Zní to jako dokonalý protimluv. Manažeři mají být autoritativní, silní vůdci. Plaší lidé mají naopak tendenci držet se zpátky, vyhýbají se sociálním kontaktům a jsou zdrženlivější. Ale co když je šéf opravdu nesmělý? Může být takový vedoucí úspěšný?
Pokud mezi takové šéfy patříte, musíte si rovnou přiznat, že vás čeká hodně problémů. Vedení lidí pro vás nebude úplně přirozenou věcí. Chcete-li být ale úspěšný, musíte pracovat na svých vůdcovských schopnostech. A to denně a hned.
Nechci se moc chlubit (sama patřím mezi stydlivé), ale naučila jsem se, jak být efektivní, spravedlivá a autoritativní manažerka. Nejsem rozhodně dokonalá, ale jsem důkaz, že se to může podařit. Pokud jste si vybrali manažerskou kariéru, ale cítíte, že vás vaše nesmělost omezuje, mám pro vás pár rad a řešení některých z největších problémů, s nimiž se budete potýkat.
Problém číslo 1: Poznejte svůj tým
Tenhle úkol vypadá hodně jednoduše. Přijdete k podřízeným, představíte se jim, oni zase vám a je hotovo.
Ale pro plaché vůdce to může být skutečně bolestivý proces. Vzpomínám si na svůj první den manažera v korporátním světě. Můj šéf mě prováděl oddělením, v neuvěřitelné rychlosti mě představil asi desítce lidí a pak mě nechal o samotě v mé vlastní kanceláři. Seděla jsem tam jak ochrnutá a nevěděla, co dělat dál. Netušila jsem, jak se svým novým týmem šikovně prolomit ledy.
Jak na to
Pokud nejste od přírody ukecaný, musíte si k seznámení vytvořit vlastní prostředí a podmínky. Zjistila jsem, že nejjednodušší je se potkat s každým podřízeným individuálně a v klidu tak, abych nemusela vést rozhovory uprostřed kanceláře, plné řečí a pohledů všech ostatních.
Naplánováním úvodních rozhovorů jsem já i moji zaměstnanci získali možnost se připravit. E-mailem jsem jim poslala seznam věcí, o nichž chci mluvit (včetně jejich zázemí, co mají na starosti, jaké jsou jejich profesní cíle). Pak jsem využila dovednost, kterou plaší lidé mají – naslouchání. A jak jsem se dozvídala o svých zaměstnancích stále víc a víc, bylo pro mě stále snazší komunikovat s nimi na denní bázi.
Problém číslo 2: Nepříjemný rozhovor
Jestli pro vás bylo těžké seznámit se se zaměstnanci, představte si tu hrůzu, jakou budete cítit, až s nimi budete muset probrat jejich nekvalitní práci nebo ještě hůř – propustit je. Takové druhy rozhovorů nezvládá většina manažerů obecně, u plachého šéfa ale jde o nervy.
Jak na to
Konfliktní situace pro vás nikdy nebudou snadné, pro začátek je dobré mít mentora nebo někoho, kdo vám pomůže rozhovory vést do té doby, než se budete cítit jistí, že je zvládnete na vlastní pěst.
V mé první manažerské pozici jsem měla šéfa, který mi v tomhle školení neuvěřitelně pomohl. Když jsem s ním probírala problémy s řízením lidí, vysvětloval mi, jak by vedl rozhovor se špatným zaměstnancem, co by řekl, jak by to řekl a jaké by byly další kroky. Pak jsem absolvovala onen nepříjemný rozhovor. A on si mě znovu zavolal do své kanceláře, aby si vše vyslechl. Vysvětlil mi, v čem dělám chyby a postupně mě připravil i na můj první vyhazov. Nakonec se pro mě rozhovory se zaměstnanci staly jednoduššími.
Problém číslo 3: Autoritativní projev
Přijdou chvíle, kdy se nebavíte s každým jednotlivě, ale musíte se postavit před zaměstnance a mluvit o konkrétním problému. Prostě, musíte být šéf. Musíte vést jednání, řídit projekty, stanovovat úkoly a cíle a povzbuzovat svůj tým ke splnění těžkých úkolů. Pro nesmělé typy je právě mluvení s nadšením, odvahou a autoritou k mnoha lidem skličující úkol.
Jak na to
Na tenhle problém neexistuje žádné rychlé řešení. Mně se ho podařilo zvládnout v několika fázích.
Nejdřív jsem se musela se svým týmem začít cítit dobře. To začalo pravidelnými individuálními schůzkami, které jsem už výše zmínila. A když jsem je doopravdy poznala jednoho po druhém, zjistila jsem, že můžu mluvit sebejistě i ke všem najednou.
V druhé fázi je klíčová příprava. Brzy jsem zjistila, že v mém týmu se zpochybňuje a brblá skoro kvůli všemu, protože tak už to holt dělává většina zaměstnanců v prakticky každé společnosti na světě. Když jsem oznámila, že budeme mít nové porady, chtěli vědět proč. Když jsem představila nové cíle, chtěli vědět, proč jsou tak vysoké a jak si představuji, že jich dosáhneme. Když nám přidělili nový projekt, chtěli vědět, k čemu je, koho z nich se bude týkat a proč je tak důležité ho dělat. Kdybych neměla odpovědi na jejich otázky, moje autorita by byla okamžitě na nule. Ale protože jsem se předem připravila, cítila jsem se jistější, byla jsem odvážný a sebevědomá.
Problém číslo 4: Poprat se s tím vším (a s řadou dalších věcí)
Zápasit každý den sama se sebou a nutit se vystupovat jinak, než máte v povaze, to nezní jako ideální předpoklad pro práci. Takže hlavní otázka zní: Stojí vám to za to?
Jak na to
Ano, změnit se je těžké. Snažila jsem se dlouho a zažila celou řadu okamžiků a rozhovorů, kdy jsem strkala hlavu do dlaní, protože se nic nedařilo tak, jak jsem si plánovala. Napadalo mě pořád to samé: jestli na to mám, jestli se nemám vzdát a slézt po žebříku o několik stupňů dolů.
Pokud chcete být šéfem, radím vám vydržet to. Dobrá zpráva totiž je, že to bude časem jednodušší. Jakmile poznáte svůj tým zaměstnanců a budete se s nimi cítit pohodlně, zjistíte, že se cítíte mnohem silnější, abyste je vedl. Drsné konverzace se stanou jednoduššími. Dokážete řídit a vést svůj tým.
Cesta k některým velkým věcem v životě je často bolestivá a může vás děsit. Ale o to větší bude vaše uspokojení, až se dostanete do bodu, kdy se můžete ohlédnout a uvidíte, jak dalekou cestu jste ušli.
Autorem článku je Avery Augustine, dlouholetá manažerka v technologických firmách.
