skip to main content

Proč nepodceňovat nejvytíženějšího českého moderátora Jaromíra Soukupa

10 minut čtení

Text původně vyšel ve vydání Forbesu 06/2019 v rubrice Moc&Peníze. Ta přináší detailní pohled na český byznys a jeho vlivné postavy.

Jaromír Soukup chce být českým prezidentem. Zní to směšně? Nejvytíženějšího a zároveň nejvysmívanějšího českého moderátora by byla velká chyba podcenit. Právě teď rozehrál životní partii o miliardy i politickou moc. 

Reklama končí, růžová grafika mizí a ve čtvrtečním hlavním vysílacím čase TV Barrandov začíná představení jednoho muže. Před půl osmou Jaromír Soukup, majitel televize, odhlásí Moje zprávy, následuje přehled Týden podle Jaromíra Soukupa, Týden s prezidentem, kde stejný moderátor zpovídá v družném dialogu Miloše Zemana. Po deváté přichází další diskusní pořad Duel Jaromíra Soukupa a v těsném závěsu Instinkty Jaromíra Soukupa. V jedenáct přebírá štafetu Zákon a pořádek…, tentokrát nikoli Jaromíra Soukupa. Jde skutečně o americký seriál, kde byste tvář mediálního ranaře zatím hledali marně. Jeho mediální vytíženost je světový unikát. Kromě desítek hodin týdně v hlavním vysílacím čase TV Barrandov jeho obličej vyhlíží také z desítek billboardů po celém Česku. A není to náhoda. Jaromír Soukup totiž chce být novým českým prezidentem a udělá pro to vše. Aktuálně si dává dovolenou v oblíbeném Španělsku a své publikum zásobuje zejména na sociálních sítích. 

„Myslím si, že je správné, že se člověk angažuje ve veřejném prostoru. Nejsem typ člověka, který by jen čekal a chytal lelky. A pokud jde o kandidaturu na prezidenta, tak ano, ta platí. O kandidatuře na tak váženou funkci se podle mého názoru nemá žertovat,“ říká mediální podnikatel, který má dnes dobré kontakty na Hrad, ale také dluhy a nové nepřátele. 

Prezidentův muž

Kdo je podnikatel, který po dvě desetiletí ovlivňuje mediální a politický prostor v Česku jako málokdo, přestože to už mockrát vypadalo spíše na jeho mocenský i ekonomický krach? 

A je namístě se mu za jeho přemrštěné ambice a teatrální výstupy vysmívat, nebo raději zvážnět? Ani ti nejsilnější hráči tuzemského byznysu si na tuto otázku neumějí jednoznačně odpovědět a raději kolem rodáka z Mariánských Lázní opatrně našlapují. „Já bych se moc nesmál. Všichni, kdo Mirka známe, víme, že přesto, že je emocionálně tak trochu cvok, má věci dobře promyšlené a je to až nebezpečně ambiciózní dříč. Cesta k prezidentství je ještě dlouhá, to, co se dnes zdá jako šílenství, může brzy vypadat úplně jinak. Podívejte na Trumpa. Kampaň už začala, on tomu všechno podřizuje,“ říká muž z jeho okolí, jenž ale nechtěl mluvit na jméno stejně jako většina oslovených lidí, kteří se o vystudovaném právníkovi a někdejším boxerovi bavili jen pod příslibem zachování přísné anonymity. 

Soukup by rád převzal Zemanův voličský kmen a ještě další přidal. Nepřeberné množství vlastních pořadů, které moderuje, není jen výsledkem šetření nákladů, ale i jakousi předehrou před skutečnou volební kampaní, na kterou má ještě dva roky čas. 

Pokud jde o kandidaturu na prezidenta, tak ano, ta platí.

„Vidí se ve Vladimíru Železném. Jemu ale stačil jeden programový slot, navíc v neděli v poledne, kdy se většina lidí na televizi nedívá, a zajistilo mu to rekordní vítězství v senátních volbách. Naproti tomu Soukup si svými pořady vyjídá prakticky kompletní celotýdenní prime time. Časy se změnily, navíc Barrandov se sledovaností kolem pěti procent není Nova,“ říká dobře informovaný mediální expert, který se se Soukupem dobře zná, chvíli s ním spolupracoval a na jméno se k němu nechce vyjadřovat. 

Přestože Soukupovy pořady vypadají neprofesionálně, až směšně, v byznysu a politice patří mezi hráče, které je třeba brát vážně. 

Výmluvné jsou obrázky z Žofína staré zhruba tři roky. Soukup, bezmála dvoumetrový muž s krátce střiženými vlasy, sedí v rohu stolu zaplněného sálu na Žofíně. Soustředěně si prohlíží své přísedící, mlčí a na své okolí se zdánlivě mračí, zatímco za jeho zády s ještě soustředěnějším výrazem obchází ochranka. Hned po jeho levé ruce si něco špitá Jiří Šmejc s Petrem Kellnerem a naklání se k nim také uhlobaron Pavel Tykač. Naproti v lavicích zadumaně poslouchají Patrik Tkáč a Dušan Palcr, lídři skupiny J&T, doplňují je šéfové velkých státních firem v čele s Danielem Benešem z ČEZ. Pod rudou výzdobou velkolepé přehlídce v rámci ekonomického fóra předsedají čínský prezident Si Ťin-pching a jeho český protějšek Miloš Zeman. Na české straně nechybí poradce Martin Nejedlý, kancléř Vratislav Mynář či čínská spojka Jaroslav Tvrdík. 

Od té doby se Soukupovo okolí příliš nezměnilo. Jen některé vztahy se vyhrotily, některé upevnily a z některých přátelství naopak vzešla spíše nenávist. 

Aktuální vydání magazínu
Lesapán
Forbes 12/2019

Bývalý atlet a boxer Jaromír Soukup mezitím stihl prodat podíly ve svých firmách (v mediální agentuře Médea 30 procent a ve vydavatelství Empresa Media 49 procent) celkem za více než 700 milionů korun čínské skupině CEFC, krátce nato se s Číňany v čele s Tvrdíkem rozhádat a později zase usmířit. Situace v tomto mezinárodním svazku je dodnes velmi napínavá. 

V mezidobí zároveň počet svých vlastních pořadů na TV Barrandov minimálně zdesetinásobil a stihl v nich urazit, osočit a znepřátelit si snad všechny velké mediální a investiční moguly v Česku, v čele s Danielem Křetínským, Markem Dospivou, Ivo Lukačovičem i Petrem Kellnerem. Mnozí z nich si to nechtějí nechat líbit. 

Otevřenou válku rozjel třeba s ČT a jejím šéfem Petrem Dvořákem, přestože jeho agentura Médea s ČT velmi úspěšně obchoduje. Častým terčem jeho výpadů jsou také třeba Zdeněk Bakala nebo Miroslav Kalousek. Na druhé straně si upevnil pozici v okolí prezidenta Miloše Zemana, přátelství s nacionalisty z Okamurovy SPD a v rámci pragmatického paktu se usmířil také s premiérem Andrejem Babišem, se kterým ještě před několika lety sváděl tvrdé obchodní a mocenské bitvy. A hlavně sám oznámil založení politického hnutí List Jaromíra Soukupa a plán stát se příštím českým prezidentem. 

Box a politika

O jeho ambicióznosti vypovídají nejlépe vzpomínky jeho někdejších kolegů z ringu. „Byl hodně snaživý, velmi ambiciózní, makal. Z desetiboje měl slušný sportovní základ. Chtěl dělat všechno, boxera, trenéra, promotéra. Ale začal s tím dost pozdě, takže se mi těžko hodnotí jako profesionální boxer. Trénink je jedna věc, ring je ale o něčem úplně jiném,“ říká o něm legendární český trenér a boxer Rosťa Osička, který Soukupa intenzivně trénoval dva roky zhruba před 15 lety. To bylo Soukupovi kolem 35 let. 

V té době už úspěšný mediální magnát chodil trénovat každý den na několik hodin, sportu podle pamětníků opravdu propadl. Později založil vlastní profesionální Médea Boxing Team, jediný svého druhu v Česku. 

Sám v těžké váze odboxoval 26 zápasů, z nich 25 vyhrál, 19 k. o. Poslední zápas v profesionálním ringu absolvoval v únoru 2014, porazil v něm Čecha Ludvíka Giňu. Kvalita jeho soupeřů ale byla podle lidí z boxerského prostředí minimálně sporná. Kupříkladu Soukupův poslední soupeř, teplický rodák Giňa, uzavřel kariéru se záporným skóre 17 zápasů, 16 proher. 

Soukup se ve svém pořadu také nedávno vysmíval zápasu celebrit mezi hudebníky Rytmusem a Marpem. Za to si prakticky obratem vykoledoval výzvu od někdejšího pornoherce a boxera Roberta Rosenberga. Zpět do ringu se ale mediální boss nechystá. 

„Poslední větší soutěžní zápas jsem absolvoval v roce 2012 v běloruském Minsku. Od té doby jsem na box nezanevřel, ale jelikož část dne trávím natáčením pořadu pro televizi Barrandov a řízením firem a zbytek volného času se snažím věnovat rodině, už jej nepraktikuji tak často jako dřív a tak často, jak bych chtěl. Každopádně jednou až dvakrát týdně si na něj čas udělám,“ říká k tomu Soukup. 

Boxem jeho příběh ale zdaleka nezačíná. Revoluce rodáka z Mariánských Lázní zastihla ve 20 letech už jako studenta práv na pražské Univerzitě Karlově. Na ní promoval v roce 1993, ale místo advokacie se poté začal věnovat ekonomickému poradenství a účetnictví. Společně se svou přítelkyní, ekonomkou Monikou Drlíkovou, kterou si později vzal za ženu, založil účetní společnost Soukup, s. r. o. 

Ilustrace: Danglár

Kromě toho se jako mladá tvář angažoval v Občanském fóru, spoluzakládal Radikální stranu s Johnem Bokem, už v roce 1990 kandidoval do parlamentu za Hnutí občanské svobody. 

„Vzpomínám, že tehdy v Praze pracoval pro kdekoho. Firmy i fyzické osoby, podnikatele i politiky. Byl šikovný. Osobně jsem ho začal registrovat v okolí Petra Hájka a Ivany Juráňové někdy kolem roku 1995,“ říká jeden z pamětníků, v té době šéf jedné významné marketingové společnosti. 

Připomeňme, že Petr Hájek byl první šéfredaktor a jeden ze zakladatelů časopisu Reflex, a hlavně blízký spolupracovník a poradce Václava Klause. Hájek dnes stojí také za kontroverzním médiem Protiproud, často označovaným za dezinformační prorusky orientovaný web. 

A Ivana Juráňová, někdejší sekretářka a prodejkyně inzerce Rudého práva, byla průkopnicí trhu mediálních agentur v Česku a v 90. letech možná nejvlivnější ženou české mediální scény. To ona už v roce 1991 založila první českou mediální agenturu, která zajišťovala nákup reklamy v tištěných novinách; 1. února 1993 založila Médeu, kterou ze 100 procent také vlastnila. Jaromír Soukup jí od roku 1995 pomáhal s daněmi, později nastoupil do Médey, a stal se dokonce jejím finančním ředitelem. 

„Co se mě týče, nikdy pro mě nebyl nějakým mediálním mágem, vždycky ale byl a je vynikajícím daňovým a finančním poradcem se zaměřením na strategii financí. Tam jsem viděla sílu jeho dokonalého mozku,“ vzpomínala Juráňová později v knize Česká reklama od pana Vajíčka po falešné soby z roku 2012. 

„Na ty roky, kdy jsem pracoval s Ivanou Juráňovou, dodnes často vzpomínám. Ivana byla ztělesněním toho, čemu se říká vizionářka v dobrém slova smyslu. Měla neuvěřitelný cit pro mediální byznys,“ oplácí jí Soukup komplimenty. 

V roce 1999 Juráňová celou Médeu Soukupovi poměrně nečekaně prodává, údajně za desítky milionů korun. Rok nato prodá i svou agenturu M. I. A., zaměřenou na internetovou reklamu, Českému Telecomu a z českého mediálního byznysu se zcela stahuje. 

Zastávám názor, že velké podnikatelské skupiny si nemůžou myslet, že mají právo ovládat a řídit stát.

Oba později obchod označí za korektní rozchod. Pravdou ale zůstává, že se jejich obchodní filozofie začala lišit a přišly spory, jejichž výsledkem byl odchod Juráňové. Důležitou roli tehdy sehrál Michal Voráček, šedá eminence českých porevolučních médií, dlouholetý spolupracovník Juráňové, blízký spolupracovník Petra Hájka a prakticky všech mediálních projektů té doby. Dnes například spolumajitel a duchovní otec Parlamentních listů. To on se někdy označuje za hlavního Soukupova učitele, který mu pomohl při odkupu Médey, byť i jejich vztah za posledních 20 let prošel řadou bouří a rozkolů. Juráňová ani Voráček se dnes k Soukupovi příliš vyjadřovat nechtějí. 

„Všechny diplomy a ocenění výsledků práce z prvního desetiletí svobody v ČR jsem zavřela do skříně. Po prodejích firem bylo nutné udělat v životě tlustou čáru,“ napsala Forbesu v textové zprávě dnes třiašedesátiletá mediální matadorka. Dění na české mediální scéně už prý příliš nesleduje, většinu času tráví s rodinou v zahraničí. 

Už jako stoprocentní vládce největší české mediální agentury v zemi Jaromír Soukup vstupuje do nového tisíciletí. Tedy do období opoziční smlouvy, kdy Klausova ODS podpořila vládnoucí ČSSD Miloše Zemana, a společně si tak strany rozdělily moc v zemi. 

Český Berlusconi na scéně

V Praze roste moc dvojice Pavel Bém a Roman Janoušek. Stejně jako oni dva i Soukup se v 90. letech pohybuje kolem osvětových protidrogových besed pro školy, Janoušek ovládá agenturu Medea Kultur, která však se Soukupovou Médeou nemá nic společného. A v neposlední řadě i Romana Janouška zajímá mediální byznys. Angažuje se třeba kolem Mladého světa, který se později přes několik dalších majitelů dostane k Soukupovi. Podle některých pamětníků si nejdříve se Soukupem vlivově konkurovali, ale později se z nich stali obchodní spojenci a dobří přátelé, kteří si dodnes umějí navzájem pomoct. 

Názorově se většinou profiluje tam, kde je moc. Ačkoli Soukupovy první politické krůčky lze dohledat v okolí konzervativního jádra ODS a později také v okolí ČSSD Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tu největší politickou „ránu“ udělal jinde. Když v roce 2004 přebíral těžce zadluženou Stranu zelených mladý ekolog Martin Bursík, jeden člověk z jeho týmu mu představil právě ambiciózního Soukupa. 

Ten projevil zájem o program a začal stranu podporovat velkými slevami za reklamní prostor v médiích během volební kampaně v roce 2005. I díky tomu SZ zaznamenala historický úspěch – nejenže se dostala do Poslanecké sněmovny, ale byla také součástí vládní Topolánkovy koalice. Bursík se stal vicepremiérem, Soukup náměstkem pro evropské dotace ministryně školství Dany Kuchtové. Oba muži, Bursík se Soukupem, si ale přestávali rozumět. Jaromír Soukup čekal více za své zásluhy, umírněný Bursík se zase těžce srovnával se Soukupovým výbušným naturelem. Vnitřní napětí ve straně rostlo, až se její jádro zcela rozpadlo. To nakonec vedlo k pádu celé Topolánkovy vlády, neboť proti ní vystoupily kromě dvou rebelujících poslanců ODS také dvě poslankyně SZ. To vše během českého předsednictví EU. 

Jaromír Soukup je tak označován za jednoho z hlavních katů Topolánkovy vlády, společně s tehdejším prezidentem Václavem Klausem a také pražským „kmotrem“ Tomášem Hrdličkou z ODS. V té době o sobě Soukup začíná mluvit jako o českém Berlusconim, na Twitteru dodnes používá titul „mediální magnát“. Po neúspěšném pokusu vytvořit novou odnož Strany zelených se z politiky přece jen trochu stahuje a více se zaměřuje na byznys. V roce 2011 kupuje vydavatelství kolem časopisu Týden od Sebastiana Pawlowského a vzniká Empresa Media, o rok později od oceláře Tomáše Chrenka přebírá TV Barrandov. Společně s agenturou Médea tak vzniká jedna z největších mediálních skupin na trhu s teoretickým zásahem 7,5 milionu lidí, celkovými tržbami kolem čtyř miliard korun a s tištěnými tituly jako Týden, Instinkt, Sedmička či Faktor Soukup. TV Barrandov mezitím spustila další tematické stanice a celkově drží podíl na sledovanosti kolem sedmi procent. 

Nejmocnějším a zároveň nejvýnosnějším nástrojem jeho říše je však nadále agentura Médea. Její tržby sice rok od roku klesají, nadále však svým výkonem hýbe celým Soukupovým mediálním soukolím. V posledním zveřejněném roce 2017 Médea utržila necelé tři miliardy korun a vydělala bezmála 60 milionů korun čistého. 

„Televize Barrandov, jejíž program je z velké části tvořen vlastní tvorbou, skončila v uplynulém roce ve více než 100milionovém provozním zisku. Celá mediální skupina zakončila rok 2018 s více než 198milionovým provozním ziskem,“ naznačuje Soukup loňské výsledky svých firem. 

Soukup dnes patří mezi klíčové muže hradní mediální strategie. Zeman ho dokonce označuje za svého dobrého přítele, kterému každý týden dá jeden televizní rozhovor, jejž následně cituje celý trh. Kromě Soukupa se kolem Zemana točí i další mediální odborníci – například zmiňovaný Michal Voráček nebo také vlivný byznysmen a hokejový boss Miroslav Schön, spolumajitel Mountfieldu, který patří mezi významné klienty Soukupovy mediální agentury. Jaromír Soukup je také chráněncem Martina Nejedlého, prezidentova nejmocnějšího poradce. 

Nepřítel všech

Proti němu se ale zároveň formují někteří mediální magnáti, zejména Daniel Křetínský. Poté, co Soukup ve svých pořadech na Křetínského opakovaně zaútočil (označil třeba některé obchody s ČEZ za nevýhodné pro stát), vyslal už loni miliardář a šéf EPH pokyn svým lidem a spojencům z okolí J&T na Soukupa „nabít“ ostrými. Myslel tím zkusit koupit pohledávky za jeho firmami. 

Agentura Médea, a zejména Soukupova média s TV Barrandov v čele totiž dlouhodobě bojují s vysokým zadlužením. Firmy sice utrží celkem čtyři miliardy a dnes hospodaří se ziskem, kumulované dluhy – bankovní úvěry a závazky z obchodních vztahů – však byly ještě před několika týdny vyšší než jmění společností. 

„Ano, sice se potýkáme s jistým zadlužením, ale vzhledem k výši aktiv na tom není nic mimořádného. A výše zadlužení rozhodně neohrožuje budoucnost skupiny. Jsem si jistý, že to zvládneme,“ napsal Forbesu v e-mailovém rozhovuru podnikatel, který v únoru oslavil padesátku. 

Nejde ale jen o finanční partnery, banky, ale také třeba o média, kterým u Soukupa váznou nemalé peníze. Nejnervóznější jsou v tomto ohledu televize, tedy Prima a TV Nova. 

Samozřejmě že snahy o nepřátelské převzetí mých firem vnímám. Ale všem se úspěšně bráníme.

Křetínskému se nakonec akce alespoň zčásti povedla, hovoří se o tom, že drží pohledávky za stovky milionů, většina z nich ale není splatná. Stejně tak drajv Daniela Křetínského „řešit“ Soukupa silou postupně opadá. 

Vztahy na trhu jsou totiž příliš křehké a Soukup je nebezpečný protivník i pro ekonomicky silnější hráče – sám ovládá tři desítky obchodně propojených firem a ovládnutí případného insolvenčního řízení by nebylo snadné pro sebebohatšího protivníka. Navíc má za sebou Hrad, který zejména Kellnerově PPF i dalším skupinám objektivně pomáhá s budováním vztahů na důležitých zahraničních trzích, v tomto případě zejména v Číně. 

„Samozřejmě že snahy o nepřátelské převzetí mých firem vnímám. A je zcela přirozené, že by řadu miliardářů lákalo získat úspěšnou firmu a televizi. Ale všem těmto snahám se úspěšně bráníme a troufám si tvrdit, že se nic podobného nikomu nepodaří,“ vidí Soukup dění kolem své mediální skupiny. 

Přímému útoku vůči Soukupovi kromě krytí z Hradu brání ale i složité vztahy na mediálním trhu, kde Médea hraje pro určitou část klientů naprosto klíčovou roli a její obchodní mozek Filip Doubek, o jehož služby dlouho stál třeba Andrej Babiš, je představitelem svébytného systému obchodních i osobních vazeb. 

Vliv Médey totiž zdaleka nespočívá jen v jejím ekonomickém výkonu, ale zejména ve vztazích s klienty i ostatními médii. Přes Médeu totiž nakupují mediální prostor největší zadavatelé na trhu, ať už jde o zmiňovaný Mountfield, Hyundai, Kellnerův Home Credit, obchodní řetězce, či polostátní ČEZ. Ty si navíc služby Médey předplácejí na delší dobu, díky tomu Filip Doubek disponuje velkým objemem peněz a inzerce, které následně posílá dál do médií, včetně magazínu Forbes. 

Díky velkému objemu inzerce byl Filip Doubek schopný roky nabízet klientům nejlepší cenu. Respektive část peněz inzerentům posílat zpět ve formě takzvaných „vratek“. Díky tomu je Médea pro mnohé zadavatele i média důležitý partner a Jaromír Soukup muž s obrovským mediálním vlivem. 

Ale jde i o další souvislosti, které případné války se Soukupem ovlivňují. Majitel Primy Ivan Zach se například obává, aby se Barrandov nedostal do tábora TV Nova. Pokud je pravdou, že ovládnutí Novy skupinou PPF je jen otázka času, Barrandov je pro Primu důležitým štítem v budoucím konkurenčním souboji. Společně dnes totiž tvoří obchodní alianci Media Club. 

Babiš a jeho Mafra zase trnou, aby se Médea, která kupuje reklamní plochy pro největší soukromé i státní firmy v Česku, nedostala do rukou Křetínského mediální skupiny Czech News Center. Pokud koupí Kellner Novu a zároveň by vstoupil do agentury Médea, je to problém pro všechny konkurenty. Pokud do ní vstoupí Křetínský, je to noční můra pro Marka Dospivu s VLM i Andreje Babiše s Mafrou. A tak se celý trh drží tak trochu v šachu. Z této patové partie paradoxně nejvíce těží právě Soukup. Ví, že pro všechny hráče na trhu je ve finále nejlepší, když jeho mediální byznys přežije, a ideálně vlastnicky mimo největší média. 

I proto se chvíli spekulovalo o tom, že by se Médea transformovala v jakýsi společný nákupní klub, podobně jako byla PNS společným distribučním systémem všech velkých vydavatelství, která v ní držela podíly. 

Nevděčný společník

Všichni zároveň tuší, že společný podnik s Jaromírem Soukupem není zrovna sladká barrandovská telenovela. Minulost ukázala, že s ním mnoho společníků dlouho nevydrží. Své o tom ví Ivana Juráňová, ale také třeba někdejší majitel TV Barrandov Tomáš Chrenek či zástupce čínské CEFC Jaroslav Tvrdík. 

„Je to individualista. Dokáže být příjemný společník na začátku, je milý a chápavý, ale brzy začne přitvrzovat a vše musí být po jeho,“ říká muž z mediálního byznysu, který si roli společníka se Soukupem v minulosti vyzkoušel. Jaromír Soukup na trhu rozhodně nepatří mezi oblíbence, ale z provazů se zatím dokázal pokaždé dostat ještě silnější. A věří si i teď. 

„Míra nepřátel se zvyšuje. A přiznávám, že mi to někdy škodí jak osobně, tak mediálně a samozřejmě i ekonomicky. Ale je to zcela přirozené. Jakmile někomu pravidelně šlapete na kuří oka, je jasné, že se chce bránit. Každopádně zastávám názor, že velké podnikatelské skupiny si nemůžou myslet, že mají právo ovládat a řídit stát,“ provokuje soky Soukup. 

Aktuální vydání magazínu
5G. Revoluce v mobilu
Forbes NEXT podzim 2019

Aktuálně to vypadá, že problémy s předlužením svých firem vyřešil navýšením kapitálu, na kterém se nakonec dohodl i se svým čínským společníkem China International Group Corporation Limited. Přestože vztahy uvnitř tohoto spojení nebyly a nejsou zrovna ideální, Soukup je například stále na nože s hlavní čínskou spojkou Jaroslavem Tvrdíkem, politický přesah tohoto svazku a jeho vazby na Hrad garantují Soukupovi silnou pozici. 

„Přiznávám, že spolupráce není v této chvíli nijak intenzivní. Sice se teď čínský partner zúčastnil navýšení jmění, ale stále je v pozici pasivního investora. Každopádně mezi námi panuje dobrá spolupráce, spojuje nás ochota rozvíjet mediální a reklamní byznys v České republice,“ glosuje vztahy diplomaticky Soukup. 

Ve vydavatelství Empresa Media akcionáři společnými silami koncem května navýšili jmění z 20 na 110 milionů korun, v Médee z 200 na 486 milionů, přičemž podíly obou táborů zůstaly zachovány. Jaromír Soukup je v obou firmách nadále většinovým majitelem. 

„A mohu vám říct, že v tuto chvíli je připravené další navýšení kapitálu nejméně o 300 milionů korun, ke kterému dojde v průběhu léta,“ naznačuje další opevňování svého byznysu Soukup, jehož pořady sleduje i několik set tisíc lidí, sledovanost v cílové skupině 15+ je kolem pěti procent, ale v posledních týdnech spíše mírně klesá. Otázkou zůstává, zda to bude v boji o miliardy a politickou moc stačit, když zástup nepřátel houstne.