skip to main content
Architektura

Burdž Chalífa slaví desáté narozeniny. Co o nejvyšší budově světa nevíte?

3 minuty čtení

Když byl v roce 1908 v New Yorku otevřen mrakodrap Singer Building, se 187 metry tehdy nejvyšší budova světa, trvalo lidstvu dalších dlouhých 96 let, než dokázalo postavit obyvatelnou budovu, která by Singer Building překonala o víc než 300 metrů.

Od roku 2004, kdy byla taková stavba dokončena (mrakodrap Tchaj-pej 101 na Tchaj-wanu), už bylo na stejný výškový skok potřeba jen pouhých šest let – za tak krátkou dobu se díky mrakodrapu Burdž Chalífa titul nejvyšší budovy světa posunul z 509 metrů na 828 metrů.

Ikonická věž, která vyrostla uprostřed pouště v Dubaji, dnes obří světelnou show oslaví desáté výročí svého otevření 4. ledna 2010. A přestože předchozí dvě nejvyšší budovy světa udržely svůj rekord jen šest let, Burdž Chalífu nikdo z trůnu nesesadil ani po 10 letech.

A to už je dobrý důvod podívat se na výjimečnou stavbu trochu zblízka.

Začněme několika povinnými údaji: s 828 metry a 189 patry jde o nejvyšší obývanou budovu i stavbu, jakou kdy člověk postavil a která svou výšku překonala i rádiový vysílač v polském městě Gabin, který až do roku 1991, kdy se zřítil, měřil téměř 647 metrů.

Burdž Chalífa také drží rekord za nejrychlejší výtah na světě (64 km/h) a nejdelší výtah na světě, který v dubajském mrakodrapu o čtyři metry překonává hranici 500 metrů, jež byla vzhledem k obrovské hmotnosti ocelových lan nesoucích výtah považována za nepřekonatelnou.

Věž je tak vysoká, že je možné ji vidět až ze vzdálenosti 95 kilometrů, její špička se vzhledem k proudění vzduchu vyklání až o 1,5 metru do strany a na vrcholu budovy bývá v průměru o šest až osm stupňů chladněji než dole u jejího vchodu.

Rozdíl mezi západem slunce v prvním a nejvyšším patře je zhruba tři minuty, takže díky Burdž Chalífě můžete bez problémů zažít západ slunce jeden den hned dvakrát. To, co zní jako zábava pro turisty, je ale komplikací pro muslimy žijící ve vyšších patrech – při ramadánu se postí o něco déle než ostatní lidé na zemi.

Reklama

Kvůli extrémní výšce a rozdílům teplot museli architekti dokonce vzít v potaz komínový efekt, který by podle některých teorií mohl (nebýt přetlakových zábran) při otevření dveří v nejvyšším a nejnižším patře způsobit vichřici, která by byla schopná zdemolovat celý vnitřek budovy.

Burdž Chalífu postavil a vlastní největší dubajský developer Emaar, společnost s tržní kapitalizací téměř 10 miliard dolarů, která částečně patří i dubajské vládě v čele s šejkem Mohamedem Rašídem al-Maktúmem. Stavba vyrostla na základech, jež sahají až do hloubky 50 metrů, ve špičce se na ní naráz podílelo 12 tisíc dělníků a vyšla na 1,5 miliardy dolarů.

Dokončena byla naneštěstí pro Emaar v době, kdy kulminovala globální finanční krize, která realitní trh v Dubaji srazila na kolena, což je i vysvětlení, proč se budova, původně pojmenovaná Burdž Dubaj, na poslední chvíli přejmenovala na Burdž Chalífu – jako poděkování vládci sousedního emirátu Abú Zabí Chalífovi bin Saíd Ál Nahjánovi, který dubajskou královskou rodinu v nejhorší chvíli zachránil miliardovou půjčkou.

Nájmy v 900 bytech, které Burdž Chalífa celkem nabízí, se necelý rok po otevření propadly o 40 procent a obsazených jich bylo jen osm procent. Situace se začala postupně zlepšovat, v roce 2012 už bylo obsazených 80 procent bytů, ale dvě třetiny ze 37 pater kanceláří pořád zely prázdnotou. Aktuální čísla Emaar nezveřejňuje, ale odhaduje se, že dnes už problém s obsazeností Burdž Chalífa nemá.

Do bytů investují hlavně bohatí Indové, pro které je Dubaj vzhledem ke vzdálenosti podobný bezpečný přístav jako pro české miliardáře Švýcarsko. Byty se dnes na sekundárním trhu prodávají za částky kolem 120 tisíc korun za metr čtvereční. Hodně populární je i Armani Hotel, který zabírá 11 podlaží a kde ceny za pokoj a jednu noc startují kolem 13 tisíc korun.

Burdž Chalífa spotřebuje denně 946 tisíc litrů vody a ve špičce 36 megawattů elektřiny, což je pro srovnání třetina produkce elektrárny Hodonín. Kvůli mytí jejího skleněného pláště je k budově trvale připevněno 18 jeřábů, i tak ale trvá umýt celou budovu tři měsíce.

Odhaduje se, že Burdž Chalífa pojme naráz 12 tisíc lidí, a je také díky třem vyhlídkovým plošinám ve 124., 125. a 148. patře nejnavštěvovanější atrakcí v Dubaji, kterou ročně navštíví pravděpodobně víc než dva miliony turistů (poslední oficiální údaje jsou z roku 2013).

Otázkou jen zůstává, jak dlouho ještě Burdž Chalífa udrží titul nejvyšší budovy světa. Na opačné straně Arabského poloostrova, v saúdskoarabské Džiddě, totiž v roce 2013 začal vyrůstat mrakodrap Jeddah Tower, který by mohl Burdž Chalífu o rekord připravit. Stavbu zatím provázejí značné problémy, ale pokud bude v roce 2021 dokončena podle plánu, měla by mít na výšku víc než jeden kilometr. Tím by dubajský zázrak pokořila o víc než 170 metrů.

Reklama
Reklama
Reklama