Stres je motorem naší produktivity. Nutí nás, abychom si stanovovali a dodržovali termíny, abychom i v těžkých časech dokázali přemýšlet a růst.
Jenže ve velkém množství škodí. A jestli ho neudržíte pod kontrolou, zničí to, co jste s úsilím budovali. Lze z něj těžit, ale nesmíte překročit tenkou hranici vyhoření.
Spousta lidí to zná: kdysi milované zaměstnání už je vůbec nenaplňuje. Sní jen o tom, jak z toho všeho utéct.
Jak poznat, že se k vyhoření blížíte? A jak mu předejít? Tady je několik tipů.
1. Máte problém najít rovnováhu mezi prací a zbytkem života
Osobně spíš než „rovnováhu“ upřednostňuji „vyvažování“ – nikdy nekončící snahu ukočírovat životní výkyvy, tedy něco docela jiného než jakýsi nedosažitelný a statický stav „rovnováhy“. Doporučuju rozdělit tyto výkyvy na „tažné“ (ženou vás vpřed – podpora přátel a rodiny, vhodná strava, dostatek spánku, pocit poslání) a „brzdné“ (zvyšují váš stres – například vztek, neutěšená situace v domácnosti, starosti, někdy i nepořádek). Nejde o to, brzdné vlivy zcela odstranit, spíše je kompenzovat těmi tažnými – aby brzdné nepřevládly.
Tip: Soustřeďte se právě na tažné faktory. Máte-li problémy vyvážit práci a život, neznamená to, že jste nezvládli najít rovnováhu – jenom u vás převládly brzdné výkyvy. Potřebujete je vykompenzovat dostatečně silnými tažnými prožitky. Začněte se tedy soustředit právě na ně a aktivně vyhledávejte to, co vám vylepšuje náladu (namísto návštěvy večírku a jídla z fastfoodu si uvařte večeři, dobře se vyspěte, běžte sportovat) a prohlubuje pouto s vašimi blízkými – stres je pak o poznání méně únavný.
2.Vašimi typickými emocemi jsou stres a úzkost
Chybí-li vám síla, abyste dokončili, co zrovna potřebujete, cítíte frustraci. A máte-li pocit, že vás ostatní využívají, vyvolá to ve vás vztek. Potíž je v tom, že tyto emoce se pro vás mohou stát rutinou – i tehdy, když pro ně neexistuje důvod. Jestli se vám zdá, že až příliš rychle podléháte vzteku či úzkosti, možná za to nemůže ona situace, ale vyhoření.
Tip: Když vaši koncentraci naruší vztek nebe strach, zkuste zjistit, odkud tyto pocity pocházejí. Může za ně odkládaný projekt, který už měl být dávno dokončen, a vy se bojíte, že vám zničí kariéru? Nebo pocit, že nemáte dost financí? Emoce se rodí z myšlenek. Dokážete-li určit, kde se ta či ona myšlenka vzala, můžete odhalit zdroj strachu a vyrovnat se s úzkostí.
3.Konflikty vás brzdí každý den
Dalším znakem blížícího se vyhoření je narůstající počet konfliktů s vašimi kolegy i blízkými. Možná ještě neboucháte pěstí do stolu, ale napětí je ve vzduchu – příkře a rozhořčeně formulované e-maily a přehnaně defenzivní přístup jsou určujícím tónem vašich každodenních diskusí. Konflikty jsou následkem stresu a také jeho častou příčinou.
Tip: Nepalte mosty. Máte-li energii k hádkám, znamená to, že máte rovněž energii postavit se jejich příčině. Ještě větší pozor si dávejte při překračování hranice konfliktu – protože daleko obtížnější je najít si cestu zpět poté, co jste spálili mosty. Proto byste se právě tady měli za každou cenu snažit obrátit vývoj. Opakují-li se stále tytéž hádky, svolejte krátké osobní setkání všech zúčastněných, vyjasněte všechny nejasnosti v komunikaci a uvolněte napětí. Dejte najevo dobrou vůli, nebojte se přiznat vlastní díl viny a v zájmu zachování dobrých týmových vztahů vše včas vyřešte.
4.Co vás dříve naplňovalo energií, vám teď připadá jako přítěž
Další známkou toho, že se blížíte vyhoření, je, že věci, které vás dříve inspirovaly a plnily energií, vás už jen vyčerpávají. Autor Dilberta Scott Adams ve svém nedávném eseji pro Wall Street Journal zmiňuje, že zbytečnost toho či onoho projektu si obvykle uvědomil ve chvíli, kdy pro něj ztratil své někdejší nadšení a začal ho pociťovat spíše jako přítěž. „Během své kariéry jsem se zapojil do několika desítek projektů a každý mě na začátku naplňoval nadšením. Můžete tomu klidně říkat zápal. Jenže u těch, které k ničemu nebyly – a těch byla většina – jsem ten zápal postupně ztratil.“
Vázne-li nadšení, nejspíš něco není v pořádku. Možná jste si vybrali nevhodnou profesi, někdy však k obnovení zápalu a potenciálu postačí malinko změnit přístup.
Tip: Vytvořte si určitý odstup – a čas k odpočinku. Není třeba dodávat, že bez alespoň 7 hodin spánku denně se neobejdete. Nečekejte však až na okamžik, kdy nebudete schopni normálního fungování a nezbude vám než si vzít dlouhou nucenou dovolenou. Snažte se naopak maximálně využít volný čas, který máte, včetně víkendů. Odpoutejte se od práce a snažte se naopak co nejvíce obklopit lidmi a aktivitami, co vás energií nabíjejí, místo aby ji z vás vysávali. K tomu, abyste si uvědomili, že je načase dobít baterky, není potřeba se strhat – tomu se raději vyhněte. Jinak se vám zadře motor.
Autorkou článku je Jan Bruce, podnikatelka, která se zabývá souvislostmi zdraví, životního stylu a práce.
