Aktuální vydání magazínu Forbes

Co si nosí z práce čeští manažeři? Problémy, o kterých (se) nemluví

Pošli to dál

Velká odpovědnost, málo odpočinku, nikdy nekončící seznam úkolů, který víří v hlavě dnem i nocí a nedopřeje tělu potřebný klid. V takovém popisu se jistě najde spousta manažerů.

Někteří zvládají nápor spojený s jejich pozicí lépe, ale velká řada z nich se s ním neumí vyrovnat. Signály, které přemíru stresu a s ním spojené psychické potíže doprovázejí, místo toho přehlížejí nebo je zahánějí prášky či alkoholem. 

Na jaké příznaky by si měli dát pozor?

Nejdůležitější je si problém připustit a uvědomit si ho. Přemíra stresu se totiž projevuje různými způsoby: poruchami spánku, zhoršenou schopností soustředit se, neschopností odtrhnout se po práci od telefonu, neadekvátními reakcemi, výkyvy nálad.

Čtěte také: Ze stresu k relaxaci. Záchranářka našla radost ve vyrábění luxusních svíček

„Mnoho lidí na to nereaguje jako na signál, že něco není v pořádku, a problémy přehlížejí. Přitom právě v této fázi je jde ještě dobře zachytit,“ upozorňuje terapeutka a koučka Pavlína Schmidtová.

„Nějakým způsobem se stává normou, že lidé dlouhodobě nespí, mají úzkostné stavy, ráno se jim nechce do práce a je jim fyzicky zle. Některým se před odchodem z domu zvedá žaludek, může to přecházet do panických atak. Začíná to přitom nenápadně – jen se vám nic nechce, protože je pondělí,“ uvádí terapeutka příklad.

Polevit z nastoleného tempa je ještě těžší než zaznamenat první signály. Tím spíš, když rychlost dnešní doby svádí k jednodušším únikům od věčného stresu.

„Lidé to často řeší ‚samoléčbou‘. Nejprve si dají skleničku na uvolnění po dlouhém náročném dni a později se z toho stane rituál,“ všímá si Schmidtová, k níž dochází i řada českých manažerů.

Když se takové problémy neřeší, může se situace stále zhoršovat. Dlouhodobé užívání prášků na uklidnění / na spaní / na bolest v kombinaci s alkoholem či vysokým tlakem vede nejen k fyzickým, ale i psychickým problémům. Z nich se pak mohou vyvinout neurózy, úzkostné poruchy či deprese.

Upozorňuje, že stres může být  v takovém případě „katalyzátorem“ vrozených predispozic.

Proč jsou ohroženi zrovna manažeři? Odborný časopis Psychiatrische Praxis publikoval ve svém prvním letošním čísle studii, která dokládá, že v porovnání se zaměstnanci panuje u manažerů vyšší riziko vyčerpání, únavy a poruch spánku. Magazín provedl 15 rozhovorů s manažery na různých úrovních a všichni hlásili podobné psychické potíže: únavu, spánkové poruchy, podráždění…

Podle Schmidtové není jasné, jestli se u nich duševní problémy objevují častěji, nebo jsou jen více sledovanou skupinou. Každopádně má jejich práce aspekty, které jejich psychickému stavu neprospívají. Je to především pocit odpovědnosti za úkoly a zaměstnance.

Z mého pohledu je to kdokoli, kdo má na starosti tým. Nemusí řídit přímo svoje podřízené, ale třeba virtuální týmy. Takže kromě manažerů jsou to třeba i lidé ze startupů či freelanceři,“ popisuje Schmidtová.

Klíčem k řešení problémů – a ideálně i jejich předcházení – je bezpochyby otevřenost a komunikace o tématu duševního zdraví.

Nejlépe doplněné nácvikem psychohygieny s firemním (či osobním) terapeutem. Což začíná být ve firmách běžné čím dál více, ovšem stále zdaleka ne ve všech.

„Mnoho společností si uvědomuje, že to je jediná cesta, jak dlouhodobě udržet kvalitní lidi v dobré kondici. A tím nemyslím jen to, že jim dávají permanentky do posilovny a starají se o jejich fyzickou stránku,“ doplňuje Schmidtová. „Pečovat o tělo je normální, ale o duši ještě úplně ne.“

Čtěte také