skip to main content
Jídlo

Blockchain na talíři. Jak technologie vystopují původ vaší večeře

4 minuty čtení

Mlhavý svět blockchainu se stává mnohem srozumitelnějším, jakmile do něj přidáte jídlo.

Termíny jako konsenzuální mechanismus, hash rate nebo kryptografie, ze kterých se vám asi taky točí hlava, se najednou rozplynou a vám na talíři zůstane jen šťavnatý steak propečený medium rare. Žádný bitcoin, žádné ethereum ani šťouravý dohled úřadů.

V americkém Forbesu jsme se rozhodli podrobit blockchain testu. Pokusili jsme se vystopovat zákulisí pokrmů za pomoci záznamů z blockchainových databází, abychom identifikovali a sledovali všechny ingredience tak, jak se dostávají z farem ve Francii, rančů ve Wyomingu nebo i tropických pralesů v Kolumbii až na náš talíř.

Aktuální vydání magazínu

Požadavek na zdravé a udržitelné jídlo roste po celém světě a s ním i důraz na to, znát původ jídla na talíři. Pokud je blockchain schopen poskytnout informace o francouzském farmáři, který vypěstoval vaše rajčata, nebo o pěstiteli, který má na svědomí pícniny, jež spásla kráva, ze které se později stal váš steak, může vám večeře chutnat ještě víc. A opodstatnit svou vyšší cenu.

Za stopováním jídla skrze blockchain jsou i zdravotní a bezpečnostní důvody. Otravy a nemoci způsobené jídlem postihnou ročně statisíce lidí, a celou ekonomiku tak na ušlém zisku stojí miliardy dolarů.

Nadnárodní společnosti typu Walmartu nebo Dole už investovaly významné prostředky do výzkumu, jak jim blockchain může ušetřit peníze a učinit jejich produkty bezpečnějšími. Technologické giganty IBM a Intel soutěží, kdo vytvoří lepší platformy pro potravinářské řetězce i dodavatele. O přesun logistiky jídla do decentralizovaných, veřejných blockchainů usilují i startupy.

Kontaminované jídlo způsobí ročně 600 milionů onemocnění. Jen Američany stojí otravy jídlem minimálně 55,5 miliardy dolarů ročně.

Jedním z nejhlasitějších propagátorů využití blockchainu v boji za transparentnost jídla je Ogden Driskill, republikánský senátor z Wyomingu. Loni v květnu bylo více než 300 telat z jeho ranče očipováno a teď je monitoruje startup BeefChain, který dokáže detekovat hovězí na všech úrovních potravinového řetězce.

„S mým masem putuje k zákazníkovi i moje reputace, proto jsem ve své práci ještě pečlivější,“ říká Driskill, jehož rodina vede ranč už pět generací.

Kudy putoval váš hovězí steak

BeefChain má dohodu s 10 chovateli na beta testování, při kterém využívá jak blockchain od IBM, tak ethereum neboli blockchain, který podporuje vlastní kryptoměnu. Padesát dalších rančů čeká v pořadníku, říká Rob Jennings, spoluzakladatel BeefChainu, který chce letos pomocí svého systému monitorovat 50 tisíc kusů dobytka.

Technologický šéf BeefChainu Kip DeCastro tvrdí, že přesun globálního řetězce s hovězím do sdílené, decentralizované databáze by mohl vést nejen k novým byznysmodelům (třeba přímému prodeji masa spekulantům), ale i k rychlejšímu odhalování zdroje otravy jídlem, které by se počítalo na minuty. A tím potenciálně ušetřit miliardy.

Čtěte také: Červi, cvrčci, řasy… Tak může vypadat váš talíř za 20 let

„V tomhle oboru se tracking zatím využívá velmi málo,“ říká DeCastro. „S blockchainem to je, jako bychom sledovali fotbal a každý dobře viděl na výsledkovou tabuli.“

Asi nikdo nechápe využití sdílených dat při sledování jídla lépe než Robert Scharff, profesor Ohio State University a někdejší regulátor amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv FDA. Za 20 let své kariéry pracoval jak pro soukromý, tak pro veřejný sektor a pochopil, kolik „stojí“ otrava jídlem, i význam regulací, které nás mají ochránit.

Ve své čtyři roky staré studii o nebezpečích spojených s potravinami došel k závěru, že Ameriku stojí otrava jídlem minimálně 55,5 miliardy dolarů ročně. Pokud přičtete i bolest a utrpení, které nemoci spojené se špatným jídlem působí, náklady se vyšplhají až k 93,2 miliardy ročně.

46 % Americký řetězec Chipotle přišel kvůli skandálům týkajícím se kvality podávaného jídla od roku 2015 o 46 procent své tržní hodnoty. Z 23 miliard klesla na dnešních 12 miliard dolarů.

Za Scharffův asi nejvýznamnější úspěch se považuje tzv. egg safety rule (předpis pro bezpečná vejce), které zabránilo šíření salmonely. Důkladnější kontrolou nakládání s vejci se země vyvarovala 79 tisíc potenciálních onemocnění touto nemocí ročně a 30 úmrtí. A to jde jen o vejce a USA. Pokud se pravidla rozšíří na všechny potraviny ve Spojených státech, pak se mluví o 128 tisících ohrožených a třech tisících úmrtí.

V globálním měřítku Světová zdravotnická organizace odhaduje, že kontaminované jídlo způsobí ročně 600 milionů onemocnění a má na svědomí 420 tisíc obětí. Při plošném využití blockchainu by podle Scharffa mohl být celý potravinový řetězec bezpečnější.

„Když se dnes podíváme na jakoukoli epidemii, objevíme sice její zdroj, ale často až poté, co všichni onemocní,“ říká profesor Scharff. „Pokud bychom zvládli identifikaci rychleji a objevili původ dřív, mohli bychom počty nemocných výrazně redukovat.“

A taky ztráty s tím spojené. Řetězec restaurací Chipotle, který zažil několik skandálů týkajících se kvality jídla, přišel kvůli tomu od roku 2015 o 46 procent své tržní hodnoty. Z 23 miliard klesla na dnešních 12 miliard dolarů.

Z Francie až za oceán. Cesta kuřecího

Řetězec Carrefour využívá blockchain k monitorování kuřecího masa už dnes. Francouzský gigant se stal vůbec první společností v potravinářském průmyslu, která začala využívat komerční verzi IBM Blockchainu. Aby demonstroval, jak to celé funguje, poslal Carrefour balíček tří svých produktů přímo do Forbesu: celé kuře, půl tuctu vajíček a tři rajčata vypěstovaná bez použití pesticidů.

QR kód na balíčku kuřecího odkázal na webovou stránku, kde jsme se dozvěděli, že vejce, ze kterého se kuře vylíhlo, mělo původ v Burgundsku ve Francii. Kuře pak putovalo do Lusigny, kde ho farmář Vincent de la Serre krmil směsí obilí a sóji. Po 84 dnech od vylíhnutí bylo kuře poraženo v Saint-Germain-des-Fossés, zabaleno a uskladněno v obchodě Carrefour v Brie-Comte-Robert na severu země.

Možnosti, jak využít blockchain při zlepšování funkčnosti potravinového řetězce, zkoumají i další světové potravinářské společnosti. Třeba švýcarský gigant Nestlé rozjel ve své odnoži Gerber Baby Food pilotní projekt, který rovněž spoléhá na IBM Blockchain – původ skleničky dětské přesnídávky, kterou jsme koupili ve Walmartu v New Jersey, jsme dostopovali až do 31. května 2017, což je datum, kdy na farmě na pobřeží Kolumbie někdo utrhl mango, ze kterého přesnídávka je.

„Příští rok,“ slibuje Benjamin Dubois, který má v Nestlé na starosti podobné technologické experimenty, „se podíváme na to, jak jít ještě dál a využít blockchain v celém hodnotovém řetězci, od farmy po vidličku.“