Napadnou vás jako první hodinky? Nebo snad čokoláda, červený kapesní nožík či forhendy Rogera Federera? Pro mnohé jsou asi právě toto symboly Švýcarska. Ale co když se řekne dochvilnost, co vás napadne? Přesně! Švýcarské vlaky, které odfukují mezi strmými štíty i hluboko uvnitř hor. Takže pokud jste se ještě neprojeli po alpské železnici, nebyli jste ve Švýcarsku.

Ale co to pořád Helvéti mají s těmi vlaky? Oni je zkrátka zbožňují, protože železnice je a) praktická, b) estetická, c) hodně výjimečná. Kde jinde totiž umí vlak šplhat po kolejích se sklonem bezmála 50 procent až na vrcholky hor, kde jinde železnice tak fascinuje? Tady, mezi horskými velikány, hrají vlaky tak trochu jinou ligu.

Tak co se letos v létě usadit v sedadle některého z nich a nechat se svádět výhledy na švýcarské hory?

 

Rhétská dráha, úzkorozchodná železnice vinoucí se jihovýchodním cípem Švýcarska v kantonu Graubünden a největší soukromá železniční společnost v zemi, nabízí nejimpozantnější přejezd horských velikánů. Mezi turistické unikáty se dostala díky smělým železničním stavbám a unikátnímu převýšení, které železnice překonává bez použití ozubnice.

V délce 384 kilometrů překonává 617 mostů a 115 tunelů od alpských ledovců po italskou hranici a dva její úseky, trať Albula a Bernina, patří od roku 2008 mezi světové dědictví UNESCO. Po trati Albula projíždí vlak unikátní soustavou mnoha šroubovicových tunelů a galerií a kulisu jedinečnosti dotváří průvodčí v kamizolce a s pérem za kloboukem, který ve vlaku kontroluje jízdenky.

První úsek dráhy ovšem Švýcaři vybudovali již v roce 1889 z Landquartu do Klostersu pro dopravu pacientů s tuberkulózou do sanatorií v Davosu a už tahle dechberoucí cesta je musela uzdravovat. Sanatoria tu začali stavět holandský námořník Willem Jan Holsboer a německý lékař Alexander Spengler.

Ten první přivezl do Švýcarska svou manželku, aby ji s pomocí alpského vzduchu zbavil plicní nemoci, ten druhý ji léčil. Žena zemřela, ale Holsboer se v Davosu usadil a se Spenglerem rozjeli zdravotnický byznys. Mimochodem – kvůli lepší dopravě pacientů jsou oba považováni též za zakladatele Rhétské dráhy.

Nejpomalejší rychlík světa

Přes 291 mostů a skrz 91 tunelů vede trasa nejpomalejšího expresu světa. Na cestě ze Sv. Mořice přes švýcarský „Grand Canyon“ a 15kilometrový tunel pod sedlem Furka až do Zermattu pod špičkou Matterhornu naplno pochopíte význam slova panorama. To vše na palubě Ledovcového expresu, kde potravu pro oči doplní i ta pro chuťové pohárky ve formě tříchodového oběda čerstvě připravovaného z palubní kuchyně, jak jinak než z lokálních surovin, a podávaného přímo na vaše místo.

A když už byla řeč o Furka Passu, právě pod ním se udála slavná automobilová honička agenta 007, který tu ve filmu Goldfinger a v podání Seana Conneryho vytáčel do červených čísel svůj Aston Martin. Červené jsou tu dnes ovšem jedině kabiny Ledovcového expresu, takže… Na palubu.

Podobně impozantní zážitek zanechá panoramatický vlak Bernina Express, který propojuje tři jazykové regiony a kultury. Tratě Albula a Bernina, po kterých vlak projíždí, spojují sever s jihem na točité trase a bez ozubení. Vlak nejdřív šplhá vzhůru do výšky 2253 metrů k masivu Bernina a ledovci Morteratsch a následně klesá dolů přes sluncem hýčkané Valposchiavo až do italského Tirana, kde na vás čekají palmy. Vlak tu s lehkostí zvládá 55 tunelů, 196 mostů a stoupání až 70 promile bez ozubnice.

Vrcholný zážitek pro duši i tělo se značkou Made in Switzerland vybízí už k degustaci. Třeba i proto, že tohle švýcarské železniční pokochání je dostupnější než kdy dřív: speciální jednodenní jízdenky na celou síť RhB se teď prodávají za exkluzivní cenu 750 korun a objednat si je můžete až do 31. července 2018 v e-shopu MojeSvycarsko.com, při objednání je nutné do objednávkového formuláře zadat kód „Léto s RhB“.

Za draky

A pokud nebudete při své návštěvě Švýcarska v Graubündenu, zkuste se vydat na domovskou horu města Luzern. Legenda praví, že draci na hoře Pilatus měli léčebnou moc. V kronice z roku 1619 se píše: „Když jsem obdivoval klidnou noční oblohu, uviděl jsem jasného draka mávajícího křídly.“ Řekli byste, že oním pozorovatelem byl obecní blázen nebo kdosi, kdo přebral v krčmě místního piva? Omyl, pisatelem byla vážená osoba – Christophorus Schere, tehdejší prefekt kantonu Uri.

Snad pro tohle svědectví se místní dlouho báli na vrchol hory vystoupit, ale dnes je to trochu jinak. Protože i sem, na dvoutisícovku nad Luzernským jezerem, Švýcaři vytáhli koleje a zubačka Pilatusbahn začínající v Alpnachstadtu dodnes drží primát nejstrmější železnice světa, na které se přitom od jejího otevření roku 1889 jezdí bez nehod. Parní vozíky od té doby sice nahradil elektrický pohon, ale jedno zůstalo stejné – tato dráha s převýšením 1635 metrů a se sklonem 48 procent dál vypadá, že odporuje fyzikálním zákonům a že se vagon co nevidět musí zřítit po zádech do propasti.

A draci? Ne, ti už dnes nahoře nepobývají, ale kdyby vám to snad mělo být líto, můžete zpět dolů do Luzernu sjet novou panoramatickou lanovkou Dragon Ride. A výhled z prosklené kabiny budete mít, jako byste zrovna letěli na křídlech draka. Než ovšem sjedete dolů, vyzkoušejte jeden ze dvou hotelů na vrcholu Pilatusu, kromě zážitku ze západu a východu slunce tu můžete večer po odjezdu turistů a pak i ráno pozorovat kozorožce opravdu zblízka. Více o zdejší kolonii kozorožců se dozvíte, pokud se na safari vydáte s některým z místních průvodců.

Vlak pro milovníky čokolády

Když v roce 1819 založil François-Louis Cailler první švýcarskou čokoládovnu, změnil tím historii své země. Jestli chcete ochutnat kus čokoládového nebe, sedněte do Le Train du Chocolat, který jezdí od května do poloviny října z města Montreux na švýcarské Riviéře. Cesta vede nad Ženevským jezerem do Gruyères, kde je v ceně prohlídka středověkého hradu a slavné sýrárny, a pokračuje do Brocu. Právě tam leží čokoládovna Cailler a právě zde vás čeká prohlídka s ochutnávkou a cesta zpět do Montreux.

Při plánování své dovolené se nezapomeňte podívat na webové stránky MojeSvycarsko.com, kde naleznete bližší a aktuální turistické informace o této nádherné alpské zemi a kde si můžete zdarma objednat k zaslání poštou brožury a mapy. Sdílejte také své zážitky ze Švýcarska na Instagramu s hashtagem #MojeSvycarsko – ty nejzajímavější fotografie budou uveřejněny v nadcházejícím vydání tištěného magazínu SWISSmag.