skip to main content
Whisky

Česká whisky, na kterou se zapomnělo. Jak vznikl alkoholový unikát

3 minuty čtení

Kam sáhnete, když chcete kvalitní whisky? Většina z vás asi do Skotska a Irska, někdo do Spojených států a ti protřelejší třeba do Japonska. Stejně tak byste se ale nespletli na západě Čech.

Jednu byste totiž našli zhruba 20 minut od Plzně, v malé vesnici s poetickým jménem Prádlo. V útrobách tamní palírny, která funguje už od roku 1952, zrál desítky let ryze český destilát z ječného sladu.

A jeho životní pouť je vskutku pozoruhodná.

Celé to totiž vzniklo jako odpověď na západní whisky, která v komunistickém Československu nebyla k dostání. Aparátčíci a další vlivní lidé tehdejší doby na svých zahraničních cestách whisky ochutnali a zatoužili po ní i doma. Ani přes své postavení se však ke skotským či irským lahvím nebyli většinou schopni dostat, a tak vzniklo pro tehdejší státní palírnu zadání, tedy vědecko-technický úkol.

Limitovaná 28letá edice české whisky Hammerhead

Vzhledem k tomu, že k výrobě whisky je třeba jen slad, voda, proces kvašení a destilování, mohlo se začít téměř okamžitě. „Tohle se v Prádle dělalo odjakživa. Whisky svůj charakter ale získává zráním v sudech, a to většinou po bourbonu. Ty v tehdejším Československu samozřejmě nebyly, a tak se nechaly vyrobit nové, z českého dřeva, které se jen vypálily, aby destilát získal barvu a základní chuťový profil,“ popisuje Kristina Demelová, vrchní destilérka palírny v Prádle.

Od druhé poloviny minulého století tak v Československu byla k dostání tuzemská whisky. Její produkce ale byla relativně malá (zejména v prvních letech, protože nové sudy hodně tekutiny nasákly) a při ceně 150 Kčs za lahev se nikdy pořádně nerozšířila.

Před rokem 1989 se tehdejší osvícení pracovníci v Prádle chtěli ještě víc přiblížit skotskému ideálu, a tak zprovoznili starý mlýn, který drtí zrna pomocí litého kladiva a který se dříve ve Skotsku používal. Namleli nakouřený slad, vypálili destilát a naplnili sudy po původní whisky.

Whisky získala svůj název díky šrotovníku s litinovým kladívkem (z anglického hammer mill).

Přišla sametová revoluce a pro ryze českou whisky dlouhé roky odpočinku a kýženého zrání, kdy na soudky nikdo nesahal. Původní majitel Stocku (kam palírna v Prádle patří), německá skupina Eckes, o nich sice věděl, ale mělo se za to, že se jedná o laciný destilát, který se využije spíš na blendování dalších whisek z portfolia. V jednu chvíli Němci dokonce uvažovali o tom, že veškeré zásoby levně rozprodají.

Když se ovšem k areálu dostali v roce 2007 v rámci akvizice Stocku noví majitelé, vrhli se na pečlivou inventuru. Sklep plný nečeho, co se podle chuti a dokumentů jevilo jako tuzemská whisky, jejich pozornosti samozřejmě neunikl, a tak do Prádla pozvali na návštěvu dva experty ze Skotska.

„Ani nám zprvu nevěřili, že jde o českou whisky. Z toho, co ochutnali, byli úplně v šoku,“ vzpomíná s úsměvem Kristina Demelová, která je zároveň jednou ze dvou osob v zemi, jež znají kompletní recepturu Fernetu. Ve Stocku si tehdy uvědomili, že mají něco velkého. Destilát dostal nový název Hammerhead (od onoho kladívkového mlýna na slad), začal se stáčet a prodávat jako prémiová single malt whisky z Česka.

Rozsah zbývajících zásob Stock prozradit odmítá.

Dnes se 25letá lahev prodává za doporučených 3300 korun a primárními trhy jsou Francie, Nizozemsko, Británie a USA. V Česku se prodá asi jen třetina produkce a kromě několika specializovaných obchodů bývá whisky Hammerhead k dostání jen v řetězci Makro, kde se momentálně prodává limitovaná 28letá edice. Ta už vyjde na pět tisíc korun.

„Značku podporuje, ale omezeně. Je to vzácné zboží a ty drahocenné zásoby si střežíme. Nemůžu vám říct, kolik toho máme, ale když budeme opatrní, pár let ještě zvládneme,“ uzavírá Demelová.