Asi nikde na světě to dnes nebude žít fotbalem tolik, jako v Chorvatsku. Tady je pár postřehů ze země, která může dnes poprvé v historii vyhrát titul světového šampiona ve fotbale, a která je temnější, než to z průzračně čistého moře vypadá.

Možná jste v ní právě teď také.

1) Němci fandí Chorvatům. Přeci nebudou fandit Francouzům či Britům, že?

2) Jestliže je normálně chorvatský servis v pohostinství problematický, dnes na něj zapomeňte úplně. Už ve středu, dvě hodiny před výkopem zápasu s Anglií, číšník s kravatou v barvách chorvatské vlajky jen nervózně pobíhal a jeho hlavním zájmem bylo uchránit pro místní každý stůl, z nějž bylo jen trochu vidět na televizi.

Dnes večer nebudou fungovat ani kuchaři.

3) Sociologové a komentátoři vzpomínají na rok 1998. Češi měli Nagano a prý jim pomohlo k vlastnímu porevolučnímu uvědomění, Chorvaté byli tehdy třetí ve fotbale na světovém šampionátu. Bylo těsně po válce, sport tmelil a teď to může zafungovat stejně.

Podle místních by to nebylo na škodu. Mladí ze země ve velkém utíkají, nálada je mizerná kvůli vysokým cenám (když platíte zdejší ceny, tak nechápete, jak může být průměrná chorvatská mzda v přepočtu jen 21 tisíc korun) a vysoké nezaměstnanosti (aktuálně 9,2 % a mezi mladými dokonce 23 %).

Téma Unie, kde je země od roku 2013, také nerezonuje. Spíše naopak.

4) Jenže fotbal také fungovat nemusí. Část Chorvatů za těch 20 let okorala, nebo se už jen nechtějí vést na vlně laciné sportovní národní hrdosti. Obzvlášť, když jim tuto notu politici posledních dvacet let bez valných výsledků průběžně připomínali a zároveň chorvatským fotbalem hýbe pořádný skandál.

Zdravko Mamić

Místní fotbalový boss Zdravko Mamić dostal šest a půl roku za daňové podvody při přestupech hráčů (přišel si prý na zhruba 10 milionů eur), aktuálně je uprchlý v Bosně a do skandálu je zapletená také hlavní hvězda národního týmu a jeho kapitál Luka Modrić. Ten byl obviněn z křivé výpovědi v tomto případě (Mamić asistoval i v jeho přestupech) a na další rozuzlení se čeká.

Zafunguje shovívavost pro případného šampiona?

5) Mudrování intelektuálů je jedna věc, ale Chorvaté dnešním zápasem žijí. Od vítězné středy vycházely všechny chorvatské deníky vždy jen s titulní stranu věnovanou domácím fotbalistům (po povinných jízdách jako jsou rozhovory s trenérem a hráči třeba jen o tom, že právě teď o Chorvatsku píše celý svět), auta se oblékla do chorvatských vlajek, za prezentaci národních symbolů před domy by se nemuseli stydět ani přeborníci v této disciplíně – Američané.

6) Chorvatské ekonomice mistrovství pochopitelně svědčí. Podle finanční správy utratili lidé od 16. června do 7. července meziročně o 700 milionů kun (2,5 miliardy korun) víc a vydáno bylo 159 milionů fiskálních účtenek (to je ta Babišova inspirace na EET).

Mimochodem asi víte, že největší chorvatská soukromá firma se jmenuje Agrokor, podniká v potravinářství a než téměř zkrachovala, ovládal ji svého času nejbohatší Chorvat Ivica Todorić. I jeho chtějí teď Chorvaté postavit před soud kvůli korupci.

Prostě v téhle zemi s dýchavičným růstem kolem dvou procent HDP (doping vládních útrat a evropských fondů) není nic moc růžového. Fanouškové si prý každopádně berou více úvěrů a vyprodané jsou cesty na finále do Moskvy. Také to ale může být už jen invence novinářů, kteří musejí psát o jednom nadcházejícím zápase čtvrtým dnem v řadě.

7) Skandály, soudy, peníze, nezaměstnanost… dnes večer bude vše zapomenuto. Ještě o trochu déle, pokud místní opravdu vyhrají. Je zážitek být u toho.