Buďme k sobě upřímní. Být kamarád s každým nejde. Dříve nebo později narazíme na někoho, kdo nám bude už jen svou přítomností ve stejné místnosti znepříjemňovat život. 

Naštěstí existuje postup, díky kterému lze lidi, které nesnášíme, zvládnout. Na to, jak s nimi vyjít, se podíval stanfordský profesor Robert Sutton. Tématu zasvětil knihu nazvanou The Asshole Survival Guide: How to Deal with People Who Treat You Like Dirt (volně přeloženo Návod na přežití h*vad: Jak jednat s lidmi, kteří s vámi zacházejí jako s kusem hadru).

Předtím, než si projdeme Suttonovy rady, si pojďme „h*vada“ definovat. Podle Suttona jsou to lidé, kteří nás ponižují, neváží si nás, utlačují nás a berou nám veškerou pozitivní energii.

Profesor je dělí na dva druhy: permanentní, kteří se tak ke svému okolí chovají stále a jejichž chování pravděpodobně nezměníme, a dočasní, kteří se tak chovají spíše pod vlivem vnějších okolností.

Jak tedy jejich přítomnost ve svém životě zvládnout? 

Odpusťte jim, někdy jste blbci i vy

Máte pocit, že vy se jako blbci nikdy nechováte? Ale prosím vás. Jako blbec se občas chová každý z nás. Nejčastějším důvodem je podle Suttona spánková deprivace, hlad nebo dočasně získaný pocit moci. 

Pokud tedy narazíte na někoho, kdo se k vám sem tam nechová dobře, zvažte, jestli v tom nehrají roli právě výše uvedené faktory. Pokud ano, odpusťte jim. Pokud ne, máte pravděpodobně co dočinění s permanentním blbcem.

Jestli se sami chcete situacím, kdy se chováte jako blbci, vyhnout, dbejte na pravidelný sedmi- až osmihodinový spánek, vyváženou stravu a vždy se rozhodujte s pokorou a nohama na zemi. 

Pokud jste s blbcem na stejné pozici, řekněte mu to

Dejme tomu, že vás nejvíce rozčiluje kolega v práci, který vás ustavičně ponižuje a má na vás hloupé poznámky. Vzhledem k tomu, že nejste v postavení, abyste ho mohli vyhodit, doporučuje Sutton přímou konfrontaci.

Nejefektivnější cestou je říct mu, že překročil hranici. I když se to může zdát jako náročný úkol, odpovězte si upřímně: Co vlastně můžete ztratit?

Třeba se dozvíte, že to tak nemyslel, a problém se vyřeší sám. Pokud zjistíte, že se k vám hnusně chová schválně, alespoň svému blbci připomenete, kde ty hranice jsou. Plus získáte pádný důvod, proč ho záměrně ignorovat. 

Jestli je blbec někdo nad vámi, omezte kontakt

Je vaším blbcem šéf nebo šéfová, kterým nemůžete říct, že svým chováním pravidelně překračují veškeré únosné hranice? Zvažte, jestli nemůžete změnit oddělení nebo zda není načase hledat si novou práci. 

Pokud odejít nemůžete, řešení je podle Suttona jednoduché: omezte s vedoucím kontakt na nezbytné minimum.

Ignorovat své h*vado samozřejmě nemůžete, ale čím méně kontaktu budete mít, tím méně vznikne příležitostí, aby vám kazil náladu.

Myslete na chvíle, kdy tam h*vado nebude

Sutton uznává, že je těžké nebrat si věci osobně, ale dodává: „Myslete na to, až budete večer doma a vaše h*vado tam nebude. A že třeba za rok už budete jinde, ale on či ona na rozdíl od vás zůstanou h*vady.“

A hlavně myslete na to, že jakkoli možná podobné typy v životě vyhrávají, jako lidské bytosti selhaly.