skip to main content
Český byznys

Česká stopa ve Washingtonu. Komárek pomohl postavit nové centrum umění JFK

3 minuty čtení

Na břehu řeky Potomac, jen kousek od Lincolnova památníku a slavného hotelu Watergate, se leskne nová budova Kennedyho centra pro umění. Její štíhlá bílá silueta svítí z centra Washingtonu do dálky a má v sobě trochu české DNA. Významně na ni přispěli Karel Komárek a jeho manželka Štěpánka.

Čtvrtý nejbohatší Čech s chotí totiž druhým rokem předsedají mezinárodnímu výboru pro kulturu Kennedyho centra, což je nejvýznamnější americká kulturní instituce. Budovu s názvem REACH, která se slavnostně otevřela tento víkend, navrhlo studio Steven Holl Architects. To mimochodem stojí i za vítězným návrhem nové budovy Janáčkovy filharmonie v Ostravě.

„Protože se sami se ženou kultuře a umění dlouhodobě věnujeme, zaujala nás u budovy REACH právě vize pro umění 21. století. Kdo z nás ví, jakou bude mít umění formu za 10 nebo 30 let?“ prohlásil Komárek. „REACH bourá bariéry mezi umělci a diváky. Je to otevřený, variabilní prostor, který reaguje nejen na dnešní trendy, ale zároveň díky své variabilitě je připraven sloužit novým formám umění za 20 let. Je to inspirace i pro nás, jak by mohl vypadat nový kulturní stánek v Praze…“

Decentní minimalistický design má symbolizovat světlo, pohyb a intimitu – což jsou vlastnosti, které vedle stojící původní budova Kennedyho centra, postavená v 70. letech, postrádá. Deník NY Times ji dokonce jednou nazval mramorovým superbunkrem.

Manželé Štěpánka a Karel Komárkovi při slavnostním otevření nové budovy Kennedyho centra ve Washingtonu

Nová stavba, která vyšla na téměř 250 milionů dolarů, byla financována pouze ze soukromých zdrojů. Mezi těmi, kteří na stavbu přispěli, jsou vedle Komárkových významní američtí podnikatelé a filantropové. Například David Rubenstein, Jacqueline Mars nebo Stephen Schwarzman, přidaly se i významné korporace jako Boeing či Wells Fargo.

Kennedyho centrum možná nemá z českého úhlu pohledu takové jméno, ale v USA jde o jednu z nejvýznamnějších kulturních institucí země. Spojené státy totiž nemají ministerstvo kultury, stejně jako povinnou hudební a výtvarnou výchovu na školách – takže oboje do velké míry památník JFK supluje.

„V Česku není Kennedyho centrum doceněné. Těžko se to k něčemu přirovnává, u nás nemáme ekvivalent. Je to jako Národní divadlo, Státní opera, Rudolfinum, Nová scéna, Akademie výtvarných umění a ministerstvo kultury dohromady,“ popisuje Komárek instituci, u jejíhož vzniku stáli zakládající donátoři jako J. W. Marriott nebo John D. Rockefeller.

Do ročního rozpočtu 230 milionů dolarů přispívá americká vláda jen 40 miliony, na zbytek si musí Kennedyho centrum vydělat samo. Příjmy ze vstupného na koncerty a představení všeho druhu – od Lady Gaga přes muzikály Lví král či Hamilton až po Bolšoj těatr – na všechno nestačí, proto nastupuje na řadu fundraising. A to je jeden z bodů, které teď má Komárek s chotí Štěpánkou v rámci předsednictví také na starosti.

„Co naše role obnáší? Připravujeme a řídíme zasedání, snažíme se získat další sponzory pro centrum a zároveň se očekává, že budu podporovat vybranou oblast,“ odkazuje Komárek na snahu přivést do Kennedyho centra talentované krajany.

„Od začátku našeho předsednictví jsme věděli, že tu chceme zanechat významnou českou stopu. Podpořili jsme projekt Millenium Stage, kde například mohlo zatím vystoupit 12 mladých českých umělců. Pro některé z nich bylo vystoupení v Kennedyho centru odrazovým můstkem pro další vystoupení v USA,“ dodává Komárek

To pro Českou filharmonii byl Washington na jejím loňském turné klasickou zastávkou. Příležitost ovšem byla nevšední – byl to vrchol oslav 100. výročí vzniku Československa, které Komárek v Kennedyho centru uspořádal. Sál pro dva a půl tisíce lidí byl plný do posledního místa a hrála se Dvořákova Sedmá symfonie. Právě odkaz nejslavnějšího českého skladatele si vzal Komárek za svůj. Více než 10 let pořádá festival Dvořákova Praha a sponzoroval i loňské turné filharmoniků (jejichž prvním dirigentem byl právě Antonín Dvořák) po USA.

Komárek, jehož jmění pro letošek díky výkonnosti firem, jako je Sazka, OPAP, MND, Fischer či Autocont, odhadujeme na 3,1 miliardy dolarů, podle svých slov dává ročně na filantropii zhruba 50 milionů korun.

Kennedyho centrum není jeho jedinou aktivitou v USA. Kromě několika nemovitostí (včetně rodinného sídla v Palm Beach na Floridě) je tu činorodý i jako byznysmen. V Západní Virginii staví továrnu na metanol (těkavá a silně jedovatá kapalina je klíčová při výrobě PET lahví, nátěrových barev či vody do ostřikovačů), pojmenovanou Liberty One.

Loni v listopadu vydal dluhopisy za 2,1 miliardy korun, z nichž se má financovat stavba prvního závodu, a druhý už se plánuje. Liberty Two, taktéž na východním pobřeží USA, by měla podle Komárkova vyjádření následovat v příštím roce.

Druhým americkým pilířem je jeho angažmá v sanfranciském venture kapitálovém fondu Jazz Ventures. Ten se zaměřuje na investice do přelomových technologií, které dokážou zlepšit výkon lidského těla i ducha.