6 mg/l HOŘČÍK: 8,6 mg/l TRIHALOMETANY: < 0,4 ug/l KOLIFORMNÍ BAKTERIE:0 INTESTINÁLNÍ ENTEROKOKY: 0

Skvěle se hodí jako kojenecká voda, protože obsahuje jen nepatrné stopy dusičnanů. Naopak nevyhovuje v příliš nízkém obsahu hořčíku, vápníku a hlavně tvrdosti, která je víc než pětkrát nižší než spodní hranice doporučeného limitu. Z dlouhodobého hlediska tak paradoxně není příliš vhodná ke každodenní konzumaci, nemluvě o základním nebezpečí všech balených vod – zatímco kohoutkovou vodu si napouštíte vždy čerstvou, tu balenou spousta lidí nechává stát v ledničce i několik dní, během kterých se v ní už ale začnou téměř jistě množit bakterie.

Text vyšel v letním speciálu Forbes NEXT 2019.