Vnitřní klid je momentálně nejvzácnější komodita. Ze všech displejů se na nás valí informace, takže není těžké cítit se zahlceně už pár minut po probuzení.

Tak ubíhá den za dnem, kdy se jen stěží nadechneme mezi nekonečným proudem zpráv a povinností, co musíme vykonat.

K tomu, abychom dokázali udělat ta nejlepší rozhodnutí, ale potřebujeme klid a odstup. Stejně jako pro hluboké soustředění, kterého je schopno čím dál méně lidí.

Klid jako nejmocnější nástroj úspěchu

Už Švejk tvrdil, že „to chce klid a nohy v teple“. Souhlasí s ním Ryan Holiday, autor knih Překážka je cesta nebo Ego je váš nepřítel. Holiday analyzoval návyky řady současných i minulých vůdčích osobností a zjistil, že v životě nejúspěšnějších z nich sehrál klíčovou roli stoický přístup v krizových situacích.

Vyhnout se tichu za každou cenu

Podle Holidaye řada z nás upřednostní „bezobsažný šum“ místo toho, aby strávila několik okamžiků v úplné tichosti. Pociťujete nervozitu, když vám doma nehraje podcast, Spotify nebo televize jako kulisa? Přitom pro naše mentální zdraví je mnohem prospěšnější se na chvilku zastavit a nechat k sobě přicházet zvuky z okolí, uvědomovat si, v jakém se nacházíme prostředí.

Společenské plkání

Znáte záchvaty „přehnané žvanivosti“, kdy říkáte páté přes deváte, jen abyste neměli pocit trapného ticha se sousedy ve výtahu nebo s kolegy v kuchyňce? „Dovolte si tu trapnost a klidně mlčte, pokud nemáte nic důležitého na srdci,“ radí koučka Eva Čepičková. Podle ní se druhá strana cítí v takovém nuceném dialogu stejně nepohodlně jako my sami. Ticho ve společenském kontextu nejdřív působí nepatřičně, ale mlčením dáváme prostor okolí, aby případně převzalo iniciativu, která nemusí ležet jen na našich bedrech.

Finská specialita

V centru Helsinek se nachází kaple Kamppi, která vás zaujme nejen futuristickou architekturou, ale také svým konceptem. Je navržena tak, aby v ní bylo úplné ticho. Návštěvníci kaple sem chodí za duchovním zážitkem jiné úrovně. Mají zde zažít, jak k nim promlouvá vlastní nitro.

Liduprázdný relax

Behaviorální vědec Randall K. Stutman konzultoval řadu vrcholných manažerů, všech se v průběhu let ptal na stejnou otázku: „Jak odpočíváte?“ Většina odpovídala, že dlouhými projížďkami na kole, yachtingem, poslechem tiché klasické hudby, jízdou na motorce nebo rybolovem. Stutman si všiml, že tyto aktivity jsou značně „introvertní“, nabízející možnost obrátit se k vlastním myšlenkám.

Pět minut denně

Nemusíme vstupovat do mlčenlivého mnišského řádu, abychom svá rozhodnutí mohli pozorovat se stejným odstupem jako obraz v galerii. Stačí na pouhých pět minut denně odložit telefon, vypnout televizi a jen tak být. Ze začátku může být ticho znepokojivé, ale jen díky němu uslyšíte, co vám chce říct svět okolo.