Máte schůzku s Jakubem Nešetřilem v San Franciscu? Pak nečekejte, že s jedním z nejúspěšnějších českých startupistů půjdete na kávu, oběd nebo pivo. Půjdete spolu… na procházku! „Sedím celý den, takže když mám možnost, chci se projít,“ vysvětluje neobvyklou volbu Nešetřil, když svižným krokem vyrážíme vstříc módní čtvrti SoMa (South of Market street) v centru města.

Nešetřilův startup Apiary tu sídlí v coworkingovém prostoru Heavybit a snaží se v Silicon Valley prosadit s tvorbou svých softwarových nástrojů. Ty umožňují programátorům navrhovat, budovat, testovat a dokumentovat takzvaná aplikační rozhraní (API). Zjednodušeně řečeno jde o nástroj, díky kterému si programy a aplikace umí spolu „povídat“.

Nástroj pro vývojáře? Možná to nezní tak sexy jako Facebook nebo Google, ale investoři téhle oblasti věří. A platí to i o Apiary, který si už na trhu vybudoval silnou pozici.

sf
San Francisco z ptačí perspektivy

Po GoodData a Socialbakers jde o třetí nejvíce zainvestovaný český startup. Celkem už od amerických investorů Flybridge Capital, Baseline Ventures či českých Credo Ventures získali 8,4 milionu dolarů, tedy přes 200 milionů korun. „Dvakrát do nás investovali ti samí lidé. To ukazuje důvěru, kterou v nás mají,“ pochvaluje si Nešetřil.

Jeho firma roste jak co se týče finančních čísel, tak i počtu zaměstnanců. Aktuálně jich má 30, přičemž obchodníci jsou rozesetí po celém světě (zejména v Americe) a vývojářský tým sedí v Praze. Takové rozdělení je u českých startupů s globální ambicí typické, i když devítihodinový časový posun je docela náročný na koordinaci práce. Mít vlastní programátory v Silicon Valley je ale téměř nereálné.

„Platy pro ně jsou tady v Kalifornii třikrát vyšší než v Česku,“ vysvětluje Nešetřil s tím, že kvalitní vývojáři si v Silicon Valley přijdou na 100 až 200 tisíc dolarů ročně a absolutní špička až na 300 tisíc, tedy v přepočtu téměř 7,5 milionu korun. Jeho slova potvrzují údaje společnosti PayScale, podle nichž je průměrný plat softwarového inženýra v Silicon Valley 112 tisíc dolarů.

„Přijde mi, že tady se pod 100 tisíc dolarů nejde. Už když jsem se bavil s některými o 130 tisících (3,1 milionu korun), tak se tvářili, že jsou na hranici životního minima,“ popisuje Nešetřil. Takový plat totiž znamená, že si v San Franciscu nemůžete dovolit ani pronájem malého bytu – musíte ho s někým sdílet, takže jste rád za vlastní místnost za čtyři tisíce dolarů na měsíc (řeč je o slušné čtvrti San Francisca, kde se nemusíte bát o život – takže ne třeba Tenderloin).

„Je to život jako na vysokoškolské koleji, i když na první pohled vyděláváte dost peněz. Ale tohle město je fakt příšerně drahé, dokonce dražší než Manhattan,“ říká Nešetřil, když zatáčíme z rušné Market street na Šestou ulici, a pak představuje obvyklou životní matematiku průměrného programátora v Silicon Valley: vydělává 150 tisíc dolarů – z toho 30 ač 40 procent spolknou daně, sociální a zdravotní výdaje. Zbyde mu tedy něco okolo 100 tisíc dolarů a polovinu z toho sebere nájem nejmenší garsonky.

heavybit
Takhle to vypadá v coworkingovém prostoru Heavybit, kde sídlí i Apiary.

Že by si byt nebo dům dokonce koupil? Nereálné. Podle průzkumu společnosti Redfin vzrostla průměrná cena za byt v Silicon Valley na astronomických 1,05 milionu dolarů, tedy dvojnásobek oproti Seattlu (565 tisíc).

Pro spoustu lidí pracujících v technologickém epicentru, nejen programátory, je proto ubytování naprosto klíčovým tématem při výběru zaměstnání. V poslední době se objevilo několik zpráv o kreativním řešení tohoto problému: jeden programátor Dropboxu dojíždí (dolétává) do San Francisca z Havaje, protože dřív podle svých slov utrácel 60 procent svého docela slušného platu na ubytování.

Jiný programátor, tentokrát z Googlu, se zase rozhodl žít v dodávce, protože ho vyjde mnohem levněji než pronájem bytu. Společným jmenovatelem jsou v obou případech příliš vysoké ceny nemovitostí v celém Silicon Valley (území v severní Kalifornii mezi San Franciscem a San Jose), které se na neúnosnou úroveň vyšplhaly v posledních dvou třech letech s tím, jak v oblasti roste počet technologických společností a tisíců jejich zaměstnanců.

Další možností je bydlet v mnohem levnějším Oaklandu, odděleném od San Francisca mořským zálivem, a dojíždět. To je řešení i pro několik lidí z Nešetřilova týmu, i když rozhodně ne úplně ideální… Oakland je podle statistik FBI třetím nejnebezpečnějším městem USA po Detroitu a Memphisu. „Už dvakrát se stalo, že tam moje kolegy přepadli se zbraní v ruce,“ přikyvuje Nešetřil.

On sám má vedle platů s programátory ještě jednu starost, stejně jako další startupisté zakladatelé. Vysoká fluktuace lidí po firmách v Silicon Valley znamená, že i když dobrého programátora zaměstnáte a slušně zaplatíte, nikdy nevíte, kdy vám ho přetáhne někdo bohatší a „víc cool“.

Namátkou Tesla, Apple, Uber nebo SpaceX. „Od určitého levelu už to není o penězích, ale měnění světa – vypouštíte rakety, tvoříte elektromobily, měníte ekonomiku…,“ dodává Nešetřil, když už míříme zpět po rušné třídě Howard. Sám dobře ví, že špičkového programátora jenom na peníze nenaláká. Musí ho nadchnout vizí, že dělá na něčem velkém a důležitém.

apiari

Naše procházka se chýlí ke konci a zatáčíme okolo posledního bloku zpět k budově Heavybit. Abychom nekončili jen steskem na to, jak je San Francisco drahé a platy programátorů vysoké, Nešetřil ještě rychle shrnuje, jak si Apiary vede v poslední době.

„Tím, jak se učíme náš produkt prodávat, rosteme v násobcích v obchodní části. Celý trh dospěl. Dřív jsem horko těžko vysvětloval, co děláme – dnes všechny velké firmy řeší API,“ říká Nešetřil. „Náš počítačový život se komplikuje a je to jednosměrný proces. A API všechny věci spojuje dohromady, takže mi to dává víru, že to celé není jen nějaká bublina a móda, ale velký byznys do budoucna.“

Jak tenhle příběh, který na sobě nese jméno Apiary (anglicky včelín), skončí? Těžko říct, Nešetřil zatím nechce prozradit, na kolik poslední vlna investic jeho startup ocenila, a nejasno je i okolo dalších plánů. „Burza? Exit? To budu řešit, až tam budeme,“ usmívá se. „Nabídky na prodej chodí, ale teď je neplánujeme vyslyšet.“