skip to main content
Forbes Book Club

Jak se z Premier League v rukou miliardářů stala mašina na peníze

6 minut čtení

Byla polovina října 2017 a v luxusní italské restauraci Locanda Verde na Manhattanu ta skupina několika postarších mužů nikoho nezarazila. Na bohaté podnikatele tam jsou zvyklí. Milovníci anglické kopané by nad sestavou ovšem zpozorněli: vedle sebe seděli Joel a Avram Glazerovi, majitelé Manchesteru United, John W. Henry, který ovládá Liverpool, a Ivan Gazidis, šéf Arsenalu.

To, o čem si povídali, navíc na dálku podporoval i šejk Mansúr z Abú Dhabí, vlastník Manchesteru City, nebo ruský miliardář Roman Abramovič, jemuž patří Chelsea. Řeč byla samozřejmě o penězích – majitelé nejslavnějších ostrovních klubů řešili, jak získat větší podíl z miliard liber, které Premier League inkasuje od televizních společností z celé planety za přenosy zápasů anglické ligy, nejbohatší a nejsledovanější ligy světa.

Když ale o pár dní později ostatním klubům přednesli, že by z balíku chtěli větší část s argumentem, že fanoušci v Asii se na Premier League dívají kvůli Arsenalu či Liverpoolu, nikoli kvůli Bournemouthu nebo Watfordu, narazili na silný odpor. Logicky – nikdo se sám nepřipraví o desítky milionů liber. A tak silná šestka začala spřádat plány na to, že by se odtrhla a zkusila rozjet vlastní mezinárodní soutěž. To už zabralo a loni menší týmy souhlasily, že šestice klubů, která skončí v čele ligy, bude mít následně nárok na větší díl peněz.

Scénka z newyorské restaurace ukazuje na širší problém, kterému čelí Premier League – 26 let po jejím vzniku se drolí jednota mezi dvěma desítkami jejích členů a skupinka elitních týmů má čím dál větší finanční apetit. Právě takový je závěr knihy, kterou o anglické lize vydali reportéři deníku The Wall Street Journal Jonathan Clegg a Joshua Robinson.

Přebal knihy The Club od Joshuy Robinsona a Jonathana Clegga.

Jde o poutavé a příkladně byznysové čtení, protože právě o byznysu je Premier League možná víc než o sportu. Ostatně kniha The Club nese podtitul Jak se Premier League stala nejdivočejší, nejbohatší a nejrozkladnější silou ve sportu.

Fotbaloví nadšenci budou dost možná většinu příběhů, jimž se Clegg s Robinsonem věnují, znát. Ovšem jejich ucelené podání, doplněné o potřebný kontext a zároveň šťavnaté detaily ze zákulisí, je tu největší přidanou hodnotou.

Tak třeba – co způsobilo, že FC Liverpool koupil právě americký miliardář John W. Henry, který první velké peníze vydělal na finančních sázkách na růst ceny sóji a fazolí a jemuž patří baseballový klub Boston Red Sox a deník The Boston Globe? Maličkost: jeden z jeho zaměstnanců, shodou okolností fanoušek liverpoolského klubu, mu napsal srdceryvný e-mail s nadpisem „Zachraňte můj tým“.

Nebo – proč Ronaldo odešel z Manchesteru United do Realu Madrid až v roce 2010, když už rok předtím se zdál jeho přestup do Španělska nevyhnutelný? V lisabonském domě trenéra portugalské reprezentace Queiroze si k off-site rozhovoru sedl Ronaldo se svým trenérem z Manchesteru Alexem Fergusonem. Ten svému hvězdnému svěřenci vysvětlil, že je otázkou cti a důvěry, aby v klubu ještě rok vydržel. Cristiano to akceptoval, a přestože se o jeho odchodu nepřestalo spekulovat, v Anglii zůstal ještě celou sezonu.

Ronaldo v dresu Manchesteru United, z něhož přešel do Realu Madrid.

Cleggova a Robinsonova kniha se primárně soustřeďuje na to, jak se proměnili a kdo jsou majitelé britských týmů. Ostrovní průmyslníky a obchodníky postupně vystřídali miliardáři z Blízkého východu, z USA i z Asie. A spolu s nimi se zásadně proměnila i hra na trávníku – jak se kluby otvíraly novým vlastníkům, otvíraly se i novým hráčům. Proto se Premier League stala průkopníkem v pestrém, mezinárodním složení kádrů.

Premier League vznikla v roce 1992. Ne že by do té doby v Anglii žádná liga nebyla, jen její dosavadní formát odpovídal kondici, ve které se ostrovní kopaná nacházela – tedy v těžké krizi. Sport v Británii zasáhlo několik skandálů včetně agresivních chuligánů a jeho pověst v zemi i ve světě byla mizerná. Proto vznikl nápad založit novou soutěž, která se hodně inspirovala v Americe a byla od základu jednak mnohem více zaměřená na byznys, jednak se úzce provázala s televizí. A to se osvědčilo.

Jak vypočítávají Clegg s Robinsonem, jestliže hodnota mezinárodních televizních práv na přenosy Premier League ještě ve druhé polovině 90. let nedosahovala ani 100 milionů liber, nyní to je zhruba 1,4 miliardy liber. Jenže to s sebou zároveň přineslo půtky o to, kdo si zaslouží kolik. A stejně jako stály spory malých s velkými na začátku Premier League, kdy se řešila nutnost investic do kvality stadionů a potřeba víc a víc myslet na diváky u televizí, nyní by ji, aspoň podle Clegga s Robinsonem, mohly zahubit.

Úvahy, že by mohla vzniknout jakási supermezinárodní liga, totiž nejsou zdaleka mrtvé. A právě bohaté kluby z Londýna či Manchesteru patří k jejich velkým příznivcům.