Když mu bylo pouhých 26 let, navrhl s výjimkou kol celý exteriér supersportu Bugatti Veyron, ještě donedávna nejrychlejšího a nejdražšího sériově vyráběného auta na světě.
Deset let byl Jozef Kabaň šéfdesignérem Škody, kde byl podepsaný pod všemi modely od Fabie až po Kodiaq, a jeho rukopis ponese ještě i nová Octavia, přestože on je už přes dva roky u konkurence.
Pracoval i pro Audi, dva roky stál v čele designérského týmu BMW, jenže největší výzvu své kariéry přijal šestačtyřicetiletý slovenský designér až nyní – letos na konci března se stal trochu překvapivě šéfem designu britské automobilky Rolls-Royce.
Tedy značky, která ve světě aut platí za to nejluxusnější, ale zároveň nejkonzervativnější, co si můžete pořídit. Pro designéra to znamená, že musí potlačit vlastní ego a zapomenout na extrémně odvážné změny, protože Rolls-Royce ctí podobné tvary a linie už víc než 110 let.
„Beru to jako velkou výzvu. Pro mě je to o hledání hranic, kam až se dá zajít. Rolls-Royce je působivá značka a byla by škoda, kdybych do toho nešel. Když máte tu možnost, nebojíte se a máte důvěru, můžete se pustit i do změn, které jste původně neplánovali,“ říká pro Forbes.cz Kabaň.
Je Rolls-Royce pro
designéra vrchol?
Mám
za sebou práci pro značky, které většinou vyráběly auta spíš
pro masy, ale byl jsem i v Bugatti, které se naopak zaměřuje na
užší okruh zákazníků, tak jsem rád, že jsem se k tomu teď
trochu vrátil a zase to bude vyváženější. Je ale těžké
říkat, že je to vrchol, protože když se řekne vrchol, vždycky
mi to evokuje, že je to něco, po čem bude následovat už jen pád
dolů. A já doufám, že to mě ještě nečeká.
Dobře, tak jinak. O
Rolls-Roycu sní každý chlap, každý by ho chtěl mít. Platí to
i pro designéry aut?
Ano, je to nesmírná čest a pocta. I pro mě. I když je to zároveň zodpovědnost, kterou musím naplnit. Rolls-Royce není pro spoustu lidí už ani auto, ale spíš nějaký luxusní objekt na kolech. To, co se mi na téhle značce líbí, je to, že můj tým ovlivňuje podobu téměř každého konkrétního auta, které vyrobíme. Vytváříme produkt, který nikdy nedokončíme do takového stavu, kdy jde už jen multiplikovat do větších čísel. My ho připravíme a dokončíme ho až společně se zákazníkem. Vytváříme unikáty, takže je skoro těžké říct, že je to výroba. Je to spíš manufaktura.
Na druhou stranu u
Škodovky jste si vždy pochvaloval, že vytváříte auta, kterých
jezdí po ulicích tolik, že je má na očích úplně každý, a
tím můžete pozitivně ovlivnit život víc lidí. To se teď
změnilo.
Ano,
ale mě ta myšlenka baví pořád. Jen si dávám vždy pozor, abych
se nevyjadřoval tak, že jen tenhle směr je ten správný. Naopak
se ve všem včetně svého života snažím hledat celou škálu
barev. Je to jako se solí a cukrem. Po něčem sladkém vždycky
dostanete chuť na něco slaného. A já potřebuju další výzvy,
které mě dostávají pod tlak. Testuju sám sebe a hledám nové
cesty, abych nezakrněl.
Jak se vlastně váš
překvapivý přesun z BMW do Rolls-Roycu zrodil?
Není tajemství, že Rolls-Royce neměl už delší dobu vedení designu (předchozí šéfdesignér Giles Taylor skončil loni v červnu, pozn. red.), a my jsme dlouho zvažovali, kdo by tu velmi důležitou roli mohl převzít (Rolls-Royce patří do koncernu BMW Group, pozn. red.). Zvažovali jsme různé možnosti zvenku, ale nakonec se zrodila myšlenka, že bych to mohl být já. A mně se to docela zalíbilo. Jsou holt věci, které se odehrají úplně jinak, než jste sám čekal, ale to neznamená, že je to špatně. Je to velká výzva a pro mě je to i o hledání hranic, jak daleko se dá zajít.
Právě. Není
Rolls-Royce až moc konzervativní značka, kde pro designéra už
nezbývá moc prostoru?
To
se pletete. Je vlastně otázka, co přesně znamenají pojmy
konzervativnost a nadčasovost, se kterou auto vydrží a odolá i
módním trendům. Rolls-Royce je luxusní značka a v luxusu je
klíčová stabilita, která pak v kombinaci s výjimečným a
individuálním přístupem ke každému zákazníkovi vytváří
objekty s vysokou hodnotou. Podívejte se třeba na materiály, které
Rolls-Royce kombinuje dohromady tak, jak si to jiná automobilka
nemůže dovolit.
Tomu rozumím. Ale
vzpomeňte si, jaký poprask jste vyvolal, když jste při faceliftu
Škody Octavia dal dopředu čtyři světla. Pro Rolls-Royce by to
bylo přece úplně nemyslitelné, jeho typická maska se nezměnila
v podstatě celé století.
Otázka
je, jestli je to vůbec nutné měnit… Potřebuju samozřejmě
trochu času, abych se i nad tímhle zamyslel. Je to hlubší otázka,
protože všichni teď hodně řeší, jak se bude luxus v autech
vyvíjet v budoucnu, jak bude vnímaný a jakou bude hrát roli ve
společnosti.
Šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek při testu SUV Rolls-Royce Cullinan
Můžete jako
designér vůbec měnit charakteristický tvar auta?
Celek auta je asi v tomhle případě dlouhodobější, to máte pravdu. Podívejte se na Phantom (vyrábí se od roku 2003), to auto pořád vypadá dobře, přitom jiná podobně stará auta by už zešedivěla. Ano, všechno je teoreticky možné a vždy nakonec nejvíc záleží na tom, jak dokážete přesvědčit lidi kolem sebe a nadchnout je. Každý designér potřebuje mít otevřené oči a dívat se na věci optimisticky. Jeho role je totiž dodávat lidem ve svém týmu odvahu, že kroky, které se teprve chystáme udělat, budou správné. Dáváte jim energii, aby se nebáli jít dál.
Jak chcete, aby
Rolls-Royce vypadal pod Jozefem Kabaněm?
To je asi otázka, která by měla padnout spíš za rok, za dva…
Ale nějakou
představu určitě máte.
Ano.
Chtěl bych rozvíjet takzvaný coach building, o kterém jsem už
mluvil – že budeme vytvářet unikátní vozy pro individuální
zákazníky, opustíme svět barev a materiálů, ale bude to spíš
víc skoro až o architektuře. Připomíná mi to 20. a 30. léta,
kdy vznikala hodně sólová a jedinečná auta. Je to vzrušující
představa, při které ale nesmíme zapomenout, že sice každý má
právo luxus vnímat jinak, ale vždy musí být na prvním místě
stabilita celé značky.
U Škody jste vždy
chtěl, aby byla odvážnější a emotivnější. Čeho chcete
dosáhnout u Rolls-Roycu?
Každá značka by měla mít takový cíl. Být odvážnější a emotivnější. Nemůžu sice mluvit o konkrétních číslech, ale byli byste překvapení, jak nízko se pohybuje průměrný věk zákazníků Rolls-Roycu. Je to nesmírně pestré a je tam hodně mladých lidí.
Jak si ale
představit odvážnější Rolls-Royce?
Odvahou pro mě bude, když budeme vytvářet víc sólových aut na zakázku, což by mělo otevřít cestu k tomu, že budou vznikat různé další variace. A podívejte se třeba na naše SUV Cullinan, to je mezi zákazníky skvěle přijímané, a přitom je celkem pokrokové. Pokrokovost a odvaha se dají interpretovat různými způsoby a na tom budeme pracovat. To, co chceme dělat, má být atraktivní, výjimečné, ale ne módní. Aby na tom autě zkrátka nebylo místo, kde by se zub času mohl zahryznout.
