Aktuální vydání magazínu Forbes

Jak se hospodařilo v domácnosti T. G. Masaryka? Velkoryse i skromně

Pošli to dál

Zajímavá shoda náhod na úvod: první prezident Československa T. G. Masaryk měl roční „plat“ 3 miliony korun. Skoro na korunu stejný má současný prezident.

Podobenství je to ovšem kulhavé – nejen ve financích. Za prvorepublikovou korunu si tehdejší prezident koupil nesrovnatelně víc – řekněme vajec – než ten současný. Tehdy se také příjem prezidenta nedanil, to zavedl až prezident Václav Klaus. Nicméně každý prezident měl kromě svého úřadu taky svoji domácnost.

Čtěte také: Století českého byznysu. Jak šel čas se Škodou, Kofolou nebo PPF?

Masarykovi se hned po příjezdu do Prahy, 21. prosince 1918, nastěhovali do provizorního bytu v západním výběžku jižního křídla Nového paláce. Dnes do jeho oken hledí socha T. G. Masaryka. Projekt na prezidentský byt dostal na starost slovinský architekt Josip Plečnik, po 100 letech z něj už ale moc nezbylo.

Prezidentova pracovna a „domácnost“ k sobě měly blízko, nejen prostorově. K sobě domů prezident často zval i hosty. A rozhodně se nemluvilo jen o počasí, projednával tu i státnické a politické záležitosti. To je dobré zmínit i proto, aby někoho nevyděsila suma, kterou pan prezident každý měsíc na chod domácnosti poukazoval. Tedy 130 tisíc korun.

Domácností se myslelo hospodaření v bytě, v Lánech, Topolčiankách a také finanční dary, kterými T. G. Masaryk nešetřil. Ke správě domácnosti vydal prezident speciální přípis a pověřil jí svoji dceru, slečnu doktor Alici Masarykovou.

V archivu Kanceláře prezidenta dodnes evidují velmi důkladný Domácí řád, který popisuje požadované chování zaměstnanců. Například to, že zaměstnanci ubytovaní na Hradě u sebe směli nechat přespat jen blízké členy rodiny. A zaměstnanců měla prezidentova domácnost požehnaně.

Například 1. komorník pan Dostál, kterého řídil osobní komorník prezidenta pan Hrůza, měl na starosti dohled nad servírováním, přípravami, úklidem, topením a čištěním stříbra. Plus prach velké jídelny a udržování naprostého klidu. K tomu panu Dostálovi bylo k ruce 10 podřízených jako stolníci a zřízenci.

Další skupinu vedla paní Tvarůžková, ošetřovatelka prádla, která měla na starosti i správu ložnic a koupelen hostů. Podřízená jí byla vrchní žehlička, pradleny a uklízečky.

V domácnosti sloužila také skupina auta, konírna, vrátní, telefonista, osobní uklízečky ložnic každého člena rodiny… V každém odstavci Domovního řádu se důrazně zmiňuje dodržování klidu a také časté větrání – to důsledně vyžadovala slečna doktor Alice. A víte, co je pikantní? Velmi podobný rozsah služeb převzal v Domečku Královské zahrady komunistický prezident Klement Gottwald. Jeho paní tu oslovovali „milostivá“.

Účty za hospodaření domácnosti skládal její první šéf, pan Kovanda, přímo Alici Masarykové. Ta zastupovala svoji matku v roli první dámy. Bývala váženým hostem na všech společenských událostech, a pokud se večeřelo u nich doma u kulatého stolu, seděla vždy naproti otci a po její pravici seděl nejvýznamnější host.

Běžné večeře bývaly u Masarykových prosté, menu pro šest lidí mělo jako hlavní jídlo mozečky s vejci, rýžový pudink s ananasem a kávu.

Československá společnost si velmi považovala pozvání na takzvané čaje ve Španělském sále, kam prezident zval dvakrát do roka až dva tisíce hostů. Kromě politiků a diplomatů byli mezi nimi i průmyslníci, velkopodnikatelé, významní právníci, vědci a umělci. Svoji účast uctivě a květnatě potvrzovali, jako třeba profesor Leopold Heyrovský v prosinci 1919: „Slovutný pane presidente! Vzdávaje uctivé díky za laskavé pozvání, kterým jsem byl se svou chotí od Vaší Slovutnosti poctěn, dovoluji si oznámiti, že laskavému pozvání vyhovíme. V nejhlubší úctě…“

Ve Španělském sále se samozřejmě pořádaly i slavnostní večeře k významným svátkům a událostem. Při první příležitosti to byl ovšem oběd, a to k oslavě 1. výročí vzniku Československé republiky v roce 1919.

Menu protokol vytiskl ve francouzštině, tehdy běžném diplomatickém jazyku. Podával se hovězí vývar v šálku, třeboňský candát s holandskou omáčkou, kuřecí prsíčka Lucullus,  bažant po česku s houskovými smaženkami, květák s máslem, pěna s překvapením, zákusky, ovoce a káva.

A co jste obědvali vy, 99 let poté?

Čtěte také