Startupy, které se zabývaly testováním krve, se to v poslední době jen hemžilo. Byly i takové, co slibovaly zázraky s jedinou kapkou životadárné tekutiny, ale jejich výsledky nebyly vždy pozitivní. Ostatně celý obor se často spojuje s nechvalně proslulým projektem Theranos, ze kterého se nakonec vyklubal jeden velký podvod.

Teď je tu ale nový pokus, jak testování krve zefektivnit. Přichází z Finska, říká si Nightingale a chce vyřešit jeden z největších problémů lidstva – chronické nemoci, které spolykají valnou část rozpočtů ministerstev zdravotnictví po celém světě.

Čtěte také: Povinná četba #1: Vzestup a pád dámy, které se říkalo Steve Jobs v sukních

Nightingale vznikl v roce 2013 v Helsinkách, dnes zaměstnává šedesátku odborníků a získal už investice v přepočtu přesahující miliardu korun.

CEO startupu Teemu Suna

Skrze analýzu založenou na spektroskopii nukleární magnetické rezonance alias NMR spektroskopii usiluje o dokonalejší screening chronických nemocí a jejich diagnostikování i efektivnější léčbu. Letos společnost zanalyzovala při svých výzkumech milion krevních vzorků z britské laboratoře UK Biobank a má zákazníky ve více než 20 zemích, mezi které se řadí univerzity Oxford, Stanford, King’s College nebo National University of Singapore.

Za projektem stojí CEO Teemu Suna, který v hlavě nosí revoluci v tomto obřím sektoru a taky vizi personalizované medicíny. A to vše přesto, že ve své práci musí žít se stínem, který na byznys s krví vrhl právě zkrachovalý americký Theranos.

„Dnes zajdeme k lékaři, ten nás pošle na různé testy a pro každý se musí odebrat vzorek krve,“ popisuje Suna běžnou praxi současného lékařství. „Vezměte si třeba test na cholesterol, odeberou vám krev a měří ji jen a pouze z pohledu cholesterolu. Taková je dnes technologie, na které stojí současné byznysmodely.“

Nightingale k věci přistupuje jinak: taky sice odebere krevní vzorek, ale pak ho umístí do vysokofrekvenčního magnetu, kde začnou jednotlivé molekuly rezonovat a přístroje zaznamenávají ozvěnu ve formě spektra. To samotné by nebylo k ničemu, proto Finové přinesli inovaci ve formě softwaru, který dokáže z dat spektra vytáhnout užitečné informace pro lékaře.

Elizabeth Holmes udělala oboru hodně špatné jméno

„Zjistíme hladinu cholesterolu, ale taky dalších 200 biomarkerů,“ chlubí se šéf firmy. „Třeba odhalíme to, že některé aminokyseliny naznačují nástup diabetu. Jestliže naše testy dokážou odhalit riziko cukrovky 10 let před reálným propuknutím nemoci, pak poprvé v dějinách máme nástroj na to, jak udržet lidstvo zdravé. Moderní zdravotnictví by vás mělo udržet fit, a ne řešit léčbu, až když jste nemocní.“

Jenže k tomu vysněnému cíli ještě vede řada kroků: sběr dat, dostatečné množství testovaných, vědecké studie… Metoda Nightingalu má však dobře nakročeno, je mnohem efektivnější a nežádá ani od pacientů odevzdat litry krve. Jeden odběr totiž dokáže poskytnout padesátinásobek dnes dostupných údajů.

Ale pořád je tu ten pozůstatek nedávné minulosti, se kterým lidé byznys Nightingalu srovnávají. Tedy společnost Theranos a její zakladatelka Elizabeth Holmes, která také slibovala revoluci v testování krve.

Říkali jí Steve Jobs v sukni, Forbes ji s odhadovaným majetkem 4,5 miliardy dolarů zařadil mezi 400 nejbohatších Američanů. Avšak její metoda stovek různých testů z pouhé kapky krve se ukázala jako naprosto nereálná. Investorům a fanouškům ale dlouho trvalo, než si to připustili.

„Měla pravdu v tom, že diagnostický průmysl potřebuje změnu,“ kývne na to Teemu Suna. „Testování je zastaralé, daleko od současného poznání medicíny. Ale to je tak jediná dobrá věc, o kterou se Theranos zasloužil. My hrajeme s čistými kartami, oni je měli cinknuté.“

A to z pohledu investorských choutek mělo samozřejmě negativní dopad, protože po kolapsu Theranosu panoval strach z takového typu technologií. Úspěch finského startupu však ukazuje, že investoři smysluplnost jeho metody chápou a věří jí.

„Nebojím se konkurence, nebojím se o investory. Peníze nám nediktují, co máme dělat,“ je ředitel finské firmy striktní. „Věříme, že děláme správnou věc, a to je naše motivace. Proto jsme se taky pojmenovali po průkopnici lékařské statistiky Florence Nightingale, která tvrdila, že nudné věci mění svět. To ona naučila lidi umývat si ruce. Nechceme zdravotní péči pro ty nejbohatší, chceme měnit věci pro celé masy.“