„Nelze přehlížet míru, do níž je naše civilizace založena na potlačování instinktů,“ napsal kdysi Sigmund Freud. Jak moc bychom ale měli poslouchat své instinkty a nakolik na druhou stranu dodržovat společenské konvence? To je věčná otázka.
V divokých časech, jako jsou ty naše, lidé tíhnou až příliš k instinktům, protože konvence se rychle mění a tak či tak ohledně nich neexistuje pořádná shoda. Poslouchat instinkty ale může být hodně riskantní. Nevíte, koho můžete takto urazit a jak si můžete podkopat vlastní cestu k úspěchu… Ne náhodou byly první příručky správného chování v podstatě návody, jak uspět.
Co by ale takové příručky měly obsahovat dnes? Rozhodl jsem se to zjistit a vyzpovídal jsem nespočet přátel a kolegů a tohle je výsledek – 27 pravidel, která by mohla obsahovat příručka slušného chování pro 21. století.
1. Poslat SMS „Nestíhám, budu mít 20 minut zpoždění.“ je horší než se opravdu snažit dorazit včas.
2. Pokud se nemůžete dostavit na událost, kam jste byli formálně pozváni, nemyslete si, že nepotvrzení účasti je totéž jako potvrzení neúčasti. A rozhodně nepotvrzujte účast na poslední chvíli na akcích, které musí organizátor důsledně plánovat.
3. Chovejte se slušně u ledničky v kanceláři: pokud jste tam to jídlo nedali, pak ho nejezte. Své vlastní zbytky si pak vezměte včas domů nebo je vyhoďte, než zmutují v nějakou radioaktivní bestii.
4. Nekřičte do mobilu. To, že neslyšíte osobu na druhé straně, neznamená, že vás ona neslyší dobře.
5. Na party nebo u večeře si vypněte telefon a soustřeďte se na lidi okolo sebe. Neustálým koukáním do telefonu lezete na nervy minimálně jedné osobě, která si zcela jistě nemyslí nic pěkného o vašich sociálních schopnostech. A když už opravdu musíte, aspoň si vypněte zvonění, ať můžete chatovat a esemeskovat relativně nepozorovaně.
6. Pro jistotu ještě jednou: mějte na paměti, že pokud cítíte potřebu odpovídat ihned na každou příchozí zprávu, riskujete tím, že ztratíte více v očích člověka sedícího vám naproti, než vás ocení virtuální protějšek za rychlost vaší reakce.
7. Když se konečně dostanete na řadu ve Starbucks, nežádejte po baristovi, ať počká, než dotelefonujete. Barista vás za to nebude mít rád – stejně jako všichni ve frontě za vámi. Budou doufat, že vám barista do vašeho latté plivne.
8. Pokud přijdete pozdě na cvičení, nemyslete si, že máte právo prorážet si cestu na vaše oblíbené místečko. Také nepřekážejte ostatním u činek a dalšího nářadí – odstupte si o krůček a všichni budou spokojeni.
9. Osobní diskuse a spory si nechte na místa mimo sociální sítě. Pro dramatické ventilování pocitů je nejvhodnější SMS.
10. Mírněte se v nahrávání videí na společenských akcích. Užívejte si raději namísto toho, že jste s kolegy, přáteli, rodinou, a když už musíte, nahrajte si jen malou upomínku – než abyste si nahrávali všechno, abyste to pak mohli „prožít“ znovu ve „volném“ čase, který ve skutečnosti nikdy mít nebudete.
11. Myslete na to, jak snadno lze e-pomluvy ve formě mailu nebo webového chatu přeposlat nesprávné osobě.
12. To, že máte na uších sluchátka, neznamená, že můžete beztrestně nevnímat okolí. Pokud například někomu zkřížíte cestu či do něj vrazíte, slušně se omluvte.
13. Nepůjčujte někomu knihu nebo cokoli jiného, pokud si o to sám neřekne. Pravděpodobně nebude mít čas se k tomu vůbec dostat. Bude se kvůli tomu cítit špatně a vy také, neboť vám bude připadat, že vaši snahu neocenil, případně že mu trvá věčnost, než to zase vrátí.
14. Nepotvrzujte účast na akci, kde se pak neukážete. Nejenom, že je to neslušné, ale stojíte hostitele peníze a pravděpodobně někde doma smutně sedí osamělá duše, která mohla jít místo vás.
15. Nebuďte tím prvním – ani druhým –, kdo začne ve veřejném dopravním prostředku telefonovat. Oko se dá přimhouřit, jen pokud to dělají všichni.
16. Na party nechoďte s prázdnou, pokud vám to nebylo explicitně řečeno, a někdy ani tehdy ne. Přineste víno, dezert nebo květinu do domu.
17. Používejte blinkry aspoň o 50 % více než prostředníček.
18. Nedělejte z vašich dietních návyků vrásky všem okolo. Jak mi připomíná jeden dobrý kamarád: „Lidé, co normálně jedí mléčné výrobky, prostě většinou doma máslo z kokosového tuku nevedou.“
19. Pokud jsou vaše děti pozvány ke kamarádovi domů, měly by se cítit přizvány (a vy také) i k pomoci s následným poklízením.
20. Nerozcházejte se s někým po SMS. Neoznamujte smrt v rodině v SMS. Stále tu jsou věci, které je lépe říci po telefonu nebo z očí do očí.
21. Nefoťte lidi s úmyslem fotku poslat na stránky Módního pekla.
22. Nepište na Facebook o citlivých osobních záležitostech, zvlášť pokud máte mezi přáteli kolegy z práce.
23. Možná je váš pejsek roztomilý, ale to neznamená, že má všude vstup volný. Jak praví jeden můj kolega: „Mám rád psy, ale opravdu nepočítej s tím, že mi nebude vadit, když si ke mně domů přivedeš vlastního. Sotva dokážu strpět to, co v mém domě vyvádějí mí vlastní psi…“
24. Radši si dvakrát zkontrolujte, že máte skutečně zapojená sluchátka, než si pustíte své oblíbené songy na Spotify.
25. Neříkejte: „Pořádám party. Přineste si vlastní jídlo a pití.“ Potom to není party.
26. Pokud jste pozváni na nějakou akci, rozmyslete si, zda se opravdu ptát, kolik kamarádů a příbuzných můžete vzít s sebou.
27. A konečně, stará dobrá klasika je pořád v kurzu. Jedna pracující matka nám to pěkně shrnula:
Jezte se zavřenou pusou, nemluvte s plnou pusou, při jídle nemějte lokty na stole, po návštěvě záchodu si umyjte ruce. Tohle všechno mé děti vědí a dělají automaticky – proč s tím mají takové problémy dospělí? Pokud do někoho vrazíte, omluvte se mu. Necpěte lidem ruce do obličeje. Necpěte se do letadla, když má nastupovat skupina A a vy jste skupina D. Nezastavujte před přechodem, pokud odbočujete doleva, a nebraňte tak lidem za vámi v odbočení kamkoliv. Nedovolte svým dětem, aby se v restauraci chovaly jako utržené ze řetězu. Nesahejte na břicho ženě, která je těhotná – ani té, která těhotná není. Nenechávejte otevřená dvířka od kredenců a skříní nebo vysunuté šuplíky – někdo by mohl přijít k úrazu. A nejezděte k východu z parkoviště, aniž byste měli připravený lístek.”
Může se toho zdát moc a někomu se to může zdát jako velmi prudérní a sešněrovaný způsob života. Možná tedy bude stačit, když budete mít na paměti to základní: Myslete především na city ostatních lidí, protože to stále není – a nebude – v první řadě o vás.
Od Roba Asghara čtěte také:
Každý říká, dělej práci, kterou miluješ. Ale na tuhle radu radši zapomeňte
Rozvrácený osobní život manažera rozvrací firmu. Může vám i zkrátit život
