Dvanáct procent finančních ředitelů tuzemských firem říká, že v současné době zvyšují příjmy a zisky, nebo alespoň necítí žádné dopady boje s koronavirem. Naopak bezmála čtyři pětiny (79 procent) českých firem očekávají kvůli pandemii covid-19 pokles příjmů nebo zisků. Více než polovina (55 procent) firem ale zároveň věří, že kdyby mimořádná opatření nyní skončila, vrátil by se do tří měsíců jejich byznys do normálu.

Výrazně méně pesimisticky se na současnou koronavirovou krizi dívají firmy v sousedním Německu. Vyplývá to z průzkumu PwC COVID-19 CFO Pulse Survey, ve kterém minulý týden odpovídali finanční ředitelé firem z 21 zemí.

Pandemie nemoci covid-19 už nyní citelně zasáhla většinu významných světových ekonomik. Celkem 80 procent oslovených finančních ředitelů proto uvádí, že covid-19 způsobí pokles jejich příjmů nebo zisků. V Česku je toto číslo velmi podobné celosvětovému průměru, tedy 79 procent. Stejně jako v podstatě u všech dalších dotazů i u tohoto odpovídali nejoptimističtěji finanční ředitelé německých firem: poklesu tržeb či zisků se obává „jen“ 56 procent z nich.

Jak krize ovlivní vaši firmu?        
  Celkem Česko Německo USA
Zvýší příjmy a/nebo zisky. 4 % 6 % 9 % 4 %
Sníží příjmy a/nebo zisky. 80 % 79 % 56 % 81 %
Neočekáváme žádný dopad. 4 % 6 % 9 % 5 %
Nyní je to obtížné odhadnout. 13 % 9 % 25 % 11 %

„V Německu je jasný plán a tamní podnikatelé mají důvěru ve státní instituce, které se chovají předvídatelně a transparentně,“ komentuje výsledky partner PwC Česká republika a expert na restrukturalizace Petr Smutný.

Nejčastější obava českých finančních ředitelů pramení z toho, že světová ekonomika upadne do recese (obává se jí 79 procent respondentů), následuje obava z finančních dopadů, jako je třeba nedostatek likvidity a kapitálových zdrojů (47 procent), a na třetím místě je obava z poklesu nálady spotřebitelů a ze s tím spojeného poklesu poptávky (41 procent).

Tato trojice největších obav kopíruje i globální pořadí. Co do „procentuálního promoření obavami“ se vymyká pouze strach z nedostatku financování, který v Česku (47 procent) pociťuje výrazně méně ředitelů, než je celkový průměr (70 procent), ale i než kolik jich je v Německu (72 procent) či v USA (75 procent).

Ekonomika

Šéfové se bojí. Největší byznysový průzkum nahlíží do budoucnosti roku 2020

3 min

„Obava z poklesu světové ekonomiky koresponduje s proexportním zaměřením českých firem. Relativně menší obava z nedostatku financování může odrážet víru v silný finanční sektor a proklamovaná opatření České národní banky,“ říká ředitelka účetního poradenství a auditních služeb PwC Olga Řehořková s tím, že účastníky průzkumu jsou zástupci středních a větších firem, kterých se krátkodobý nedostatek financování nedotkne tolik jako menších podnikatelů a živnostníků.

Investice chtějí nejméně škrtat v klidném Dánsku

Jak hodlají firmy podle finančních ředitelů na krizi reagovat? Nejčastěji plánují čeští finanční ředitelé omezovat náklady (76 procent) a odkládat či rušit plánované investice (71 procent). Tato opatření plánuje výrazně víc českých ředitelů, než jak je tomu u jejich německých protějšků. V Německu plánuje „ořezávat náklady“ 63 procent ředitelů a odkládat či rušit investice „jen“ polovina respondentů. Úplně nejméně se na investice chystají sahat Dánové. V zemi, jejíž klidný přístup k pandemii je často dáván za příklad, plánuje omezovat investice jen 41 procent finančních ředitelů.

Co plánujete dělat v boji s krizí?        
  Celkem Česko Německo USA
Změny v nastavení řízení 40 % 38 % 50 % 45 %
Škrty v nákladech 77 % 76 % 63 % 82 %
Odložení nebo zrušení investic 65 % 71 % 50 % 67 %
Změny finančních plánů 48 % 62 % 34 % 46 %
Změny strategie na poli fúzí a akvizic 26 % 15 % 25 % 32 %

Klíčové pro vývoj jednotlivých ekonomik bude, za jak dlouho po skončení pandemie se dovedou firmy vrátit do „normálního stavu“. Jak dlouho by to podle oslovených ředitelů firmám trvalo, kdyby hypoteticky pandemie covid-19 skončila právě dnes? Přes polovinu (55 procent) českých ředitelů očekává, že by se tak stalo do tří měsíců, 29 procent (výrazně více než světový průměr 20 procent) dokonce myslí, že se do „starých kolejí“ vrátí do měsíce. Naopak 24 procent ředitelů očekává, že to bude trvat déle než půl roku.

Nejoptimističtější jsou opět v Německu, kde návrat do normálu do tří měsíců čekají plné tři čtvrtiny oslovených ředitelů. Těsně v závěsu je Švýcarsko, kde to stejně vidí 72 procent finančních ředitelů. Poněkud překvapivě mají větší víru v rychlý návrat i zástupci amerických firem, kde znovunastartování za jedno čtvrtletí předpokládá 61 procent ředitelů. Podle Petra Smutného z PwC by se při nynějším teoretickém konci pandemie firmy do předkrizové kondice vrátily přibližně v září.

Kdyby pandemie dnes skončila,
jak rychle se vrátíte do normálního režimu? 		       
  Celkem Česko Německo USA
Dříve než za měsíc 20 % 29 % 31 % 22 %
Za jeden až tři měsíce 36 % 26 % 44 % 39 %
Za tři až šest měsíců 23 % 21 % 19 % 22 %
Za půl roku až rok 16 % 12 % 3 % 13 %
Déle než za jeden rok 6 % 12 % 3 % 5 %

„Nejdřív se musí vyřešit a přenastavit základní logistika s ohledem na pravděpodobnost přetrvání některých opatření. Může jít například o změny směn nebo uspořádání výroby, aby se lidé méně potkávali a nepracovali blízko sebe. Následně se bude muset řešit, jak a na co použít peníze, kterých bude nedostatek. Klíčová bude potom obnova poptávkového řetězce. Bude trvat, než se lidé opět osmělí a začnou utrácet i za zdánlivě zbytné věci,“ dodává Petr Smutný.