skip to main content
Rozhovor

Basketbalový boss Jansta: Úspěch na MS může mít cenu stovek milionů

2 minuty čtení

Patří mezi politické lobbisty staré školy. Vlivný právník s vazbami na politiky i byznysmeny Miroslav Jansta je bezesporu zároveň jedním ze strůjců basketbalových úspěchů Česka v posledních letech. Jako svazový šéf a někdejší majitel Nymburka dokázal do sportu nasměrovat peníze od soukromých i státních firem, zajistit přízeň politiků i tuzemských miliardářů. Přestože ještě není dobojováno, on už z klidu své kanceláře na rohu rozkopaného Těšnova v centru Prahy spokojeně hodnotí vystoupení českého týmu v Číně. 

Co děláte v Praze a proč už nejste s týmem v Číně?

Odletěl jsem po zápase s Tureckem. Viděl jsem tedy na místě všechny krásné bitvy základní skupiny. Pak jsem bohužel musel odjet. Teď se do Číny vracet na jeden zápas? To není tak snadné. Vyřídit vízum a věci kolem, celkově ta vzdálenost. Není to snadná destinace. 

A co s vámi osobně úspěch týmu dělá? Jak moc to prožíváte?

Jsem vnitřně strašně spokojený. Je to výsledek dlouholeté práce. Tým je strašně silný a lidsky skvěle poskládaný. Vyšla i sázka na trenéra. Jsem rád, že se ukázalo, co jsem říkal vždycky. Basketbal je mnohem víc o charakteru, nenosí se v něm velké primadony. Pojí se se vzdělaností. To je přesně příklad českého týmu, který se vytvořil kolem velké individuality. Ale ani silná individualita by bez týmu nebyla nic. Je to pro mě hodně symbolické. Je to deset let, co jsem se stal předsedou, devět let od úspěšného mistrovství světa žen, které jsme pořádali v Česku. Mám z toho velkou radost. 

Co takový úspěch českému basketbalu přinese?

Basketbal je druhý nejpopulárnější sport na světě. Jeho potenciál je globální. Všechny velké státy ho hrají a jsou v něm dobré. V tomto kontextu jde o mimořádný úspěch. Podívejte se, jak se o českém basketbalu píše v USA. A nejen o Tomáši Satoranském. Jsem rád, že se tu dostane opět do povědomí. Že to povede ke zvýšené podpoře státu, neboť v posledních letech to vypadá, že přednost dostávají spíše individuální sporty. Že se opět začnou stavět haly, že se bude opět hrát na školách, budeme umět vychovávat mládež, a hlavně budeme schopni zaplatit kvalitní trenéry. Musí to jít odspodu a v tom podobný úspěch může určitě pomoci. Zvýšenou popularitu teď musíme rozhodně využít. 

Zvyšuje se už teď zájem sponzorů o český basketbal? 

Rozhodně. Taky už řešíme některé případy nelegálního parazitování. Ale to si rychle vyřešíme a nechtěl bych to více komentovat. Nové zatím odmítáme. Chceme začít u stávajících sponzorů, kteří jsou s námi dlouhodobě a hodně nám pomohli. S nimi chceme jednat. Rozvoji basketbalu v Česku strašně moc pomohl ČEZ, který je s ním spojen 25 let. Dále je s námi Kooperativa, Hyundai a také Home Credit. 

Aktuální vydání magazínu
Teď!
Forbes 10/2019

Kolik si za podobný úspěch vydělají hráči v reprezentaci?

Reprezentace samozřejmě není o penězích. Hráči mají nějakou symbolickou denní gáži. To se ale vážně bavíme o stokorunách. Nechci být přesný. Kromě toho jsme už před šampionátem rozhodli o prémii milion korun za postup ze základní skupiny, kterou si bude rozdělovat celý tým. Další milion je přislíben za postup do kvalifikace na olympijské hry. 

Jakou cenu může mít takový úspěch pro český basketbal? Umíte ho nějak vyčíslit?

Pokud by nám v tom pomohl i stát, mohly by to být stovky milionů korun. Pokud by se podařilo spojit s nějakým nadnárodním partnerem a využít veškerý potenciál sportu na všech – i mládežnických – úrovních. Jak říkám, bavíme se tu o globálním publiku. 

Spojení se společností Home Credit, která je určitě nadnárodním partnerem, je tedy dlouhodobého rázu? V jeho případě jde ale podle neoficiálních informací spíše o jednotky až nižší desítky milionů. Je to pravda?

Já nechci být konkrétní. My jsme za Home Credit rádi a věřím, že on je určitě velmi spokojený s tím, jak se týmu v Číně daří. Pro Home Credit jde o první takový kontrakt ve sportu, takže i oni si ho zatím testují. Smlouva je nastavena tak, že se z ní může stát dlouhodobé a velmi komplexní partnerství. Po šampionátu se o tom budeme velmi důkladně bavit. 

Co vy a basketbal? Jaké budoucí plány s ním ještě máte poté, co jste prodal Nymburk? 

Ano, vlastnicky jsem z něj úplně vystoupil a už do jeho řízení nikterak nepromlouvám, ale nadále se mu snažím pomáhat, jsem mu blízko. Po těch letech ho nelze úplně opustit. Co se týče svazu, i zde jsem chtěl skončit a předat žezlo mladším. Doufal jsem, že mým nástupcem by mohl být Jiří Zídek, ale ten by to z časových důvodů nezvládl. A navíc je na tu roli asi příliš hodný. Což zkrátka není ideální vlastnost pro takovou roli. Takže stále hledáme v našich řadách. Ale basketbal z mého života rozhodně nezmizí.