Jestli máte ambici řídit jednou vlastní tým, určitě vás bude zajímat, jestli pro to máte předpoklady. Zda jste vůdčí typ přitom můžete zjistit několika způsoby. Nejjednodušší je absolvovat některý z dlouhé řady online testů, které lehce najdete na internetu. Počítejte ale s tím, že většina těchto stránek vám zároveň bude chtít prodat nějakou službu typu školení pro zdokonalení vašich schopností.
Dalším způsobem, jak zjistit, zda se ve vás neskrývá malý Napoleon, Caesar, Bolívar, Washington nebo třeba africký sjednotitel Zuluů Šaka, je zaplatit si seminář, které nabízejí byznysové školy. Bude to ale fungovat? Z podnětného článku „Můžete se naučit vést lidi?“, který vyšel v The New York Times, například vyplývá, že stát se vůdcem jen tím, že absolvujete nějaký kurz, je přinejmenším diskutabilní. Ačkoli se vás o tom budou dotyčné školy samozřejmě snažit přesvědčit.
„Dokážeme zařídit, aby naši žáci věděli o etických dilematech v podnikání, o tom, jak je těžké řídit lidi v dobách krize nebo o tom, jak je pro řízení důležitá sebedůvěra a komunikační schopnosti. Samotná myšlenka, že schopnosti vést je možné předat komukoli a kdykoli, je ale nesmyslná,“ říká John Van Maanen, profesor managementu na M.I.T. Sloan, který vyučuje kurz Řízení společnosti.
Mimochodem, když si vzpomenete na významné historické postavy, které dávaly do pohybu miliony lidí, a hrdiny, kteří vedli revoluce, asi by vás nenapadlo říct – hm, to by dokázal každý… Co vlastně znamená být lídr? Určitě to nevědí podnikatelé, kteří zaměňují zastrašování s vůdcovským talentem, nebo ti, co věří, že lídry jsou už tím, že mají funkci.
Což mě přivádí k další myšlence: „Úspěšné firmy nenabírají kvalifikovné lidi, aby je motivovaly. Zaměstnají již ty motivované, aby je inspirovali,“ píše Simon Sinek ve své knize nazvané Jak velcí vůdci inspirují ostatní k akci.
Pro vůdcovství je také klíčovou věcí emoční inteligence, jejíž hlavní rysy a projevy shrnuje v článku The New York Times psycholog a autor Daniel Coleman. Podívejte se, jestli vaše chování odpovídá tomu, jak jednají emočně inteligentní lídři:
Seběvědomí
Realistické sebevědomí: Jsou k sobě upřímní a uvědomují si, jaké jsou jejich silné a slabé stránky. Pokud v něčem zrovna nevynikají, jsou schopni tyto kompetence delegovat na toho, kdo dané oblasti rozumí lépe.
Emoční vhled: Rozumějí vlastním pocitům. Fakt, že si například uvědomují, co je dokáže rozzlobit, jim pomáhá k tomu, aby svůj vztek ovládnuli.
Sebeovládání
Odolnost: Zůstávají klidní i v tom největším stresu a dokážou rychle vychladnout, když je něco rozhodí. Nepanikaří, protože vědí, že lidé vzhlížejí ke svému lídrovi i v době největší krize a potřebují ujistit, že situaci zvládnou. Pokud je klidný, budou i oni.
Vyrovnanost: Drží své pocity na uzdě a vyhýbají se emočně vypjatým reakcím. Místo toho informují ostatní, co je špatně, a jaké bude řešení.
Povzbuzují se: Překážky je nezastaví – jdou si stále za svými cíli.
Empatie
Jsou vnímaví: Protože chápou i jiné perspektivy, dokážou kolegům vysvětlit věci tak, aby jim porozuměli. Jejich případné dotazy vítají, protože se tak ujistí, že vše pochopili správně.
Naslouchají ostatním: Věnují plnou pozornost tomu, co jim druhý říká, aniž by mu skákali do řeči.
Udržování dobrých vztahů
Komunikují: Jsou přesvědčiví a hlavně srozumitelní. Ostatním je tak jasné, co po nich lídr chce, a navíc jsou motivovaní to udělat.
Jsou týmoví hráči: Kolegové se v jejich společnosti cítí uvolněně. Dobré znamení je, když se v jejich přítomnosti bez obav smějí.
Pokud se chcete naučit vůdcovství, měli byste primárně vědět, co jím není – například snaha se dostat dopředu za každou cenu. Žraloci ani predátoři vůdci nejsou. Pracujte tak na své emoční inteligenci a uvidíte, kam vás to dostane. Ostatně jak říká americký ekonom a guru managementu, Peter Drucker: „Řízení znamená dělat věci správně, zatímco vedení znamená dělat správné věci.“
