Šest dubových kulatin, devět elektrikářských bužírek, nahřívačka a vlastní know-how, jak dát ingredience dohromady, aby na konci vznikl elegantní skládací věšák. Pro firmy byl minimalistický design věšáku Teepee příliš jednoduchý a snadno napodobitelný, což jeho autory Eduarda Herrmanna a Matěje Coufala ze studia Herrmann & Coufal přivedlo k myšlence učit ostatní, jak si věc sestavit svépomocí.
Z letošního Designbloku si za nápad odnesli ocenění pro nejlepší instalaci designéra a designérského studia, další si připsali za vítězství v soutěži Diploma Selection za nejlepší diplomovou práci Matěje Coufala.
Foto Designblok 2019
Pro mladé designéry to ale zdaleka není první festivalová cena, na přehlídce zazářili už před třemi lety se závěrečnou prací Eduarda Herrmanna. A na kontě mají ocenění ze soutěží Czech Grand Design, ELLE Decoration International Award, mezinárodní BIG SEE Award nebo Red Dot Award.
Vůbec nejhodnotnější pro ně však byla výhra, která oficiálním trofejím předcházela: v roce 2014 si podmanili ateliérovou soutěž s firmou mmcité na pražské UMPRUM, a položili tak základní kámen svému dnešnímu designérskému studiu.
Tehdy spolu Matěj s Edou pracovali vůbec poprvé a od té doby je jen málokterý projekt rozdělil. Součástí vítězného návrhu pro mmcité bylo posezení, přístřešek, odpadkový koš a stojan na kola. I když se ze zakázky nakonec zrealizovala jen lavička Vltau, právě spolupráce s bílovickou firmou jim otevřela dveře do světa průmyslové výroby a naučila je spoustu praktických věcí.
Lavička Vltau, foto mmcité
S mmcité pokračovali i na návrhu betonových odpadkových košů Better, kterými je dnes osazená celá pražská náplavka. Do portfolia výrobce se podařilo zařadit také Eduardovu úspěšnou diplomovou práci, betonovou lavičku Satellite, která lidem umožňuje bavit se šeptem i v hlučném městském prostředí.
„Satellite vychází z tvarosloví akustických zrcadel, která za války jako první vysílala varovné signály proti nepřátelským stíhačkám. Byly to takové betonové kvádry s kónickým vydutím dovnitř,“ dodává nečekaný kontext k sezení Herrmann. Prototyp prodal do rukou soukromého sběratele rovnou na Designbloku, pár měsíců poté už výrobu rozjelo mmcité a dnes si ho za 50 tisíc můžete koupit i vy.
Loni spolu s majitelem mmcité Davidem Karáskem pro značku navrhli také systém variabilního sezení Pixel z odpadních kusů dřeva, který je nesmírně populární zejména u architektů. Pouhý rok po zavedení do prodeje ho najdete v Madridu, Gdaňsku a v několika projektech v Americe.
Satellite, foto mmcité
Pixelle, foto mmcité
Kromě laviček navrhují Eduard Herrmann a Matěj Coufal i věšáky, lampy, police, stolky, židle nebo kompletní informační systémy měst. Návrhů mají plný šuplík a pracují třeba i na sedmi projektech zároveň. Ve studiu proto zaměstnávají dva stážisty, kteří designérům pomáhají s propagací, tvorbou webovek nebo komunikací s klienty.
„Než projekt dospěje do finální fáze a může se představit veřejnosti, je to dlouhý proces. My tomu pracovně říkáme ,dozrávání‘. Takových produktů teď u nás zraje pěkná řádka, třeba kliky nebo pouliční osvětlení,“ usmívá se Eduard. Občas si věci produkují nezávisle na firmách jako v případě víceúčelového pingpongového stolu WU nebo otočné lampy Gong, která je do centra pozornosti katapultovala před třemi roky.
Gong, skica ze studia
Ve stejné době vznikla i technicistní lampička Ignis s optickým brusem, která byla tehdy vůbec prvním osvětlením v portfoliu sklárny BOMMA, a v mnohém tak předpověděla budoucí odklon značky od stolních doplňků.
Podobně vizionářským je i neobvyklý kovový věšák Spaghetti z ohýbaných kovových trubek. Ten uvedli designéři na trh spolu s dalším českým výrobcem nábytku ze Zábřehu Master & Master. Tvarem od začátku připomínal italskou pastu a šmodrchanec na samém vrcholu, který si ve studiu naskicovali, bylo ve skutečnosti pro všechny velkou výzvou zrealizovat. Dnes věšák se zamotanou korunkou najdeme ve čtyřech barevných variantách mezi stěžejními produkty Master & Master.
K soutěži o vybavení kompletního orientačního systému Herrmanna & Coufala vyzvalo samo Uherské Hradiště a věděli proč. Návrh mladých designérů vyhrál a spolu s lokálním výrobcem kovů osadili 25tisícové město padesátkou sofistikovaných informačních panelů, map, cedulí a rozcestníků.
Ke spolupráci je oslovil i malý výrobce z jejich rodného Brna, s nímž se letos prezentovali na Designbloku. Pro Duro vymysleli Eda s Matějem čtyři produkty, a ještě mu pomohli s grantovou podporou pro začínající podnikatele.
Informační systém Uherského Hradiště v praxi
Letošek byl pro studio obzvlášť vydařený. Štrasburk si u něj objednal objekt do veřejného prostoru jako součást evropské spolupráce s top designéry členských zemí. Českou republiku reprezentovali právě Eda s Matějem, jejichž objekt se pak objevil i na obálce německého kulturního magazínu S, sesterské publikace slavného týdeníku Spiegel.
„Zadáním byl objekt na téma Evropa, což je sám o sobě velmi náročný a komplexní úkol. Navrhli jsme proto sezení ve veřejném prostoru, které bude spojovat lidi. Dlouho nás fascinovala různá pojetí meeting pointů – lidé si často intuitivně sedají na schody a povídají si, mladí okupují opěradla laviček v parku a přesně tuhle atmosféru jsme chtěli do projektu zakomponovat,“ vysvětluje Eduard.
„Lavička pro Štrasburk je svým způsobem amfiteátr nebo pódium, umožňuje na chvíli si odpočinout a změnit perspektivu světa kolem sebe. Nabízí trochu jiný pohled na sezení na lavičce – i vnímání tématu evropské pospolitosti,“ doplňuje svého kolegu Matěj.
Ostatně kvalitu jejich designu můžete ve Štrasburku prověřit osobně: lavička v podobě tří plynulých stupínků z lakovaného ohýbaného kovu, kterou produkoval Master & Master, je před Evropským parlamentem k vidění natrvalo.
A pokud zrovna nemáte cestu do Francie, zajděte na výstavu Herrmann & Coufal alespoň do pražské galerie Kvalitář, pro niž chystají interaktivní instalaci na téma světelného znečištění. O úplňku 12. prosince se tam sejdeme, připravuje se totiž, jak mají oba designéři ve zvyku, něco výjimečného.
