„Když nebudeme bojovat za skutečnou rovnost, vždycky budeme jen žebrat u mužů o pár kousků z koláče. Prodáme ženy za prázdné sliby,“ hlásá prezidentská kandidátka Shirley Chisholm v seriálu Mrs. America.

Dílo společnosti Hulu, které popisuje americký boj za genderovou rovnoprávnost v 70. letech, se zařadilo mezi nejlepší seriálové novinky letošního roku. A je i jedním z mnoha důkazů, že ženský hlas je v televizní a hollywoodské produkci stále více slyšet.

Ženy hrají hlavní roli v rekordních 44 % filmů.

Nejvýrazněji je to patrné na procentech snímků, v nichž ženy hrají hlavní roli. V roce 2011 tvořily v amerických filmech jen 25,6 procenta, loni už 44,1 procenta. Přibývá i ryze žensky zaměřených snímků, jako jsou třeba aktuální Problémmisky. Příběh o feministkách na soutěži krásy hrají právě v kinech.

Ženy se však neprosazují jen před kamerou, ale i za ní. Studie amerického think-tanku USC Annenberg Inclusion Initiative ukázala, že režisérky stály za rekordními 10,6 procenta filmů ze 100 nejlépe vydělávajících snímků v roce 2019.

Že to stále není mnoho? Jistě, leč srovnání s rokem 2018 ukazuje významné zlepšení, tehdy ženy režírovaly jen 4,5 procenta filmů.

Jedním z nejúspěšnějších loňských počinů vůbec se navíc se šesti oscarovými nominacemi stal snímek Malé ženy režisérky Grety Gerwig a u dalších velkých hitů, filmů Ledové království 2 a Captain Marvel, zase ženy (Jennifer Lee a Anna Boden) režírovaly v tandemu s muži. 

„Konečně vidíme nějaký posun,“ chválí Stacy L. Smith z výše zmiňovaného think-tanku, která větší množství ženských režisérek přičítá hned několika faktorům. Prvním je vzestup hnutí MeToo a Time’s Up, díky kterým si velká filmová studia obezřetněji vybírají, s kým budou spolupracovat. Ženské tvůrkyně také dostávají větší prostor na filmových festivalech a roli hraje i otevřenost nových streamovacích služeb jako Netflix, kde se řada autorek snáze prosazuje.

Vzestup lze spatřit i u počtu epizod televizních seriálů, za nimiž stály ženy. Zatímco v sezoně 2017– 2018 to bylo 25 procent, v té následující už 31 procent, což je také rekord.

A doménou mužů už přestávají být i nejexponovanější seriály – stačí zmínit třeba Američanku Lesli Linka Glatter, která režírovala epizody Twin Peaks či Šílenců z Manhattanu a letos dotáhla do finále ceněné špionážní drama Ve jménu vlasti, kde stála za klíčovými epizodami.

Lačním po seriálech, které jsou vyprávěny z pohledu ženy.

Rostoucí množství ženských tvůrkyň jde ruku v ruce se stále sílící ženskou či feministickou tematikou. Nepřekvapí, že showrunnerkou již zmiňované Mrs. America byla žena, kanadská scenáristka Dahvi Waller, která se feminismu věnovala už ve své diplomové práci.

„Lačním po seriálech, které se točí kolem žen nebo jsou vyprávěny z jejich pohledu a zároveň nejsou o tom, že se ženy snaží uchvátit nějaké muže,“ prohlásila.

Mrs. America je ideálním příkladem: líčí druhou vlnu feminismu v USA s důrazem na sdělení samotného boje o rovnoprávnost. Její síla je v pečlivém vykreslení charakterů na obou stranách, kde ani jednomu táboru nenadržuje a tím ho zbytečně neshazuje.

Také minisérie Neortodoxní, zachycující vzpouru mladé Židovky nešťastně provdané do ultraortodoxní komunity, pochází od ženských autorek.

„Je to příběh o ženské emancipaci, identitě a sexualitě očima zkušenosti mladé dívky,“ popsala seriál od Netflixu německá režisérka Maria Schrader.

Stálicí posledních let je Příběh služebnice z dílny Hulu – na příběhu ženského vzdoru proti totalitní dystopické společnosti zanechaly nezanedbatelnou stopu právě ženské režisérky. 

Co všechna díla spojuje, je vysoký průměr v recenzích kritiků i uživatelů na agregátorech typu Rotten Tomatoes, což podtrhuje jejich úspěch i schopnost rezonovat ve společnosti. Jen čas ale ukáže, zdali feministická vlna dosáhne ještě větší síly.

Ačkoli jsou totiž ženské tvůrkyně i témata v televizním a filmovém průmyslu na vzestupu, stále nemají vyhráno – dlouhodobým problémem zůstává platový rozdíl mezi herečkami a herci.

Odrazem nerovnováhy jsou i různá filmová i televizní ocenění. Nedávným nominacím na britské ceny BAFTA dominovali muži a vzpomenout lze i na předloňské rýpnutí Natalie Portman při udílení nejlepšího režiséra na Zlatých glóbech, kde oscarová herečka oznámila, že jde přečíst všechny „nominované muže“.