skip to main content
Jak být lepší

Co říct (a co neříkat!), když s někým nesouhlasíte

1 minuta čtení

Znáte Blaise Pascala? Zazářil nejen ve fyzice, ale jak si všimla spisovatelka Maria Popova ze serveru Brain Pickings, měl co říct i k psychologii člověka. Ve svém díle Myšlenky přichází s návodem, co dělat, když s někým nesouhlasíte. 

„Pokud chcete druhé opravit a rozporovat jejich chybný úsudek, musíte napřed pochopit jejich úhel pohledu, ze kterého chybné argumenty většinou dávají smysl. Musíte uznat, že se ze své perspektivy nemýlí, a zároveň jim ukázat, proč s nimi nesouhlasíte. Druhá strana bude spokojená, protože nebude mít pocit, že má na věc zcela nesprávný názor, a pochopí, že jen nedokázala pojmout problém stejně jako vy.“

Lidé se přesvědčují lépe důvody, na které si přišli sami. – Blaise Pascal

Pascal ve zkratce doporučuje jednoduchou věc: jakmile se s někým dostanete do názorového sporu a budete ho třeba chtít přesvědčit o tom, že váš pohled na věc je platnější, musíte napřed vypíchnout jeho myšlenky a až následně je rozporovat svými vlastními argumenty. Jak totiž fyzik dodává: „Lidé se přesvědčují lépe důvody, na které si přišli sami.“

Vezměte si následující příklad. Jste v práci, kde s kolegou řešíte nový projekt. Ukazuje se, že jste k němu oba přistoupili trochu jinak, a vy svého spolupracovníka chcete přesvědčit o tom, že váš názor dává větší smysl. Místo toho, abyste mu vyčetli věci, ve kterých se podle vás mýlí, raději zdůrazněte místa, kde má pravdu. „Ano, s tímhle naprosto souhlasím. Pokud by ses ale na problém podíval z mé strany, uvidíš, proč se názorově rozcházíme.“

Uznejte, že i vám samým by byl tento přístup milejší než pouhá argumentační přestřelka. Až tedy příště s někým nebudete souhlasit, vzpomeňte na Pascala!