skip to main content
Byznys

Česká vakcína proti covid-19? Držím palce, ale jsem skeptický, říká odborník

2 minuty čtení

V pondělí oznámený úmysl, že Česko zkusí vyvinout vlastní vakcínu proti nemoci covid-19, je vysoce ambiciózní plán a podle profesora Jiřího Berana naráží na dva problémy. „Proto jsem k projektu skeptický, i když mu držím palce,“ říká vakcinolog z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.

Prvním důvodem Beranovy skepse je zvolený model vakcíny: „Má se jednat o takzvanou inaktivovanou vakcínu. Tuto cestu zvolilo přibližně 20 procent těch, kteří se protilátku snaží vyvinout, a osobně se domnívám, že vhodnější je tentokrát způsob, který preferuje většina.“

Laicky a zjednodušeně řečeno: inaktivovaná vakcína připravená z usmrcených virů účinkuje v okamžiku, kdy se aktivní virus dostane prostřednictvím tělních tekutin do lidského těla. Profesor Beran míní, že proti koronaviru potřebujeme díky vakcíně získat buněčnou imunitu – takovou, jež brání množení viru v buňce.

Inaktivovaná vakcína jaksi přeskočí první fázi množení viru a poté bývá obecně imunitní odpověď organismu slabší. Daleko efektivnější je tedy tuto fázi nepřeskočit. Jiří Beran ovšem zároveň upozorňuje, že v tomto ohledu je jeho skepse zatím ryze teoretická, že se nakonec může ukázat správnost české volby. „Za pokusem vyvinout vakcínu stojí velmi šikovný tým,“ upozorňuje.

Na zbraň, jež by preventivně populaci před SARS-CoV-2 ochránila, zkouší společnými silami přijít odborníci ze Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Vývoj má trvat měsíce a stát počítá s náklady v řádu nižších desítek milionů korun.

Reklama

Druhá příčina Beranových pochyb? „Výrobní kapacity. V souvislosti s očkovací látkou potřebujete od autority schválené výrobní procesy, výrobní praxi, produkční linky. Máte-li tyto procesy již zaběhnuté, autorita je po vás nebude chtít, což není český případ a délku vývoje vakcíny to může prodloužit.“

Profesor Beran pokračuje: „V prvotní studii musíte vyrobit tři šarže protilátky a imunitní odpovědí na každou ze šarží prověříte její konzistentnost. Navíc za předpokladu, že v případě nalezení vakcíny bude třeba vyrobit několik milionů dávek, příliš nevím o prostorách, kde by k tomu mělo dojít.“

Desítky institucí, jež se po celém světě snaží vakcínu na zkrocení choroby s pandemickým potenciálem vyvinout, přistupují k věci tak, že podaří-li se jim průlom, nebudou látku vyrábět, ale za velké peníze postoupí její „recept“ obřím farmaceutickým společnostem, jež by ji připravily pro globální trh.

Těžko říct, zda to může být i tuzemská cesta. Pokud ano (a Češi skutečně očkovací látku objeví), profesor Beran si umí představit dvě možnosti.

Buď by licenci na výrobu látky odkoupila společnost s jinou vakcínou v rukávu, čímž by eliminovala konkurenci, nebo by ji začala opravdu produkovat a z každé dávky by do Česka posílala poplatek. Pak by se v podstatě opakoval model praktikovaný u dřívějších objevů proslulého profesora Holého a Česko by z toho výrazně profitovalo.

Vzdor skepsi ohledně hledání vakcíny proti koronaviru nepovažuje Jiří Beran domácí iniciativu za zbytečnou. „I když se to nepovede, je klidně možné, že látky pomohou v boji proti formám ptačí či prasečí chřipky. Kooperace významných ústavů se do budoucna neztratí, byť nyní může jít o jakési vzorové cvičení.“

Reklama
Reklama
Reklama