„Ještě do pětačtyřiceti jsem žil docela normálně,“ usmívá se Pavel Sehnal ve své kanceláři na pražském Masarykově nábřeží. Ve velkorysé místnosti obložené tmavým dřevem září obří police s poháry, diplomy a certifikáty. Jsou jich desítky.

Čtyřiapadesátiletý podnikatel se věnuje řízení své skupiny SPGroup, do níž spadají desítky firem (například PVA Letňany, Aquapalace Praha či pojišťovna Slavia), a také se snaží, zatím nepříliš úspěšně, vzkřísit politickou stranu ODA (0,15 procenta hlasů v parlamentních volbách). Za posledních devět let toho ale stihl hodně zejména na poli sportu.

Zobrazit celý žebříček »

Jen krátký výčet – stal se českým mistrem v jachtingu, na běžkách zdolal 200kilometrový závod ve Švédsku, dobyl severní pól a před pár týdny se vrátil z toho jižního.

Na oba pomyslné vrcholy planety došel metodou „last degree“, což znamená, že vlastní silou zdolal až poslední stupeň zemské šířky. V praxi se jedná o zhruba 120 kilometrů pěšky v prostředí, kde je minus dvacet stupňů standardní teplota.

„Podle dostupných informací jsem jediným Čechem, který touto metodou zdolal oba póly,“ říká pochvalně Sehnal, zatímco vytahuje velký iPad s fotografiemi z poslední výpravy, a s pedagogickým nasazením začíná vyprávět, jak taková cesta probíhá. Krok po kroku a velmi detailně.

Tady je kondenzovaná verze – pokud se vydáte dobýt jižní pól, přiletíte na jih Chile, do městečka Puntas Arenas, odkud vás soukromá společnost letecky přepraví do tábora Union Glacier na Antarktidě. Pár dní se aklimatizujete v přilehlém kempu a čeká vás další přelet, tentokrát už k poslednímu stupni zemské šířky.

Poté už jen jdete pěšky, velmi dlouho a ve velkém mrazu. Na nohou máte lyže a za sebou táhnete sáně s desítkami kilogramů oblečení a zásob. Patří do nich i veškerý odpad, který během cesty vyprodukujete, protože na Antarktidě nesmíte nic nechat. Jíte především oříšky a sušené ovoce, vodu rozehříváte ze sněhu.

Pokud dorazíte k pólu, a to se vám opravdu nemusí podařit („Tři členové naší výpravy, zdatní sportovci, to vzdali,“ upozorňuje během popisu cesty Sehnal.), vyfotíte se, rozhlédnete a jdete zpět. Nutno zmínit, že z 89. na 90. rovnoběžku, na níž jižní pól leží, skupina Pavla Sehnala putovala osm dní.

Celé dobrodružství vyjde zhruba na milion korun. „Je to otázka priorit. Někdo se rozhodne investovat do vlastního bydlení, jiný si zase vystačí s nájmem a ty peníze dá do cestování, třeba do dobývání pólu,“ uvažuje Sehnal o dostupnosti takové cesty.

Ačkoli se sportu dle svých slov věnoval odmalička, vážněji jej začal brát až před deseti lety, kdy inicioval vznik sportovního týmu pod hlavičkou své pojišťovny. Začalo to běžkami – po deseti kilometrech chtěl zvládnout dvacet, po dvaceti třicet a tak dále. Překonávání sebe sama nakonec vedlo až k výpravě na severní pól, kterou absolvoval před dvěma lety. „Přirozeně jsem chtěl mít oba zářezy,“ usmívá se.

Zapíchnout zde naši malou vlajku (na fotografii úplně vpravo) jsem si nemohl odpustit, říká Pavel Sehnal.

Na otázku, jaké dobrodružství bude následovat, odpovídá Sehnal s nutnou dávkou pokory: „Takto jasných cílů, jakými jsou zemské póly, už mnoho není. Třeba stoupání na Mount Everest už pro nás, kteří to bereme jako hobby, není úplně vhodné.“ A dodává, že už na kole přejel Aljašku i Kamčatku, a tak se možná zaměří na větší cyklistický závod.

Rád by se také zúčastnil legendární rallye Paříž-Dakar – jako člen posádky doprovodného vozu, který stínuje závodníka. „Umím si představit, že bych se ve druhém voze svezl, nějakou nabídku jsem již dostal,“ přemítá o dalším možném adrenalinovém zážitku.

Když už jsme s fotografem téměř na odchodu, sundává Pavel Sehnal ze zdi jeden z mnoha zarámovaných dokumentů a míří s ním k nám. „Mám i fotografický certifikát pro focení portrétů… To jen kdybyste potřebovali pomoct.“