skip to main content
BrandVoice
BrandVoice jsou speciálně označené články a další typy obsahu, které připravuje kreativní studio Forbes BrandVoice Lab ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři. Pokud se chcete o BrandVoice dozvědět více, napište na ales.miklik@forbes.cz.

Byznys zalitý sluncem. Jak Češi investují do elektráren v Chile

2 minuty čtení

Před několika dny prodal už čtvrtou fotovoltaickou elektrárnu Villaseca v Chile kanadskému fondu CarbonFree, další má rozestavěné. Tím ale solární jízda Zdeňka Sobotky, majitele skupiny Solek, teprve začíná. Aktuálně totiž buduje obří fond určený pro projekty elektráren v Jižní Americe. Později zřejmě i jinde na světě. 

Jak jste se vůbec do Chile dostal? Jak vznikl nápad stavět tam solární elektrárny?

Svou první elektrárnu jsem postavil v Česku, kde jsme v polovině roku 2010 převzali a dostavěli jeden projekt po rozhádaných společnících. Ukázalo se, že nám to jde. Za tři měsíce jsme měli dostavěnou a připojenou elektrárnu za 100 milionů korun. Na konci roku to ale český stát úplně utnul a my nechtěli o naše know-how přijít. A tak jsme se nejdříve přesunuli na Slovensko a později do Rumunska, kde jsme toho udělali nejvíc, celkem šlo o solární parky s výkonem 21 MW. I tam se však podmínky začaly měnit k horšímu. Zase přišlo rozhodování, kam dál. V tu dobu rozumně vycházely dvě destinace – Japonsko a Chile. Obě dostatečně daleko. Nakonec zvítězilo Chile. Oba státy jsou k obnovitelným zdrojům velmi pozitivní, navíc v Chile jsou ideální podmínky, i co se týče slunečního svitu. Dnes už vím, že jsme udělali dobře. 

Kolik elektráren jste tam zatím postavili?

V tomhle roce stavíme nějakých 40 MW. Už jsme postavili pět elektráren, z toho dvě letos, a další dvě se staví. Plán je mít do dvou let nějakých 250 MW. Patříme jednoznačně mezi největší solární developery v zemi, náš country manager komunitu obnovitelných zdrojů reprezentuje v parlamentu. 

V Česku jde o značně zdiskreditovaný obor kvůli přemrštěné státní podpoře zhruba před 10 lety. Jak na to vzpomínáte a jak se vám s nálepkou solárního podnikatele žije?

Určitě tuhle nálepku vnímám, ale je to jednoduché. Já jsem v českém solárním byznysu udělal 1,6 MW. Oproti jiným to je nic. Můj hlavní úspěch začal v Rumunsku a v Chile. Žádná z těch zemí nebyla jednoduchá, ale musíte si to odmakat. Vždy je to válka několika bitev. Já lítám do Chile osmkrát do roka pokaždé na několik týdnů. Rodina trpí, není to snadné. Ale bez toho to nejde. Solární development je výhradně o naší práci. 

Ale nebýt toho boomu, asi byste se k tomu oboru nedostal, je to tak? A jaký na něj máte názor?

Je pravda, že to byl Klondike. Státu vyčítám jedinou věc. Ne že podporu otevřel, ale spíš fakt, že neohlídal, aby ji někteří lidé a firmy nezneužívali pro sebe. A máte pravdu, že nebýt toho boomu, asi bych se k tomu oboru nedostal. Upoutalo to mou pozornost. Když jsem v roce 2009 končil s byznysem v reklamě, solární energetika mi přišla jako ideální obor, kterému se chci věnovat. Ale ne proto, že o tom všichni mluvili jako zlatém dolu.

Projekt Santa Laura v chilském regionu Valparaíso u města Cabildo

Tak proč tedy?

Viděl jsem v tom dlouhodobou budoucnost. Prostě to, co se teď naplňuje. Navíc ten obor má tři vlastnosti, které mě baví: mám rád techniku, studoval jsem na ČVUT. Baví mě astronomie, fyzika. Na zahradě mám vlastní hvězdárnu. Druhou věcí je ekonomika. A taky je to hodně o byznysplánu, financování, jednání s bankami. To vše mě také baví a myslím, že mi to i jde. A v neposlední řadě fakt, že se to dá dělat v relativně malém počtu lidí. Pro představu, první projekty v Česku a na Slovensku jsme dělali v pěti lidech. Dnes už je nás v Soleku samozřejmě víc, ale stále nejde o stovky, které byste musel pracně shánět a řídit. 

V čem spočívají výhody investice do solárních elektráren v Jižní Americe? Na co investory lákáte?

Znáte lepší diverzifikaci svého tradičního portfolia? Geograficky i oborově? Moc investic v Chile, které se řídí z Prahy, není. Jde o stabilní a bezpečný byznys s očekávaným výnosem přes šest procent. Šest pro investory vidíme jako konzervativní, my míříme na výnos vyšší, který si dělíme s investory v poměru 20 : 80 pro nás. 

Kolik peněz chcete do fondu dostat? 

Do dvou let bychom v první fázi rádi získali 40 milionů dolarů, tedy asi 850 milionů korun. Zbytek, 60 milionů dolarů, bude financovat banka. Jen v Chile by ve fondu mělo skončit 100 MW z plánovaných 250 MW, které chceme postavit. Zbylých 100 MW stavíme přímo pro fond CarbonFree, 50 MW prodáme dalším zájemcům.   

Jak investory oslovujete a na koho vlastně cílíte?

Cílíme na středně velké i menší investory, jimž stačí jen kontaktovat finančního poradce, který vše potřebné zprocesuje. Finanční poradci jsou registrovaní vázaní zástupci, které eviduje Česká národní banka. 

A všechno pouze na projekty v Chile? Nenabízejí se i jiné země v regionu? 

Tento fond by měl zahrnovat pouze projekty v Chile. Ale už nyní se koukáme na Argentinu, Kolumbii či Peru. Už tam zakládáme vlastní kanceláře. Mimo Jižní Ameriku začínáme také s prvními projekty na Kypru. Další fondy by mohly vznikat pro další země. 

Do jaké velikosti to může vyrůst, aby se to ještě dalo uřídit z Prahy?

Ideální stav je za pět let postavit 500 MW v různých zemích, to je 150 MW ročně. To jste pak velká firma s hodnotou 250 až 300 milionů dolarů, ale Premier League je ještě o řád výš. K tomu vám může pomoci třeba IPO nebo velký globální investor. K tomu ale potřebujete ukázat pipeline nějakých dalších dvou až tří tisíc MW, které jsou připraveny na stavbu. Pak přilákáte globální fondy, které potřebují skutečně velká sousta. Dá se to uřídit z Prahy, ale uvažuji, že se s rodinou na nějaký čas přestěhuji do Chile, abych byl u tamního dění blíž.