skip to main content
Český byznys

Slevy už netáhnou. Cílem Slevomatu a spol. je dostat vás na dovolenou

3 minuty čtení

Je to jen pár týdnů, co zaměstnanec Slevomatu na LinkedInu rozpoutal debatu, v níž se ptal, jak zákazníkům vysvětlit, že Slevomat není o slevách. Příspěvek, pod nímž se během chvíle rozvinula živá diskuse, nedlouho poté smazal.

Odlepit z názvu Slevomatu odkaz na slevy je vskutku nelehký marketingový úkol, ale pointa leží jinde – slevové servery, tedy pokud přežily, totiž opravdu prošly značnou transformací.

Nabídky argentinského hovězího za cenu kuřecích prsou, prémiového oblečení s cenovkami fast fashion nebo 1+1 na zboží všeho druhu se sice stále objevují, většina slevového byznysu se ovšem odehrává na volnočasovém poli. A přesně tam se firmy, které bychom dříve označili za slevové servery, pokoušejí posunout svou značku.

„Dnes už není úplně jednoduché definovat, co trh slevových serverů vlastně je. Z původních desítek až stovek hráčů zbyla jen hrstka a většina z nich se zaměřuje primárně na pobyty,“ říká Matěj Dvorský, CEO největšího tuzemského slevového agregátoru Skrz.cz, který ke konci minulého roku expandoval do Polska, kde se zaměřuje už čistě na cestovní nabídky.

Další vývoj na trhu vidím v transformaci slevových portálů do plnohodnotných prodejců ubytování.

Nabídky pobytů a zájezdů jsou atraktivní ze zřejmého důvodu – oproti většině běžně nabízeného zboží jsou dražší, a portálům tak tvoří nejpodstatnější část obratu. „Pro české hotely a penziony je to s ohledem na možnosti inzerce a konkurenci zřejmě zajímavá možnost zviditelnění,“ popisuje situaci na druhé straně řetězce Jan Vetyška, ředitel Asociace pro elektronickou komerci.

Skrz.cz na probíhající změny reaguje i tak, že spolupracuje přímo s cestovními agenturami jako Čedok či Bluestyle. „Další vývoj na trhu vidím v transformaci slevových portálů do plnohodnotných prodejců ubytování, kde bude menší zaměření na slevu a větší důležitost bude hrát flexibilita nabídek, možnost online rezervace a samozřejmě celková šíře nabídky,“ komentuje možný vývoj Dvorský.

Dramatický pokles počtu slevových serverů, na nějž šéf Skrz.cz naráží, má několik příčin, primárně však šlo o neudržitelnost byznysmodelu. Mnozí nedokázali pokračovat v akvizici nových uživatelů a poskytovatelé slev si v řadě případů uvědomili, že nárazový příliv zákazníků lačnících po slevě nevytváří kýženou retenci.

Sleva se tak paradoxně pro slevové portály stala jakousi zátěží.

Slevomat si dal za úkol přejít od slev k zážitkům už v roce 2014.

To trefně dokresluje i nedávno oznámený rebranding dvojky na „slevovém“ trhu – serveru Slevoking, který od dubna funguje jako Travelking. „Uvědomili jsme si, že značka Slevoking primárně prezentovala slevu, nikoli to, že se zaměřujeme na pobyty. Navíc nás brzdila ve spolupráci s partnery a zkreslovala vnímání zákazníků,“ říká k rebrandingu šéf Travelkingu Peter Kóša.

Přejít od slevy k zážitkům si už v roce 2014 dal za úkol i Slevomat. První velký projekt Tomáše Čupra je od svého startu jedničkou na trhu slevových serverů, roste mu obrat i zisk, ale mantra „innovate or die“ platí pro všechny stejně.

Na podzim loňského roku tak firma přišla s vlastní cestovní kanceláří Zanzo, která podle CEO Slevomatu Marie Havlíčkové meziměsíčně roste o vyšší desítky procent. „Zároveň už konečně vytěžujeme spolupráci v rámci skupiny Secret Escapes a uveřejňujeme pobytové balíčky v rámci Polska, Maďarska, Chorvatska,“ pochvaluje si Havlíčková, která Slevomat vede od roku 2014.

Na druhou stranu však zdůrazňuje, že se Slevomat nechce zaměřovat výhradně na cestování, protože zdrojem pravidelné návštěvnosti a inspirace zákazníků jsou lokální zážitky a jejich hodnocení.

A diskuse stran přejmenování slevového serveru, který už nechce být slevovým serverem?

„Když uvidíme, že je název překážkou k akvizici nových uživatelů a poskytovatelů, začneme o něm uvažovat. Dnes převažují možné hrozby a rizika rebrandingu nad přínosy,“ uzavírá Havlíčková.