skip to main content
Světový byznys

Berlín nás nechal na holičkách, tvrdí majitel slavné sítě kaváren a pražíren The Barn

3 minuty čtení

Berlínské podniky jsou od půlky května znovu otevřené pro veřejnost, platí v nich ale přísná hygienická pravidla. Majitelé počítají ztráty, většina je na čtvrtině běžného obratu. Ekonomické problémy má i v Česku populární síť kaváren The Barn.

Dezinfekce u vchodu, rozestupy, roušky a papírový seznam s telefonními čísly, kam všichni hosté musí zapsat své údaje. Tak vypadá aktuálně posezení ve většině berlínských podniků. Mezi bary, které otevřely už 15. května, tedy hned jakmile to bylo možné, patří i oblíbený venkovní plážový bar ležící přímo na břehu Sprévy naproti Hlavnímu nádraží s názvem Capital Beach.

Posezení je tu ale zcela jiné než před koronakrizí. Poloprázdný bar zdobí výstražné cedule a zásobníky s dezinfekcí. Vchod i východ jsou vyznačeny červenými šipkami. Servírka v roušce už u vstupu kontroluje hosty, zda si všichni správně vydezinfikovali ruce. Předtím než přinese lístek, dá každému na stůl jmenný seznam lidí, kteří tu v ten den byli. Tyto dokumenty musí všechny podniky uchovávat povinně čtyři týdny, a pokud o to požádají, musí je vydat úředníkům.

„Zapište se, pokud by tu byl někdo s koronavirem, ozve se vám hygiena a budete muset na 14 dní do karantény,“ upozorňuje nás servírka, která si sama musí zvykat na nová pravidla. Třeba na to, že v jindy tak ekologickém Berlíně jsou dnes možná jen jednorázová plastová brčka zabalená po jednom zvlášť do papíru. Nebo na to, že v Berlíně číšníci podle hygienických zásad nesmí hostům ani oficiálně podat skleničky. Host by si je měl na stůl sám naservírovat z tácu, který mu obsluha donese.

Plážový bar Capital Beach

Slavný plážový bar je i přes slunečné počasí na desetině běžné obsazenosti. „Lidé chodí většinou do baru, aby si to užili a zapomněli na starosti. Takhle to není ono,“ dodává obsluha baru. 

Stejnou zkušenost má i majitel světoznámé berlínské sítě kaváren a pražírny The Barn Ralf Rüller. The Barn funguje od roku 2010 a patří mezi největší evropské pražírny kávy, firemní filozofie stojí na produkci fair trade kávy. Jeho firma získala v roce 2019 prestižní ocenění „Best Specialty Coffee Roaster Europe & Middle East“ pro nejlepší výrobce výběrové kávy v Evropě a na Středním východě.

Rüller provozuje po Berlíně devět kaváren. Všechny znovuotevřel na konci května, s následky krize se ale bude vypořádávat prý ještě dlouho. „Teď by bylo třeba, aby lidé chodili víc než předtím, aby se nám pokryly výpadky příjmů. Ale to se samozřejmě neděje, protože jsme taky hodně závislí na turismu. A tahle nová pravidla lidi jen odrazují. Lidé si chodí totiž do kaváren odpočinout a chtějí si popovídat a užít si společnost, to teď nejde,“ tvrdí Rüller, který má ve svých kavárnách problém i s dodržením nařízeného odstupu mezi stoly.

Reklama

„Všechny stoly by měly být metr a půl od sebe, jenže já mám tak malé prostory, že to není možné ve většině poboček realizovat,“ dodává Rüller, který se snaží svůj byznys přeorientovat a víc se soustředit na velkoobchod s kávou, kterou dodává do 82 zemí po celém světě, třeba i do České republiky. „Právě v Česku mám hodně partnerů i fanoušků,“ dodává majitel, jehož praženou kávou se chlubí v Česku nejedna stylová hipsterská kavárna. 

Ralf Rüller

Pro Rüllera je však zdaleka největší problém placení nájemného. Berlín oficiálně stanovil, že provozovatelé podniků nemusí do června 2020 platit nájem a majitelé je za to nesmí vyhodit. Vzniklý dluh by pak měli podnikatelé doplatit do příštího léta. Podle Rüllera to ale v praxi moc nefunguje. Jeden z majitelů domů, kde má pobočku, po něm chtěl celý nájem i během krize.

„Vyhrožoval mi vyhazovem a řekl, že ho to nezajímá, že je krize. Musel jsem to řešit s právníkem, kterému jsem taky platil. Nakonec jsem proto ustoupil a zaplatil jsem mu,“ tvrdí Rüller s tím, že město Berlín všechny větší restauratéry hodilo podle jeho slov přes palubu. „Nedostal jsem žádnou finanční podporu. Berlín se na nás a na celou gastro scénu vykašlal, je to zklamání,“ dodává podnikatel.

Berlín poskytuje totiž finanční injekce jen malým podnikům do 10 zaměstnanců, ty dostaly jednorázovou dotaci 15 tisíc eur. Ostatní na ni nárok nemají. „Přitom třeba v sousedním Braniborsku platí zcela jiná pravidla a větší podniky dostávají taky finanční injekci,“ dodává Rüller, který zaměstnává okolo sedmdesátky lidí a který poslal většinu z nich na kurzarbeit.

V Německu má každá ze 16 spolkových zemí svá vlastní pravidla, a to i třeba ohledně roušek.

Berlínské podniky mohou mít podle zákona otevřeno od 6 do 22 hodin, od 2. června mohou v omezeném režimu otevřít i noční bary do 23 hodin. Mnoha majitelům se však nevyplatí otevřít v běžné otevírací době. To dokládají i celoněmecké průzkumy. Například podle společnosti Dehoga, která sdružuje hoteliéry a podnikatele v gastronomii, si čtyři z pěti podnikatelů myslí, že se současnými pravidly není možné nadále podnikat v oboru.

Třetina podniků přiznává propad běžného obratu na 25 procent. Mnoha restauracím hrozí zavření a majitelé stojí před ruinami své mnohaleté práce. Už nyní je jasné, že mnoho restaurací a kaváren krizi nepřežije. Právě gastro scéna přitom patří v Berlíně mezi největší turistická lákadla. Ve městě je na 20 tisíc zařízení a v gastronomii pracuje okolo 100 tisíc lidí.  

Reklama
Reklama
Reklama