skip to main content
Filmy

Jak vás donutit jít do kina? Česko-slovenský startup pomáhá oscarovým filmům

4 minuty čtení

Tento text původně vyšel ve vydání Forbesu Next 4/2017.

Tam, kde si velká filmová studia nevědí rady s marketingem, nastupují čeští a slovenští programátoři ze startupu Operam. To oni vás donutí koupit si lístek do kina.

Už jen to, že se film Moonlight v roce 2017 v klání o Oscary dostal mezi nominované, bylo velké překvapení. Ale že si odnese tři sošky včetně té nejcennější za nejlepší snímek roku, nikdo nečekal. Vždyť rozpočet na produkci Moonlightu činil 1,5 milionu dolarů. To je tak málo, že i nákup třicetivteřinového reklamního času během přenosu týchž Oscarů stál víc.

Film uspěl díky tomu, že se o něm dozvědělo nezvykle hodně diváků, a to přesně v takové formě, která je donutila koupit si lístek do kina. A ukázat tak nezávislý snímek o homosexuálním Afroameričanovi dostatečnému počtu členů akademie, která ho ocenila, i když se skládá z 89 procent bělochů a 73 procent mužů. Ukázky na míru našli ve správnou chvíli na Facebooku, YouTube či Snapchatu.

Umístil je tam Operam. U nás málo známý startup má sídlo v Los Angeles, za důležité nitky v něm však tahají Češi a Slováci. Programátoři v Praze a Bratislavě pro něj tvoří umělou inteligenci a algoritmy. O jeho vývoji spolurozhodují Jakub Jurových a Peter Sandtner, dva talentovaní šestadvacetiletí mladíci, kteří ve firmě také mají podíl.

Dostat je oba ve stejné chvíli na stejné místo v Evropě není jednoduché. Obvykle totiž jeden dohlíží na chod firmy v Los Angeles, zatímco druhý řeší provozní věci v Praze či Bratislavě (nyní se věnuje především svému novému startupu Deepnote, o jehož rekordní investici jsme psali zde). 

Sandtner i Jurových ještě před pár lety bojovali o dokončení studií na brněnské Masarykově univerzitě a teď zcela nenápadně spravují filmovým studiím v přepočtu řádově jednotky miliard korun ročně. O vlastní finanční kondici moc mluvit nechtějí. Ví se o nich jen to, že v roce 2017 dokončili investiční sérii A, jež Operamu přinesla 300 milionů korun. Peníze šly na další růst, nové zaměstnance i kanceláře.

Zakladatelé startupu Operam Jakub Jurových (vlevo) a Peter Sandtner. Foto: Michael Tomeš

Utajení je pro Operam normální modus operandi. Mnoho filmů vidí už měsíce před jejich uvedením do kin, ale jen za zamčenými dveřmi a pod přísným dohledem. Často za bizarních podmínek. Můžou projít kontrolou i u pěti různých členů ochranky, než se dostanou k tomu, který střeží konferenční místnost, kam skutečně jdou na schůzku.

Operam vytváří podporu filmů za pomoci umělé inteligence a chytrých analýz. Umí zajistit, aby se informace o filmech dostaly přesně k těm lidem, které budou zajímat. Jeho programy zjišťují, u kterých scén diváci zavřeli prohlížeč. Vybírá, jak dlouhý trailer má pro vás smysl.

Ví, že když máte rádi Toma Cruise, líbí se vám i akční filmy. Ale odhadne i to, jaký film vás zaujme, když posloucháte Eminema. A pak ho na vás zacílí a ukáže správné informace o něm na Facebooku, YouTube i menších sociálních sítích. Umělá inteligence vyhodnotí i to, co si o obsahu myslíte a proč. A stále přepočítává data, aby se naučila vaše reakce, a opravila tak své počínání.

Třeba když právě film Moonlight posílala nejdříve hlavně k LGBT publiku a posléze zjistila, že zacílení na Afroameričany funguje lépe. Nebo když vypočítala, že pro snímek se nejvíc vyplatí oslovovat ženy. Kampaň, která je přesvědčuje, aby přivedly na Moonlight někoho, kdo by se na něj vůbec nepodíval, byla vůbec nejúspěšnější. A ženy byly díky tomu nakonec zodpovědné za velkou část prodaných lístků.

Operam už pomáhal propagovat stovky filmů u desítek filmových studií, včetně těch nejznámějších.

Jde o hodně. Na marketing dávají studia často stejné částky jako na samotnou produkci. To je u blockbusterů třeba 40 milionů dolarů, u „artových“ filmů jde aspoň o statisíce. Teď má Operam každý týden v kinech minimálně jeden snímek, který podporoval.

Reklama

„Naše algoritmy se každou hodinu dívají na metriky, optimalizují výdaje na reklamu, relokují rozpočty a pak děláme analýzy. Díky tomu máme představu, kolik film asi vydělá,“ vysvětluje Jurových. Práce startupu končí zhruba měsíc po vydání filmu, kdy hodnotí dopady kampaní i výdělky filmů. Kvůli dohodám o mlčenlivosti se Operam může pochlubit jen podporou několika filmů: úspěchem festivalových počinů The Lobster, The Witch a samozřejmě zmíněným Moonlightem.

Zabezpečení hollywoodských filmů funguju různě. Někdy Operam dostane dočasný odkaz do e-mailu a přes obrazovku je celou dobu uvedené jejich jméno. „Aby bylo jasné, od koho přesně to uniklo, pokud by k tomu došlo. Poněkud to ale kazí zážitek, hlavně z tmavých scén,“ směje se Sandtner.

Úmorné šestnáctihodinové cesty z L. A. do Prahy a Bratislavy, které teď musí Peter a Jakub často absolvovat kvůli rozšiřování týmu a budování nových kanceláří, oběma prý zas tak nevadí. Dokonce si je prý i užívají – alespoň se v letadle podívají na ty „své“ filmy, které doteď nestihli.

Operam se snaží rychle růst, ovšem i tak musí odmítat část snímků, protože nemá dost zaměstnanců. Za dva roky od založení vyrostl z deseti lidí na 100, teď chce počet programátorů v Česku a na Slovensku zvýšit na 45 a v dalším roce ještě zdvojnásobit. Startupové nadšení a podmínky jim ale zůstávají. „Mám byt v L. A. a není výjimkou, že tam spí třeba pět lidí,“ podotkl Jakub.

Mám firmu a máme zajímavé tržby. A tutor na mě hleděl ještě v naději, že to přejde.

V tomhle směru je to stejné, jako když Jakub Jurových ještě dokončoval studium na Cambridgi a s kamarády začal rozjíždět firmu. Ta díky chytrému cílení uměla prodat víc než její konkurenti.

„Nejdřív jsme dělali podobnou službu pro hudební studia, měli jsme vybudované technologie a promovali alba Eminema nebo Avicii, a tehdy nás oslovili, že by to mohlo fungovat i na filmy,“ popisuje. Po přednáškách nastoupil do letadla a na cestě do New Yorku nebo Los Angeles se věnoval škole. „Na Cambridgi jsme se s tutorem scházeli každé dva týdny a já mu vždy povídal: Sorry, nic jsem za tu dobu nezvládl. Ale mám firmu a máme zajímavé tržby. A on na mě hleděl asi ještě v naději, že to přejde. Jenže ono to nepřešlo,“ vzpomíná Jurových.

Firma začala velmi rychle růst a studium se na druhé koleji ocitlo trvale. „Přitom oficiálně jsem na Cambridgi musel podepsat papír, že se budu věnovat jen škole a ničemu jinému. To se naštěstí příliš neuplatňovalo.“

Související vydání

O byznysu už Jurových tou dobou věděl hodně. Mimo jiné byl součástí týmu Representu, pracoval na výzkumu pro firmu Mozilla v San Francisku, pomohl budovat a úspěšně prodal ad-tech startup Unite. Teď má spolu se zhruba pěti dalšími lidmi podíl v Operamu, kde působí jako technický ředitel. Má na starosti produkt a rozhoduje o tom, jakým směrem se jeho vývoj bude ubírat.

Ve chvíli, kdy už prý prakticky nespal, přišel do firmy Peter – nyní produktový manažer. Jako programátor pomohl s rozhýbáním technické části i díky tomu, že byl jediný ze tří, který právě nedokončoval školu. To už nezvládl kvůli své předchozí firmě.

Před šesti lety založil společnost HushFlow, působil jako technologický šéf ve firmě Finviz a spoluzaložil inkubátor MozgoHouse. A po tom všem spával ve studentské ubytovně a při cestě do koupelny překračoval třeba Patrika Gallika, dalšího Slováka, který vybudoval téměř všechny klíčové produkty.

Přes jejich talent by všechno zmíněné nevyšlo – přespávání návštěv je v kampusu přísně zakázané. Úspěch jim zajistilo přátelství Jakuba s uklízečkou na Cambridgi, která velkoryse přehlížela příliš mnoho kufrů na zemi a peřin ve skříni.

Dnes už jsou v jiné situaci. Řeší to, jak rozšířit dosavadní byznys a kam firmu posunout. Ve výhledu mají například stříhání trailerů nebo spolupráci s automobilkami.

„Ty taky nakupují reklamu, nastavují prodeje a doteď fungovaly hlavně offline,“ nastiňuje Peter a jedním dechem přiznává, že i kdyby to nevyšlo, nevadí. Filmový průmysl je prý tak velký, že si s ním na nějakou dobu Operam vystačí.

Reklama
Reklama
Reklama