V souvislosti s právě proběhlým filmovým festivalem v Benátkách se u nás skloňovalo především jméno režiséra Václava Marhoula. Jeho syrový epos Nabarvené ptáče vyvolával protichůdné emoce u diváků i kritiky – a nakonec si z prestižní přehlídky odnesl cenu UNICEF, udělovanou studentskými diváky.

Hlavní soutěž ale přinesla jinou českou radost: v sekci Venice Classics, kde soutěží restaurované filmy, zvítězila slavná Extase, kdysi skandální psychologické drama režiséra Gustava Machatého z roku 1932. O jeho digitální obnovu se postaral restaurátorský tým z Národního filmového archivu. V sobotu 7. září za něj převzal přímo v Benátkách cenu kurátor hudby a restaurátor zvuku Jonáš Kucharský.

Svůj díl na fenomenálním úspěchu nese i jeden z nejbohatších Čechů, spoluzakladatel firmy AVAST Software Eduard Kučera. Spolu se svou manželkou Miladou pomáhá financovat nákladnou obnovu starých českých filmů, jako byl například Spalovač mrtvol, premiérovaný NFA letos v červnu na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary.

Částka, kterou Kučerovi na Extasi přispěli, nebyla zveřejněna, ale může snadno přesáhnout milion korun. Tolik zhruba stojí běžné restaurátorské práce na jednom filmu, oproti kterým ale Machatého klasika představovala složitější výzvu. Film původně vznikl v české, německé a francouzské verzi a cílem restaurátorů bylo zpřístupnit ho právě ve verzi české. Ta se ostatně v Benátkách objevila už v roce 1934, a snad i proto o ni organizátoři letošního ročníku od začátku projevovali enormní zájem.

„Extase byla už v době svého uvedení projektem se silným mezinárodním zázemím,“ doplňuje Jonáš Kucharský. „Úspěšné uvedení restaurovaného snímku by nebylo možné bez spolupráce s mnohými zahraničními partnery, filmovými archivy a boloňským studiem L’Immagine Ritrovata.“

Pro restaurování zvuku i obrazu bylo nutné kombinovat mnoho různých materiálů a prvků, ale pouze za podmínky, že byly v původní české verzi prokazatelně přítomné. Cena z Benátského filmového festivalu je odměnou za pečlivou práci celého restaurátorského týmu a je skvělou vizitkou české kinematografie jako takové.

Hedy Lamarr a Jan Sviták ve filmu Extase

„Dlouhodobě se snažíme o uvádění českých klasických snímků tak, aby se o českém filmu mluvilo v různých festivalových kontextech,“ vysvětluje Kucharský. „Tím vytváříme cenný historický rámec pro současné české filmy, které v dnešní konkurenci potřebují pozornost médií i filmových profesionálů. Zároveň nám cena otevírá další možnosti při uvádění Extase i dalších československých snímků zpět do kin po celém světě.“