skip to main content
Jídlo

Ital vyrábí své nejlepší sýry v Litovli a takhle dosáhl svého prvního milionu

2 minuty čtení

Roberto Brazzale začal pracovat v rodinné firmě ihned po dokončení studií. V nejstarším italském sýrařském podniku, jehož historie se táhne až do 17. století, začal nejprve s řízením malé farmy a ve třiceti převzal otěže celého podniku.  A záhy ho z Itálie rozkročil i do Česka.

Čtěte také: Nečekat a jednat. S tímto heslem vydělalo Emco svůj první milion dolarů

Do moravské Litovle se dostal díky Marii Martinů, která se tam rozhodla vybudovat řemeslnou sýrárnu podobnou těm v Modeně, kolébce italského parmezánu. Její podnik ale zvládl vyrábět pouze 20 bochníků denně a ona chtěla víc, tak oslovila Roberta Brazzaleho.

Společně začali v Litovli vyrábět sýr Gran Moravia, který si získal mezinárodní ohlas. Dnes jím zásobují 50 zemí světa a jen v Česku otevřeli síť 20 prodejen La Formaggeria Gran Moravia. Skupina Brazzale, která má výrobny kromě Litovle i doma v Itálii, dosahuje dnes celkového obratu kolem 180 milionů eur.

„Vše je možné zlepšit, vše se neustále mění a my se musíme snažit naši dobu pochopit a přitom racionálně uvažovat. Naučil jsem se, že konkurence mezi podniky je tou nejdůležitější hodnotou, kterou musí společnost v ekonomice chránit,“ přibližuje Roberto Brazzale svoje pojetí byznysu, který vede jak z Itálie, tak z Česka.

A tohle jsou tři kroky, které ho dovedly k prvnímu milionu:

1. Myslete vlastní hlavou

Nejdůležitější, a přitom tak základní věc, kterou mě podnikání naučilo. Je potřeba přemýšlet vlastní hlavou, kterou používáme příliš málo, a brát na sebe rizika a zodpovědnost za svá rozhodnutí.

Nenechte se od používání vlastního rozumu odradit tím, že se někdy rozhodnete špatně. Je to zcela lidské – kdo nepřijme nezdary jako součást života, nemůže podnikat, ale ani být vědcem nebo psát romány. Úspěch neexistuje, reálný je pouze každodenní boj, ve kterém musíme najít svá uspokojení.

Pamatuju si na nekonečnou řadu chyb, které jsem udělal, ale nikdy žádnou vážnější. U každého projektu se totiž usilovně snažím připravit nouzový východ a mít co možná nejvíce možností, jak případný zádrhel vyřešit. 

Život a svět jsou ze své podstaty nepředvídatelné, i přesto, že se člověk naivně domnívá, že je má pod kontrolou. V tom je jejich nebezpečí, ale také jejich mimořádné kouzlo.

2. Nenechte si nápady utéct před nosem

Proč dělat složité věci, když jsou na dosah ty jednoduché? Ty nejlepší nápady nám právě pro svou jednoduchost a nenápadnost proklouznou před nosem, zatímco se díváme jinam. Abyste je dokázali zachytit, mějte otevřenou mysl a odstup.

Neustále se sám sebe ptám: Co dělám v tuto chvíli špatně? Podnikatel je jako filozof, prožívá tvůrčí neklid, stále se snaží dělat věci lépe, napravovat chyby, porozumět trhu, inovovat, získávat přízeň zákazníků. Právě spokojenost spotřebitele musí být v centru vašich myšlenek.

Proto se neustále obklopujte inspirací. Pro mě jsou to procházky po kopcích během časného rána, kdy nechávám svou mysl, aby se připravila na výzvy, které přinese den. Hodně mi pomáhá také hudba, hraju na klavír a poslouchám nebo pracuji na zahradě.

3. Věřte ve své lidi

Spolupracovníci jsou tím nejdůležitějším zdrojem, oceňujte je proto co nejlépe a vytvářejte ducha společenství. Obklopte se takovými lidmi, kteří ve vás vzbudí důvěru jak v jejich schopnosti, tak ve vztah k firmě.

Náš podnik je klan, všichni společníci a manažeři, kteří ve firmě pracují, v ní vyrůstají. Ztotožnění se a smysl pro sounáležitost jsou základní vlastnosti, na kterých stojíme, a proto nemáme rádi najaté manažery.

Společně žijeme a vzájemně si pomáháme, nejsme jen náhodní kumpáni při honu za kořistí. Věřím, že díky takovému přístupu je možné si vytvořit osobní odstup od peněz a žít střídmě, ne jinak než naši zaměstnanci.

Například lidi do prodejen vybíráme podle jejich komunikačních schopností, šarmu a jejich vášně pro naše výrobky. Jen ten, kdo je má rád, dokáže zákazníkovi předat radost z jejich nákupu, a tím podpořit i jejich radost ze života.