Od premiéry nového filmu z prostředí slavných automobilových závodů Le Mans ’66 (nebo také Ford v Ferrari) uběhl už týden. Režisér James Mangold má za sebou už několik úspěšných počinů, třeba oscarový životopisný snímek o Johnnym Cashovi Walk the Line, western 3:10 Vlak do Yumy nebo tak trochu jiné komiksové zpracování Wolverina s názvem Logan.
Tentokrát se pustil do další historické látky a natočil příběh o boji amerického automobilového obra Ford o vítězství nad tehdy zdánlivě neporazitelnou italskou stájí Ferrari v prestižním čtyřiadvacetihodinovém závodu na okruhu Le Mans.
Film s rozpočtem 97,6 milionu dolarů zatím od své čtvrteční premiéry celosvětově utržil téměř 56,2 milionu dolarů, ve své domovské Americe vede žebříčky návštěvnosti. Líbí se divákům, líbí se kritikům. Le Mans ’66 je správný velký americký biják, který autofanouškům nabízí spoustu pohledů na nádherné, nejen závodní vozy a také hodně vzrušující rychlé závodní akce. Přijdou si u něj na své i jen milovníci velkých lidských příběhů a dramatických osudů.
Superhvězdní hlavní hrdinové Matt Damon a Christian Bale v rolích legendárního automobilového designéra Carrolla Shelbyho a britského závodníka Kena Milese s podporou dalších dobrých herců utáhnou dvouapůlhodinovou stopáž a vy jim budete nadšeně fandit nejen na okruhu.
Nic samozřejmě není perfektní. Pravověrní vyznavači automobilismu ve Ford v Ferrari nejspíš najdou nějakou tu chybičku danou „uměleckou licencí“ a pro někoho bude tenhle počítačovými efekty nabitý snímek možná až moc dohladka vypulírovaná záležitost. Podívali jsme se proto do minulosti, jaké další filmy vonící benzinem ve své době vzbuzovaly divácké vášně a přinesly něco nového do světa filmů se závodní tematikou.
Grand Prix (1966, John Frankenheimer)
Jeden z těch mimořádných filmů, které v něčem nikdy nezestárnou. I po víc než 50 letech od premiéry má Frankenheimerův snímek z prostředí formule 1 pořád velký drajv. Mimo jiné proto, že používá řadu záběrů pořízených během skutečných závodů, takže nabízí autentický zážitek a najdete v něm spoustu detailů z tehdejší závodnické éry včetně skutečných závodníků a reálných tratí, na nichž se v 60. letech formule 1 jezdila. Za to všechno si Grand Prix zasloužila tři Oscary v technických kategoriích – za nejlepší střih, mix a střih zvuku – a taky místo mezi nejlepšími filmy ze závodnického prostředí všech dob.
Le Mans (1971, Lee H. Katzin)
Pokud by vám aktuální Le Mans ’66 přišlo občas příliš ukecané, pusťte si snímek z roku 1971 se Stevem McQueenem v hlavní roli. „Když závodíte, žijete. Všechno, co se stane předtím a potom, je jenom čekání,“ říká McQueen v jednom z mála dialogů, které v téhle ódě na automobilové závody uslyšíte. Dokonale tím vystihuje nejen podstatu posedlosti závodníků, kteří jsou na trati čtyřiadvacetihodinového vyčerpávajícího závodu ochotní riskovat svoje životy, ale i celý film, který je z drtivé většiny vyplněný záběry ze závodů a jakýkoli jiný děj v něm má jen vedlejší roli.
Le Mans bylo McQueenovým srdečním projektem, už proto, že sám závodil. Bohužel ale divácky a komerčně propadlo. A McQueena osobně hodně poznamenalo – během natáčení se dozvěděl, že byl na seznamu vraha Charlese Mansona, což silně narušilo jeho psychiku. Rozpadlo se mu manželství, pochyboval, zda má snímek dokončit. Nakonec ani nešel na premiéru a po uvedení filmu přestal závodit. O natáčení Le Mans a McQueenově posedlosti vznikl v roce 2015 dokument Steve McQueen: The Man & Le Mans.
Death Race 2000 (český název: Cesta gladiátorů, 1975, Paul Bartel)
Neuvěřitelně bizarní superbéčková záležitost pro fajnšmekry s Davidem Carradinem v hlavní roli, v níž se objevil i mladý Sylvester Stallone (který si pak automobilového závodníka zahrál ještě v roce 2001 v dalším filmu o formulích s názvem Driven). Ujetě oblečení hrdinové téhle dystopické sci-fi satiry v rámci automobilové rallye po Spojených státech získávají body za nevinné oběti, které náhodně potkají a přejedou, a samozřejmě jdou po krku i sobě navzájem.
Zní to šíleně, ale Death Race inspiroval třeba veleúspěšnou počítačovou hru Carmageddon, a v roce 2008 dokonce režisér Paul W. S. Anderson natočil jeho remake s Jasonem Stathamem s českým názvem Rallye smrti, který se dočkal i pokračování. A aby to bylo ještě složitější, i původní Death Race 2000 má pokračování nazvané Death Race 2050.
Série Fast and Furious (český název: Rychle a zběsile, od roku 2001)
Když přišlo v roce 2001 do kin první Rychle a zběsile o nelegálních pouličních automobilových závodech a osudech těch, kteří se kolem nich pohybují, nikdo asi neočekával, jaký hit se z něj stane. A přece. Dnes má tahle série už devět dílů (včetně letošního spin-offu Rychle a zběsile: Hobbs a Shaw) a stala se vůbec nejúspěšnější franšízou studia Universal, kterému už vydělala přes pět miliard dolarů. Pravda je, že se za ta léta všichni rychlí a zběsilí posunuli od realistického závodění v autech k docela jinému žánru, kdy se řídí – a likviduje – všechno včetně tanků, lodí či letadel, diváky to ale pořád baví. Důkazem budiž dvě další připravovaná pokračování na roky 2020 a 2021.
Cars (český název: Auta, 2006, Joe Ranft, John Lasseter)
To, že je závod animovaný, ještě neznamená, že je jen pro děti a že není napínavý. Auta jsou posledním nezávislým snímkem studia Pixar, předtím než ho pohltil Disney, a měla velký světový úspěch – celkem utržila téměř 462 milionů dolarů a dočkala se dvou dalších dílů v letech 2011 a 2017. Příběh mladého ambiciózního závodního auta Bleska McQueena, které se poučí, že víc než vyhrané trofeje jsou mezilidské (nebo spíš meziautomobilové) vztahy, je možná trochu naivní, ale nádherné pixarovské animace stojí za to vidět i víckrát než jednou.
Senna (2010, Asif Kapadia)
Brazilec Ayrton Senna je právem považován za jednoho z největších závodníků v historii formule 1, podle mnohých možná i toho nejlepšího. Od tragické nehody čtyřiatřicetiletého pilota při Grand Prix v italské Imole v roce 1994 letos uplynulo už čtvrt století, ale fanoušci královské automobilové disciplíny si ho pořád připomínají. I díky skvělému dokumentu Asifa Kapadia z roku 2011, na jehož přípravě spolupracovali i členové Sennovy rodiny a zástupci formule 1 a který přináší i předtím nepublikované materiály. Film o neuvěřitelně talentovaném závodníkovi a stejně tak silné lidské osobnosti má co nabídnout i těm, kteří na F1 o nedělích nekoukají.
Rush (český název: Rivalové, 2013, Ron Howard)
Ve skutečnosti byli legendární piloti formule 1, Rakušan Niki Lauda a Angličan James Hunt, větší přátelé, než jak to vypadá ve snímku oscarového režiséra Rona Howarda, na okruhu si ale šli po krku jako správní rivalové. Jejich filmové soupeření sice v kinech utržilo jen 92 milionů dolarů, ale při rozpočtu 38 milionů to není zase tak špatný výsledek. A do kin Rush alespoň po letech zase přineslo velký příběh ze světa automobilových závodů, kterému pomohly i skvělé herecké výkony Daniela Brühla v roli Laudy a Chrise Hemswortha v roli Hunta, a taky vizuálně působivou záležitost pro ty, kdo milují rychlé zatáčky a řev motorů.
