Ta sága z předaleké galaxie ho fascinovala odmala. „Do Star Wars filmů jsem byl fanatik. Bylo to to jediné, na co jsme si s kamarády hráli. Pořád mám doma všechny hračky,“ líčí kanadský umělec Kurt van der Basch, který má kromě Star Wars rád i Česko. A to tak, že si zažádal i o české občanství.
Čtěte také: Než vyrazíte do kina: Otestuje si, kolik toho víte o Star Wars
Podobných fanoušků Star Wars jsou po celém světě miliony. Jen úzká skupina vyvolených však dostane šanci se na vzniku uctívaných filmů podílet. A ilustrátor ze Smíchova je jedním z nich.
Stalo se to v roce 2014. Tvůrci sedmé epizody Síla se probouzí hledali člověka, který předkresluje filmové scény. „Všichni storyboardisti v Londýně měli zrovna napilno, a tak můj kamarád z Británie doporučil, ať zavolají mně.“
Další výjevy pro něj byly jako ze snu: první čtení scénáře, setkání s režisérem J. J. Abramsem – a konzultace o podobě scén, které si Kanaďan nahrával na diktafon; tolik podnětů zkrátka nestíhal vstřebat.
„Bylo to super. Viděl jsem, jak moc si váží všech těch slavných postav a jak je odhodlaný vytvořit něco skvělého,“ vybavuje si.
Ač už v té době nebyl v oboru žádným zelenáčem, tuhle práci si vyloženě užíval. Přistihl se, jak několikrát nevěřícně zakroutil hlavou a nadšeně hlásil kolegovi: „Kreslím Millenium Falcon! Kreslím C-3PO! Kreslím R2-D2!“
Ikonické postavy, objekty a místa najednou vznikaly pod jeho rukama. „Každý den byl absolutně úžasný,“ ohlíží se 43letý van der Basch, který se podílel i na osmé epizodě Star Wars s podtitulem Poslední z Jediů.
Původně se přitom věnoval hudbě, kterou vystudoval. Pak se ale rozhodl upřednostnit svou další vášeň, kreslení, a zároveň se z rodné Kanady podívat do Evropy. V roce 1999 dorazil do Česka a přes práci učitele angličtiny či úvazky v barech se dostal až do filmových studií na Barrandově. Nejprve kreslil návrhy pro oddělení rekvizit, v roce 2004 se poprvé dostal ke tvorbě storyboardů u filmu Naprosto osvětleno.
„Rychle jsem si to oblíbil. Bavilo mě, že šlo o výpravné kreslení. A taky to přede mě stavělo výzvy. Musel jsem se naučit kreslit hodně rychle a začít být schopný črtat lidi a auta z jakéhokoli úhlu bez bližšího popisu,“ ohlíží se.
V čem vlastně jeho práce spočívá? Storyboardy se netvoří ke všem scénám, ale převážně k těm, v nichž se budou využívat vizuální triky. Vznikají po dohodě s režisérem, který umělci sdělí svou představu, jak by jednotlivé záběry měly vypadat. Oddělení speciálních efektů pak podle storyboardů stanovuje nutný rozpočet, což může vést k dalším úpravám scény.
„Když jsou v šesti záběrech digitální vesmírné lodě nebo v pozadí vybuchuje digitální sopka a rozpočet umožňuje jen čtyři trikové záběry, musí se režisér rozhodnout, které jsou nejdůležitější. Storyboardy jsou potřebné i pro oddělení rekvizit. Proč vyrábět drahý strop, když podle storyboardů nebude v záběrech potřeba?“ vypočítává van der Basch.
Když nějaký storyboard vznikne, neznamená to, že určuje podobu scény definitivně. Často se o ní ještě opakovaně debatuje, musí se změnit kvůli úpravám ve scénáři nebo rozpočtovým omezením. Proto van der Basch někdy svou práci předělává i dvacetkrát.
„Snad každý film má jednu akční scénu, kterou mi pořád vrací. Jednou jsou tam tři postavy místo dvou, pak se to odehrává venku, a ne vevnitř, nebo třeba má nakonec zvítězit příšera. Nesmíte se do svých maleb moc zamilovat,“ usměje se.
V jeho portfoliu jsou kromě Star Wars i další zahraniční velkofilmy jako Atlas mraků nebo Assassin’s Creed. Podílel se také na různých televizních seriálech, aktuálně dokončil fantasy Carnival Row, které se natáčelo v Praze.
Ve volném čase se ale snaží něco vracet i Česku, které si tak oblíbil; třeba bez nároku na honorář pomáhá v neziskovém sektoru. Naposledy kreslil komiks pro kampaň organizace Na dřeň, která se snaží rozšířit řady dárců kostní dřeně.
„Nikdy jsem v Praze neplánoval zůstat. Ale život tady jsem si zamiloval, je to krásné a dynamické město,“ líčí van der Basch. „A od prosince mám české občanství.“
