Nedávno jsme psali o tom, že syndrom vyhoření je oficiálně na seznamu chorob Světové zdravotnické organizace (WHO). Jak ale poznat, že se týká i vás? Pomoci by vám měly následující čtyři otázky.

Řekl vám v poslední době někdo z blízkého okolí, že byste měli pracovat méně?

Stalo se vám v posledních měsících, že jste byli naštvaní a rozhořčení z práce nebo kolegů?

Jste naštvaní, protože máte pocit, že netrávíte dostatek času se svými blízkými, nebo dokonce sami se sebou?

Máte pocit, že prožíváte čím dál tím intenzivněji? Například pláčete, jste rozzlobení, křičíte nebo se naštvete bez důvodu? 

Pokud jste si odpověděli na některou z otázek ANO, měli byste zpomalit. Tady je návod, kterým se řídit.

Začněte zvnějšku

Pocity vyhoření totiž často způsobují, že se navracíme ke svým starým zlozvykům, což z celého psychického stavu dělá začarovaný kruh. Udělejte si proto inventuru toho, jak jíte, kolik hodin denně spíte, jestli náhodou nepijete moc alkoholu a kolik hodin strávíte na telefonu. Začněte cvičit nebo alespoň dbejte na to, abyste každý den 10 minut chodili.

Pozorujte, co vás v práci vlastně tak štve

Rutina? Kolegové? To, že vás nikdo neposlouchá? Nebo to, že toho máte strašně moc? Uvědomte si, že tyhle pocity máme občas každý a že se s nimi dá docela dobře bojovat. Jen si musíte ujasnit, jaké je pro vás ideální pracovní prostředí, a tomu se pak začít přibližovat. Pokud vás štve právě třeba rutina, můžete se zkusit domluvit s kolegou/kolegyní, že mu/jí budete pomáhat s projektem. A pokud toho je na vás prostě moc, zajděte za svým nadřízeným a řekněte mu o tom. Stejně jako vy má zájem o kvalitní práci.

Po práci dělejte věci, které chcete dělat, ne které byste dělat měli

Jasně že pokud máte děti, budete se věnovat primárně jim. To ale neznamená, že úplně zapomenete na sebe – to je totiž jedna z hlavních příčin vyhoření. Vyhraďte si proto v programu čas na věci, které dělají radost vám. Třeba na vaření, běhání, čtení knížek nebo posezení s přáteli.

Odjeďte!

Pokud nic z toho nepomáhá, zvažte, jestli opravdu nestojí za to vzít si volno nebo vyhledat odbornou pomoc. Alespoň na jeden den, abyste měli prodloužený víkend. I pár dní mimo vás totiž může paradoxně dostat zpátky.