skip to main content

Jak zakladatel PokerStars stoupal ke hvězdám a pak se vydal federálním agentům

Minulý pátek nastoupil třiasedmdesátiletý Isai Scheinberg, spoluzakladatel největší onlinové pokerové společnosti na světě, ve Švýcarsku do letadla a po devíti hodinách z něj vystoupil v New Yorku. Místo rodiny či obchodních partnerů tu na něj čekali federální agenti, kteří ho rovnou odvedli do vazby.

Scheinberg, izraelsko-kanadský podnikatel, který žil roky v Kanadě a na britském ostrově Man, se americké půdě vyhýbal celé dvě dekády, zvláště od té doby, co ho američtí federální prokurátoři v roce 2011 obvinili z provozování nelegálních sázek, bankovních podvodů a praní peněz. To, že se zde najednou objevil, ukončilo právní a sázkové drama za miliardy dolarů.

Federální prokurátoři soudní řízení o vydání stíhané osoby spustili před několika měsíci, když Scheinberg navštívil Švýcarsko. Scheinberg toto řízení nejprve napadl, ale později se do USA vydal dobrovolně a rozhodl se obviněním čelit. V pátek 17. ledna 2020 Scheinberg při slyšení ve federální soudní síni na Manhattanu prohlásil, že je nevinný, a byl propuštěn na kauci jeden milion dolarů. Scheinbergův právní zástupce situaci odmítl komentovat.

Manhattanští federální vyšetřovatelé Scheinberga obvinili v rámci zvláštních opatření, která ukončila provoz webové stránky PokerStars, orientované na americký trh, a jejího hlavního rivala, stránky Full Tilt Poker. K soudu se kromě toho dostalo také 10 dalších mužů, z nichž se od té doby přiznali všichni, někteří k menším prohřeškům, jiní k těžkým zločinům.

Preet Bharara, někdejší manhattanský advokát, po oznámení obvinění prohlásil, že „firmy z jiných zemí, které se rozhodnou obchodovat ve Spojených státech, nemohou jen tak ignorovat zákony, které se jim nelíbí.“

Někdejší manhattanský advokát Preet Bharara. Foto: Forbes.com

Obvinění ze Scheinberga mezi nadšenci onlinového pokeru udělalo lidového hrdinu. Následkem toho se Full Tilt Poker zhroutil a nebyl schopný vyplatit vklady hráčů v hodnotě 330 miliard dolarů. Bharara o Full Tiltu prohlásil, že jde o tzv. Ponziho schéma, a – jakkoli to zní bizarně – začal na řešení situace spolupracovat právě se Scheinbergem. Nakonec společnost PokerStars koupila Full Tilt za 731 milionů dolarů a v občanskoprávním řízení peníze připadly státu. Ministerstvo spravedlnosti získané prostředky použilo na vyplacení amerických zákazníků společnosti Full Tilt a PokerStars se postarala o zákazníky Full Tiltu z jiných zemí.

Přes veškerou Scheinbergovu pomoc v případě Full Tiltu se však federální zástupci nikdy nevzdali naděje na jeho odsouzení. Scheinbergův syn Mark prodal PokerStars v roce 2014 za 4,9 miliardy dolarů veřejně obchodované společnosti a Forbes odhaduje, že jeho jmění dnes činí asi 4,5 miliardy dolarů. To, že se Scheinberg senior vzdal autoritám, znamená konec jedné z nejdivočejších afér v historii internetu, v níž pochybné společnosti se sídlem mimo Spojené státy nechutně vydělávaly stovky milionů na poplatcích obyčejných lidí, kteří si mysleli, že zbohatnou jako hvězdní hráči pokeru.

Jednoho odpoledne v roce 2003 seděl Chris Moneymaker, normální sedmadvacetiletý účetní z Tennessee, doma, zapsal se do onlinového pokerového turnaje a zaplatil 86 dolarů jako vstupní vklad do hry pořádané společností sídlící v Kostarice. Jmenovala se PokerStars. Vyhrál turnaj i hlavní cenu – účast v každoroční Světové pokerové sérii (World Series of Poker) s žetony v hodnotě 10 tisíc dolarů. V kasinu Binion’s Horseshoe v Las Vegas pak porazil 838 dalších hráčů, z nichž někteří patřili k nejlepším na zeměkouli, a v hlavní soutěži vyhrál 2,5 milionu dolarů.

Byla to televizní pohádka. Stanice ESPN začala pokerové programy popularizovat v roce 2002 tím, že zabudovala kameru přímo do hracího stolu, takže diváci viděli i „vlastní karty“ hráčů (karty položené rubem nahoru, které ostatní hráči nevidí), a přenos Moneymakerovy hry ve Světové sérii byl stejně vzrušující jako nějaké tradiční sportovní utkání. „To je jako z jiného světa,“ křičel komentátor ESPN Norman Chad, „to je neuvěřitelné!“

V reakci na Moneymakerovu výhru se ve Spojených státech zvedla vlna popularity onlinového pokeru. Miliony Američanů se vrhly na internet a zkoušely své štěstí v naději na rychlý zisk. Zdálo se, že je poker v televizi pořád. V roce 2006 se hlavní soutěže Světové pokerové série zúčastnilo 8773 hráčů a PokerStars uspořádala 38 milionů onlinových turnajů. Bylo nabíledni, že jde o „Moneymaker efekt“, muž, který stál na jeho počátku, ovšem zůstal anonymní.

To Isai Scheinberg žádný obyčejný muž není. Vyrostl v Litvě, získal magisterský titul na Státní univerzitě v Moskvě a ze Sovětského svazu uprchl do Izraele. Zde v roce 1973 bojoval v jomkipurské válce, začal pracovat pro IBM a nakonec se přesunul do pobočky IBM v Torontu. Jako talentovaný programátor hrál klíčovou roli ve vývoji a přijetí nyní univerzální technické normy Unicode, díky které dokážou počítače v jakékoli zemi zpracovat různé světové jazyky a písma.

A jako mnoho dalších chytrých lidí své generace hrál Scheinberg rád poker, zejména na turnajích. V roce 1996 se dokonce objevil na Světové pokerové sérii v Las Vegas.

V roce 2000 Scheinberg v Torontu založil společnost PYR Software a v ní vyvinul program pro onlinové pokerové společnosti. V teprve vznikajícím odvětví však nemohl sehnat nikoho, kdo by mu na tento software udělil licenci. Proto se v roce 2001 se svým synem Markem rozhodl založit vlastní pokerovou webovou stránku, PokerStars. A stejně jako mnoho jejich konkurentů sídlo firmy hned na začátku umístili do Kostariky.

Mark Scheinberg, syn Isaie Scheinberga. Foto: Forbes.com

Scheinbergův software, který vyvinul v PYR, byl jedinečný v tom, že byl určen pro turnaje. PokerStars nabízela i tradiční onlinové pokerové stoly, kde hráči platili provizi za to, že u nich hráli, ale byly to právě turnaje, co PokerPlayers dovedlo k takové popularitě. Jen za drobný poplatek – často i za méně než 25 dolarů – se hráči mohli zapsat do těch vyřazovacích a měli šanci vyhrát obrovské částky bez toho, aby riskovali velkou prohru.

Výhodný byl také takzvaný knokaut formát, kdy hráči kromě celkové výhry získali odměnu i za každého vyřazeného soupeře. Z PokerStars se stala druhá největší společnost v odvětví, v závěsu pouze za firmou PartyGaming sídlící v Gibraltaru, která největšímu světovému trhu s onlinovým pokerem, jímž Spojené státy jsou, vévodila.

Americké ministerstvo spravedlnosti ovšem neschvalovalo, že v USA fungují podobné cizokrajné firmy. Oficiální stanovisko bylo, že onlinový poker porušuje zákon o dálkovém přenosu (Wire Act) z roku 1961. Přesto své služby PokerStars i PartyGaming ve Spojených státech nabízely dál. A dělala to i další v cizině sídlící, rychle se vzmáhající firma, Full Tilt Poker, kterou propagovali a vedli ji slavní profesionální hráči Howard Ledferer a Chris „Jesus“ Ferguson a také Fergusonův bývalý kolega z burzy, Ray Bitar.

Někdejší profesionální hráč Howard Ledferer. Foto: Forbes.com

Na velké onlinové pokerové společnosti byly reklamy v televizi, samy propagovaly televizní přenosy a sponzorovaly nejslavnější pokerové hráče. Jason Alexander, známý ze seriálu Show Jerryho Seinfelda, a baseballová legenda Orel Hershiser značce PokerStars propůjčili tváře. Po několik let na začátku první dekády 21. století to kvůli všem reklamám na PokerStars v televizi a tomu, jak snadné bylo si na stránce založit účet (někdy stačila jen kreditní karta), vypadalo, jako že nad tím vším americká vláda přivírá oko.

Co se týče zákona Wire Act, samotné onlinové pokerové společnosti argumentovaly, že se formulace „sázející na jakoukoli sportovní událost nebo závod“ na poker nevztahuje. Další federální zákon – o nezákonných internetových sázkách, Illegal Gambling Business Act – se pokeru také netýkal, protože šlo o dovednost ve hře, ne sázení samotné, jak tyto firmy alespoň tvrdily. PokerStars, která v roce 2005 přesídlila na ostrov Man, si vyžádala právní posudky od předních amerických právních kanceláří, které toto stanovisko podpořily. Na ostrov Man se přestěhoval i sám Scheinberg a oficiálně v PokerStars působil jako technologický ředitel.

V roce 2006 se na obálce časopisu Forbes objevil Calvin Ayre, o kterém byl v čísle článek s titulkem „Chyť mě, když to dokážeš“. Tento syn saskatchewanských chovatelů prasat se přestěhoval do Kostariky a tím, že přijímal sázky ze Spojených států, ze svého onlinového kasina Bodog vybudoval obrovskou sportovní sázkovou kancelář. Forbes zjistil, že je Ayre miliardář, a upozornil na to, že Bodog pravděpodobně porušuje zákon Wire Act. Díky tomuto článku se záležitosti začal věnovat Washington.

O několik měsíců později v Kongresu prošel zákon o platbách z nezákonného internetového sázení (Unlawful Internet Gambling Enforcement Act, UIGEA) a vyděsil upjaté členy vedení veřejně obchodovatelné firmy PartyGaming tak moc, že lukrativní americký trh opustila. Její akcie propadly a nikdy už se z toho nevzpamatovaly. PartyGaming, která v USA nabízela také další onlinové hry provozované v kasinech, s federálními vyšetřovateli v roce 2009 navíc uzavřela dohodu, ve které přiznala, že porušila americké zákony, a zaplatila za to 105 milionů dolarů.

Scheinberg oproti tomu řídil soukromou společnost, která nabízela jen poker. Zmíněný zákon UIGEA totiž poker jako nelegální neoznačil, soustředil se místo toho na regulaci platebních metod sázení, které byly podle federálního nebo státního práva zakázané. PokerStars se okamžitě stala jedničkou na americkém trhu a zároveň největší společností s onlinovým pokerem na světě. Jediným skutečným konkurentem pro ni byl Full Tilt, také nabízející onlinový poker v Americe i nadále. Scheinberg najal jako lobbistu za PokerStars ve Washingtonu Richarda Gephardta, někdejšího předsedu Sněmovny reprezentantů Spojených států, a do roku 2010 PokerStars vydělávala při obratu 1,4 miliardy kolem 500 milionů dolarů ročně.

Právě tyto enormní sumy byly důvodem, proč onlinové pokerové společnosti zůstávaly v hledáčku ministerstva spravedlnosti, především prokurátorů z Manhattanu. Federální právníci v čele s ambiciózním mladým asistentem advokátní kanceláře Arlem Devlinem-Brownem se zaměřili na slabé místo v podobě řek pokerových peněz protékajících americkým finančním systémem.

Většina bank a společností poskytujících kreditní karty odmítala platby na pokerových stránkách zpracovávat, takže PokerStars a Full Tilt musely spoléhat na malé firmy zprostředkovávající platby, které byly občas nespolehlivé a také si za své služby účtovaly vysoké poplatky. V letech 2009 a 2010 vládní prokurátoři od firem, které tyto transakce prováděly, inkasovali desítky milionů, a dokonce na některé aktéry podali žalobu či je rovnou zatkli. Ian Imrich, právník firmy Full Tilt, Forbesu v roce 2010 řekl: „Probíhá tu partyzánská válka.“

Velkým problémem bylo šifrování plateb kreditními kartami, ke kterým firmy přistoupily, aby sázky zamaskovaly. Vklady hráčů byly překódovány tak, že vypadaly jako platby například za květiny nebo zvířecí krmivo místo za poker. Mělo to zmást banky, které pak platby zpracovávaly. Podceňovaný Full Tilt se v tomto směru opravdu překonal, což mu pomohlo k růstu. PokerStars vždy tvrdila, že své platby nikdy nešifrovala.

Navzdory těmto snahám se však onlinové pokerové společnosti na federální zásahy díky bezzubým zákonům a mocným politikům à la Barney Frank, kteří se onlinový poker snažili legalizovat, dívaly jen jako na trochu dražší nepříjemnosti. V roce 2010 řekl Forbesu Frank Catania, někdejší ředitel newjerseyské pobočky vymahatelské firmy specializující se na sázkové společnosti a poradce onlinových sázkových firem, že „proti nim federální vláda nic nepodnikne, protože by mohla prohrát“.

Jeden pátek v dubnu roku 2011, který mezi pokerovými hráči vešel ve známost jako Black Friday, na toto odvětví manhattanští federální prokurátoři shodili atomovou bombu. Advokát Bharara oznámil obvinění 11 byznysmenů z oblasti onlinového pokeru, mezi nimiž byli i Scheinberg, Bitar a další lidé z PokerStars, Full Tiltu a jedné menší společnosti, Absolute Pokeru. K dalším obviněným patřili čtyři muži, kteří zpracovávali platby, a jeden bankéř. Nikdo z nich nebyl obžalován v souvislosti s porušováním Wire Actu. Scheinberg se měl zodpovídat z nedodržování Illegal Gambling Business Actu, novějšího zákona UIGEA a komplotu za účelem bankovních podvodů a praní peněz. Marka Scheinberga vláda nikdy z ničeho neobvinila.

Federální prokurátoři se pustili i do kreativnějších řešení a americké stránky PokerStars, Full Tiltu i Absolute Pokeru zablokovali. V pátek večer tak na miliony hráčů, kteří se těšili na svou pravidelnou dávku adrenalinu, při pokusu o přihlášení místo známé obrazovky čekalo strohé oznámení, že jejich oblíbenou pokerovou stránku hlídá FBI. Získat své peníze zpět nebylo nic jednoduchého. Vláda PokerStars zažalovala i v občanskoprávním řízení. O pár měsíců později Rod Rosenstein, tehdejší baltimorský advokát, zažaloval Calvina Ayrea, zakladatele Bodogu, onlinové společnosti s nabídkou sportovních sázek.

Zakladatel Bodogu Calvin Ayre. Foto: Forbes.com

Scheinberg tím byl šokován, ovšem Bharara a jeho prokurátoři nebyli překvapení o nic méně, když se Full Tilt zhroutil a nebyl svým hráčům schopný vyplatit sázky za 330 milionů dolarů. Bharara v občanskoprávním procesu obvinil generálního ředitele Full Tiltu Bitara a jeho dva partnery, Howarda Lederera a Chrise Fergusona, že sázky svých hráčů použili na vyplacení dividend v hodnotě 440 milionů dolarů majitelům a správním radním Full Tiltu.

Scheinberg vklady hráčů od toku peněz své firmy PokerStars provozně oddělil a svým americkým zákazníkům jejich 150 milionů dolarů v sázkách vrátil okamžitě. PokerStars pak s federálními prokurátory uzavřela onu 731milionovou dohodu v rámci veřejnoprávního řízení se společností Full Tilt. K ničemu se nepřiznala, ale k podmínkám prokurátorů patřilo, že Scheinberg už ve společnosti nebude zastávat žádnou oficiální manažerskou pozici.

V následujících několika letech se všichni obvinění v procesu s onlinovými pokerovými společnostmi – kromě Scheinberga – přiznali, ať už k drobným prohřeškům, nebo vážným zločinům, jako jsou bankovní podvody, a nejdelší tresty, jeden z nich až tříletý, dostali zprostředkovatelé onlinových plateb. Celkově však byli všichni obžalovaní potrestáni poměrně měkce. Ray Bitar, generální ředitel Full Tiltu, se přiznal ke spiknutí za účelem bankovního podvodu, trest si ale, zčásti kvůli svému slabému srdci, odsedět nemusel.

Souhlasil také s pokutou 40 milionů dolarů. Provinění Scotta Toma, prezidenta Absolute Pokeru, který rovněž nemohl vyplatit své americké zákazníky, bylo vyhodnoceno jako přestupek. I miliardář Calvin Ayre z Bodogu, poskytovatel sportovních sázek ve Spojených státech, byl souzen za přestupek. Ayre se dokonce ani nemusel osobně ukázat u amerického soudu a k vině se přiznal z kanceláře svého právníka ve Vancouveru.

PokerStars ve své činnosti dále pokračovala – z ostrova Man a s Markem Scheinbergem jako oficiálním generálním ředitelem – jen s tím rozdílem, že už zde nemohli sázet hráči ze Spojených států. Scheinberg si také začal telefonovat a navštěvovat se s Davidem Baazovem, mladým generálním ředitelem, který v Montrealu vedl maličkou veřejně obchodovatelnou firmu se sázkovým softwarem a chtěl PokerStars koupit.

Baazovův zájem podpořila největší světová soukromá kapitálová firma Blackstone Group, disponující značnými finančními prostředky, a načasování nemohlo být lepší. Regulační orgány z New Jersey, jež se v roce 2013 po vzoru států Delaware a Nevada rozhodly poker legalizovat, PokerStars pobídly, aby na jeho území operovala, vzhledem k tomu, že se Scheinberg byl ochotný svého podnikání za vhodnou sumu vzdát.

Když se lidé z Blackstonu konečně dostali k účetním záznamům PokerStars, zjistili, že Scheinberg vybudoval prvotřídní společnost. I poté, co ji FBI dostala z amerického trhu, vydělávala 400 milionů dolarů při obratu jedné miliardy ročně. Na PokerStars bylo 89 milionů registrovaných uživatelů, z nichž pět milionů bylo aktivních každý měsíc, a tak firma auditem šéfa oddělení kybernetické bezpečnosti Blackstonu proplula jako nic. Bylo neuvěřitelné, že na PokerStars probíhalo 500 tisíc onlinových turnajů každý den. V srpnu 2014 Scheinbergové PokerStars prodali společnosti Amay Gaming s podporou Blackstonu za 4,9 miliardy dolarů.

Zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu pro onlinové sázení na první pohled mohlo vypadat jako požehnání. V herním byznysu byl jako doma, a v jednu chvíli se dokonce pustil do odvážného projektu s internetovými sázkami. Trump Forbesu jednou řekl, že „je jasné, že se to děje, dělá se to i v mnoha dalších zemích, jen Spojené státy, jak je jejich zvykem, na tom tratí. Zdá se to nevyhnutelné, ale v této zemi je těžko říct, čemu všemu se nedá vyhnout.“

Aktuální vydání magazínu

Jakmile se však Trump dostal do Oválné pracovny, nabrala jeho politika v této otázce opačný směr. Ministerstvo spravedlnosti vedené Jeffem Sessionsem názor na zákon Wire Act opět změnilo – nyní tvrdilo, že se na onlinové sázky i na poker rozhodně vztahuje. Společnost New Hampshire Lottery se proti tomu ohradila u soudu a v roce 2019 zněl rozsudek federálního soudce, že se Wire Act týká pouze sportovních sázek. Momentálně v této věci probíhá odvolací řízení.

V tu chvíli se pozornost federálních prokurátorů z Manhattanu, vedených advokátem Geofreeyem Bermanem, obrátila k Scheinbergovi. Skutečnou hrozbou pro něj nejsou nepodložená tvrzení související s pohybem peněz, ale obvinění z porušování zákona Illegal Gambling Business Act, který je dnes o něco méně vágní než dříve. V roce 2013 vydal manhattanský odvolací soud rozhodnutí, že poskytování pokerové platformy ve státě, kde je poker nezákonný, odporuje federálnímu právu, ať už je poker dovedností, nebo čímkoli jiným.

V každém případě je teď Scheinberg v New Yorku, a jak soud s ním dopadne, se teprve uvidí. Byl propuštěn na kauci jeden milion dolarů a podle soudních záznamů musel odevzdat všechny své pasy. Federální prokurátorka Olga Zverovich na slyšení ve středu 22. ledna uvedla, že jsou vláda se Scheinbergem ve vyjednávání poměrně daleko, konkrétně „že se už v podstatě dohodli na základních podmínkách“.