skip to main content
Google

Co musíte podstoupit, když o sobě něco chcete smazat z Googlu

2 minuty čtení

Moc se o tom neví, ale už pět let máte díky průlomovému rozhodnutí Evropského soudního dvora proti Googlu právo být zapomenut. Celou věc započal Španěl Mario Costeja González v roce 2010, když se obrátil na španělskou národní agenturu pro ochranu dat s žádostí, aby mu pomohla zajistit, že 12 let starý článek o něm v lokálních novinách bude stažen, stejně tak jako výsledky vyhledávání na Googlu, které na něj odkazují. Informace v článku už totiž nebyly dle něj relevantní.

K překvapení všech mu dalo Španělsko a následně i EU za pravdu a Google dostal nařízeno umožnit evropským občanům podat žádost o „vymazání“ výsledků vyhledávání o jejich osobách, pokud se prokáže, že jsou tyto již v daný okamžik irelevantní.

Vzhledem k tomu, že jsem sám měl zkušenost s blogerem, který se po mně v počátcích mé kariéry v marketingu zbytečně vozil, a článek s mým jménem se bohužel i roky poté zobrazoval na Googlu vždy na předních příčkách, zajásal jsem. Rozhodl jsem se tuto novou možnost vyzkoušet ještě v tom samém roce. Nebyl by to ale Google, aby k tomu nepřistoupil svým šalamounským způsobem.

Problém číslo 1: Paradoxně bylo velmi komplikované vyhledat, kde a jak může člověk o tuto službu zažádat. Nakonec se ukázalo, že kdesi hluboko pod vrstvou FAQs a různých právních podmínek Googlu se nachází odkaz na umně skrytý webový formulář, který je třeba vyplnit. Pátral jsem po něm ovšem několik dní.

Problém číslo 2: Po vyplnění formuláře mi na e-mail přišlo automatizované potvrzení, ve kterém mě čekalo další překvapení – doba na vyřízení požadavku nebyla nijak stanovena. Ve zprávě se sice psalo o tom, že odstranění výsledků může trvat (pouze) několik hodin, ovšem čas na přezkoumání požadavku určen nebyl.

Reklama

Problém číslo 3: Hraní mrtvého brouka ze strany Googlu. Jak se po několika týdnech ukázalo, Google s mým požadavkem žádným způsobem nepohnul. Nestalo se doslova nic. A tak jsem v odpovědi na první automatický e-mail vznesl dotaz, zda s tím hodlají něco dělat. Následovala blesková reakce, která však ode mě vyžadovala znovu ty samé údaje a vysvětlení, které jsem poskytl už na začátku.

Problém číslo 4: Největší potíž však nastala, když Google mému požadavku konečně vyhověl. Jednak se tak stalo po dalších mnoha měsících a zadruhé mě o tom nijak neinformoval, zato informoval majitele stránek, na kterých inkriminovaný článek vyšel. Co následovalo, je asi každému jasné – majitel stránek a autor v jedné osobě celou věc okamžitě (i s původním článkem) znovu zveřejnil, a ještě k tomu celou věc označil za cenzuru. To, co jsem se v naivní snaze snažil z Googlu dostat, se vrátilo zpět na přední pozice ve vyhledávání – byl to přesně opačný efekt, než jakého jsem se snažil docílit.

V dnešní době je sice o něco snazší se k odstranění výsledků vyhledávání dostat (odkaz najdete pod heslem Remove your personal information from Google), Google se přece jen musel adaptovat na GDPR, ale samotné důvody pro odstranění se naopak zpřísnily.

Aktuální vydání magazínu

Dle Googlu na to máte právo pouze v jednom z následujících případů: 1) únik explicitních fotek, 2) falešná nebo nedobrovolná pornografie, 3) obsah, za jehož odstranění musíte zaplatit, 4) finanční informace nebo zveřejnění dokladu totožnosti, 5) obsah, který pro vás představuje hrozbu ublížení na zdraví nebo obtěžování a zastrašování.

Případně můžete požádat o smazání z důvodu, že obsah je stále indexován na Googlu, ale na daných stránkách už byl smazán. Ve všech jiných případech vás Google bude neustále vyzývat k tomu, ať si to s majiteli webů, na kterých je obsah o vás zveřejněn, vyřídíte sami. Zdá se tedy, že prosazení „Gonzálezova práva na to, být zapomenut“ bylo nakonec pouze Pyrrhovo vítězství.

Reklama
Reklama
Reklama