skip to main content
Byznys

Čepele z meteoritů či ještědského lana. Liberecké nože pomáhají i vojákům v Afghánistánu

3 minuty čtení

Meteority, mamutí kly či zkamenělý dinosauří trus. Malá, zvenku nenápadná dílna na okraji Liberce ukrývá suroviny, se kterými člověk do kontaktu běžně nepřijde. Její majitel Milan Pokorný z nich vyrábí luxusní nože a ty pak nacházejí zákazníky v USA, Mongolsku nebo Tanzanii. Oblíbily si je i stovky českých vojáků a policistů.

Rodák ze severočeské metropole k naostřené oceli přičichl poprvé před více než dvaceti lety. Tehdy mu bylo čerstvě osmnáct, když potkal svého pozdějšího mistra, česko-kanadského nožíře Buddyho Westona. Práce s noži na něj zapůsobila, a tak vstoupil k Westonovi do učení.

„Četl jsem jím dovezené americké časopisy, koukal mu pod ruce a pracoval s kvalitními materiály,“ líčí nyní čtyřicetiletý muž s plnovousem. „Vyhnul jsem se tak mnoha problémům, na které si člověk obvykle na začátku naběhne.“

V současnosti Milan Pokorný pod značkou MP zhotoví více než sto nožů ročně. A ne ledajakých.

Krásné designové kousky s ocelovou čepelí, často obohacené netypickým materiálem, si u něj objednávají převážně čeští zákazníci. Zbylou část klientely, zhruba pětinu, tvoří zájemci z různých koutů světa.

Všichni si přitom mohou vybrat, zdali si pořídí nůž zavírací, nebo upřednostní raději jeden ze dvou typů pevných.

Menší pevná „kudla“ ObsiKiri vyjde přibližně na pět tisíc korun, oproti tomu průměrná cena „zavíráků“, jimž se Pokorný věnuje především, se pohybuje mezi 30 a 50 tisíci.

Vůbec nejdražší Pokorného nůž dostal čepel z meteoritu a název New Horizons, inspirovaný stejnojmennou planetární sondou zkoumající Pluto. Jeho kupec musel z peněženky vytáhnout 85 tisíc.

Při výše zmíněných částkách tak nepřekvapí, že roční příjmy libereckého nožíře převyšují milion korun. A čistý zisk? Více než padesátiprocentní.

Oblibě mezi klienty se těší také druhý z jeho pevných nožů, Dafy. Vznikl před čtyřmi lety podle přezdívky, a hlavně návrhu vojenského průzkumníka a je určený k přežití.

„Dafy za mnou tehdy přišel s tím, že jede na misi do Afghánistánu a potřebuje kudlu, na kterou by se mohl spolehnout. Tak jsme si spolu sedli a vytvořili nůž, který jsme pojmenovali po něm,“ vzpomíná Milan Pokorný.

Foto Milan Pokorný
Reklama

„Dafáč“, jak mu říká, byl původně vyrobený pro část vojáků ze 4. brigády rychlého nasazení. Nůž opatřený nepoškrábatelným DLC (diamond-like carbon) povlakováním, které najdete též na drahých hodinkách, ale časem zaujal další.

Momentálně ho vlastní na čtyři stovky příslušníků armády, policistů a survival nadšenců. Některým údajně zachránil život.

„Byl za mnou jeden majitel, že spadl pod led a díky dafáči se mu z něj podařilo vysekat,“ vypráví nožíř. „Jiný mi zase říkal, že se urval ze stráně. Zasekl se nožem do skály a brzdil čepelí, což jeho pád výrazně zmírnilo. Když pak dafáč přinesl ukázat, stopy brzdění na něm byly patrné.“

Vyrobit jeden nůž Pokornému zabere několik týdnů. Zakázek má však naplánováno na rok a půl dopředu. Jeho fascinace materiály připomíná fetiš, jak ostatně sám opakovaně zmiňuje.

Vedle meteoritů a koprolitů lze v jeho sbírce nalézt také zub megalodona, historicky největšího (již vyhynulého) žraloka, damascenskou ocel s příměsí železa z Titaniku, lano z ještědské lanovky nebo brilianty.

Všechny tyto suroviny v minulosti při výrobě svých nožů použil či se k tomu v budoucnu chystá. Vymyslel si také svou vlastní nerezovou ocel, kterou se společníkem Markem Procházkou vyvíjel rok.

„Řekl bych, že nikdo jiný na světě podobné bizáry nedělá,“ je si vědom. „Jenže já když dostanu nějaký nápad, straší mě to tak dlouho, dokud ho nezrealizuju.“

Vedle nadšení a píle má Milan Pokorný ještě jedno vodítko k úspěchu – audioknihy. Desítky audioknih. Každý rok si jich prý při práci poslechne přibližně osmdesát.

„Bez dobré audioknihy totiž nejsem schopný nůž udělat,“ dodává s nadsázkou.

Reklama
Reklama
Reklama