skip to main content
Byznys

Forbes History: Africký král králů byl největší boháč všech dob. Bezos je proti němu žabař

3 minuty čtení

Forbes nedávno přišel s čerstvým žebříčkem nejbohatších lidí planety. Jejich jmění je nedozírné, přesto se ani zdaleka nemůže rovnat jednomu africkému králi z počátku 14. století.

Jmenoval se Mansa Musa a přiměl město, aby se zvedlo a začalo kráčet pouští. Důstojně a nezadržitelně, s oslnivou září násobenou ostrým africkým sluncem, jež zdůrazňovalo lesk veškerého zlata, které si vzal s sebou.

Ano, takto pohádkově může vyprávění o králi klidně začít. Přitom nejde o pohádku, ale o skutečný příběh muže s pohádkovým bohatstvím. S tím vůbec největším, jaké kdo v historii lidstva měl.

Na kráčející město ještě dojde. Nyní je čas Mansa Musu představit coby panovníka Mali, jehož bohatství je zpravidla odhadováno na dnešních 400 miliard dolarů.

Pro srovnání: podle Forbesu má aktuálně nejbohatší člověk planety, zakladatel Amazonu Jeff Bezos, 113 miliard. Bezos by se tak musel dát dohromady s dalšími čtyřmi nejmovitějšími (Billem Gatesem, Bernardem Arnaultem, Warrenem Buffettem a Larrym Ellisonem), aby jmění tehdejšího panovníka společně překonali.

A možná by to nedokázali ani pak. Musových 400 miliard dolarů je jen záchytnou cifrou, střízlivě se držící při zemi. Když se server Money.com pokusil výši vladařova majetku definovat, přišel na to, že nejvýstižnější definicí bude konstatování, že tato výše definovat nejde: „Mansa Musa byl bohatší, než by mohl kdokoli a jakkoli popsat.“

Rudolph Ware, profesor historie na univerzitě v Santa Barbaře, zase pro BBC prohlásil: „Je prakticky nemožné zjistit, jak bohatý a mocný Mansa Musa opravdu byl.“ Každopádně to, že se vladař nechal titulovat Mansa, což znamená „král králů“, není ani trochu od věci.

Bohatství a z něho plynoucí moc předvedl panovník a oddaný vyznavač muslimské víry neimpozantněji při pouti do Mekky. Právě tato více než rok trvající cesta vyvolávala dojem, že se pouští pohybuje celé město. Saharou šla karavana čítající 60 tisíc lidí: ve výpravě byl kompletní královský dvůr, úředníci, vojáci, kejklíři, harém, obchodníci, vodiči velbloudů a 12 tisíc otroků.

Munsa Masa na cestě do Mekky | Foto Wikipedia
Reklama

Ten, kdo na poušti královu družinu potkal, si musel myslet, že mu zrak šálí fata morgána. Tak fantastický výjev to byl. Všichni včetně otroků byli oblečeni do zlatého brokátu a nejkvalitnějšího perského hedvábí. Karavanu uzavíralo přes 100 velbloudů, z nichž každý nesl až metrák čistého zlata. Další cihlu z nejcennějšího kovu zabalenou v hedvábí nesl každý z otroků.

Když Mansa Musa dorazil do egyptské Káhiry, způsobil ohromné pozdvižení. Zlato rozhazoval davům tak štědře, že tím výrazně snížil jeho hodnotu a v důsledku toho stoupla až pětinásobně cena ostatních produktů.

Velkorysý král to myslel dobře, ale faktem je, že na dlouhé roky zbrzdil nejen káhirskou ekonomiku. Americká technologická společnost SmartAsset.com vyčíslila, že kvůli znehodnocení zlata vedla pouť Mansa Musy k hospodářským ztrátám na Středním východě ve výši zhruba 1,5 miliardy dolarů.

Odkud se vlastně vzalo astronomické jmění, které patřilo jednomu jedinému muži? Mansa Musa zdědil vládu v roce 1312 po starším bratrovi, který byl podle historiků doslova posedlý představou mořeplaveckých objevů a s flotilou, jež měla přes tisíc lodí, se vydal za obzor Atlantiku. A za tímto obzorem nadobro zmizel, on ani nikdo další z výpravy se nikdy nevrátili zpět.

Nový panovník říši rozšířil tak, že se táhla dva tisíce kilometrů od oceánu a kromě Mali zahrnovala území dnešního Senegalu, Mauretánie, Burkina Fasa, Nigeru, Gambie, Guiney-Bissau, Guiney a Pobřeží slonoviny. Ohromné království skýtalo i ohromné zásoby soli a zlata a k těmto nejvýznamnějším zdrojům bohatství středověkého světa měl Mansa Musa neomezený přístup.

Mocný muž připojil ke království 24 velkých měst včetně Timbuktu, z něhož udělal centrum učenosti s univerzitou, knihovnami, archivy a mešitami, kde pobývali věhlasní vzdělanci své doby. Srdcem všeho byla slavná mešita Djinguereber, navržená andaluským básníkem a architektem Abú Haq Sahelim, za což mu panovník vyplatil odměnu ve zlatě, jež se rovná nynějším 8,2 milionu dolarů.

Aktuální vydání magazínu

Z regionu, kde kvetl vulgární obchod se surovinami i lidmi, učinil Mansa Musa střed, do kterého se sbíhaly vědomosti tehdejšího světa. Podařilo se mu to, poněvadž byl osvíceným a zbožným panovníkem, který uměl štědře, nikoli však marnotratně nakládat s obrovským bohatstvím.

Jedním typem panovníka však Mansa Musa nebyl: tím vítězným. Nezaložil říši, která by přetrvala věky. Po jeho smrti v roce 1337 se naopak rychle rozpadla, jeho synové ji nedokázali udržet pohromadě, a když do Mali přišli francouzští kolonizátoři, našli ve slabé zemi snadné sousto k ovládnutí.

Z tohoto důvodu nevstoupil nejbohatší muž všech dob do učebnic dějepisu, jeho jméno nesvítí jasně přes vrstvu staletí.

Reklama
Reklama
Reklama