skip to main content
Český byznys

Budoucnost startupů? Česká společnost, která spojuje firmy a univerzity

4 minuty čtení

Vojtěch Kadlec, Vojtěch Nosek, Pavel Kordík a Stanislav Kuznetsov se potkali na pražském ČVUT, kde měli za úkol transfer univerzitních znalostí a technologií do soukromého sektoru. Tam také zjistili, že propojit univerzity a firmy není tak jednoduché, a před dvěma lety založili vlastní společnost UNICO.AI. Od té doby přinesla akademickému prostředí zakázky přibližně za 30 milionů korun a její zakladatelé v ní vidí i cestu pro zakládání nových startupů.

„Naše výhoda od začátku byla, že jsme velcí optimisté a projektu jsme věřili. Udělali jsme si podrobný byznysplán a nejdřív jsme využili kontakty, které jsme měli z univerzity. Zpočátku jsme dělali i zakázky, které byly našemu záměru vzdálenější, ale jen tak jsme mohli vydělat peníze na další vývoj,“ popisuje Vojtěch Kadlec, jeden ze čtveřice zakladatelů. Počáteční kapitál firmy byl 100 tisíc korun, pak přišla dvoumilionová investice od Tensor Ventures.

Aktivity firmy stojí na třech pilířích. Jako první začali zakladatelé vyvíjet vlastní umělou inteligenci, elektronickou platformu a databázi Experts.ai. V té mají dnes veškeré patenty, vědecké články a projekty z Česka, Slovenska i Polska a prostřednictvím algoritmů propojují soukromý sektor s univerzitním prostředím.

Tým UNICO.AI

„Když například do vyhledávače zadáte ‚umělá inteligence v automobilovém průmyslu‘, náš program vám najde konkrétní vědce, kteří se tímto oborem zabývají, a jejich práce. Výsledky vyhledávání také zohlední, jaká firma je vyhledává a s kým pracovala v minulosti. Pracujeme také se sémantikou slov. I když daný výraz do vyhledávače nezadáte, systém vám doporučí ty, u kterých si myslí, že spojení klapne,“ vysvětluje Vojtěch Nosek.

Jsme vlastně takoví kulturní překladatelé mezi firmami a univerzitami.

Druhým pilířem práce dnes už desetičlenného týmu jsou konzultace, které firmám i univerzitám pomáhají najít vhodný produkt nebo jeho uplatnění. Právě konzultace v současnosti vydělávají na celý provoz firmy a na vývoj umělé inteligence, na níž projekt stojí, tedy přibližně 500 tisíc korun měsíčně.

„Jsme vlastně takoví kulturní překladatelé. Univerzita má často problém pochopit, co firma potřebuje, a firma zase neví, jak to chodí na univerzitách. Protože máme zkušenost z univerzitního prostředí, jsme schopní mluvit řečí vědce, ale zároveň řečí firmy, protože jí sami jsme a jako soukromý podnik za nimi přicházíme,“ říká Nosek, který po vyhledání správného spojení v systému zajišťuje celý proces až po podepsání smluv a finanční vyrovnání.

V současnosti mají za sebou například tři zakázky pro Světovou banku, pro kterou analyzovali možnou spolupráci univerzit a firem ve třech polských regionech, vytvářeli pilotní projekty a připravují jejich realizaci. Pro Plzeňský Prazdroj zase dělali patentovou rešerši vývoje nové pípy, Technickou univerzitu v Bratislavě spojili se startupem Frusack, který řešil doladění technologie rozložitelných sáčků, a zrealizovali i milionovou zakázku na vývoj radarů pro firmu ICZ s Fakultou dopravní ČVUT.

„Konzultacemi ukazujeme, co je všechno možné. Vědci na univerzitách například často vidí jen tu skvělou technologii, ale nepřemýšlí, k čemu všemu může být. My jim tak pomůžeme rozšířit pole jejího využití,“ doplňuje Nosek.

Příkladem je spolupráce s pražskou Zemědělskou univerzitou, která vyvinula přístroj na monitoring bobrů a jejich šíření v krajině. Ten mají umístěný na ocase a vydrží velmi náročné podmínky.

„Řešíme, pro jaké další aplikace by se technologie dala využít. Jsme v kontaktu také s OKD v Ostravě, kde by mohli přístroj použít pro povrchový monitoring. Spolu s autory uvažujeme, že bychom založili startup a tenhle výrobek prodávali dalším vědcům a firmám nejen v Česku, ale po celém světě,“ popisuje Nosek.

Tím naráží na to, že se u nich kromě konzultačních služeb a vlastního produktu scházejí zajímavé technologické projekty s byznysovým potenciálem. A právě to je třetí pilíř UNICO.AI – tvorba startupů a propojování s investory.

„Několika firmám jsme například zprostředkovali měření vlhkosti přístrojem, který vyvinulo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT. Centrum prodávalo přístroj přes univerzitu a my jsme je časem přesvědčili, že má smysl na tom rozjet byznys.“

Startup pojmenovali MoistureGuard, domluvili investici a mají v něm podíl deset procent, stejně jako ve společnosti vyvíjející senzorické systémy InoSens CZ. Cesta k získávání investorů ale není jednoduchá.

„Investoři jsou zvyklí investovat do projektu, za kterým stojí konkrétní zakladatel, který do něj samozřejmě vložil peníze. Na akademické půdě je to ale jinak. Není to o penězích, ale o pěti letech času a hodnotách konkrétního člověka, který navíc projekt musel několikrát obhájit. V době, kdy sedm z deseti startupů zapadne, se ale toto ukazuje jako mnohem lepší cesta,“ uzavírá Kadlec.