skip to main content
Češi v zahraničí

Je tady stejná nálada jako u nás před Listopadem, říká z Hongkongu Leon Jakimič

4 minuty

Obyvatelé Hongkongu jsou tak hrdí, že čím víc Čína haraší zbraněmi, tím víc je to ještě nakopává, aby demonstrovali dál, hlásí z Hongkongu majitel sklářské firmy Lasvit Leon Jakimič.

Čtyřiačtyřicetiletý podnikatel žije v poloautonomním regionu na jihu Číny posledních 20 let, řídí odsud byznys Lasvitu po celé Asii, takže s napětím sleduje, jak pokračují protesty, které před 10 týdny rozpoutal zákon o vydávání osob podezřelých z trestného činu do kontinentální Číny.

Nepolevující demonstrace, do kterých se o víkendu zapojilo 1,7 milionu lidí, a reakce vlády v Pekingu, jež vyslala k hranicím s Hongkongem polovojenské jednotky, udělaly z původně lokálního problému globální téma, které sleduje celý svět a které zasahuje už i do byznysu.

Minulý měsíc odložil vstup své asijsko-tichomořské divize na hongkongskou burzu největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev, ke stejnému kroku se teď odhodlal i čínský gigant Alibaba. Na IPO na burze v Hongkongu se přitom na podzim chystá i česká firma Home Credit Petra Kellnera

„Nevyřeší se to hned, protesty nepoleví a bude to určitě ještě otázka několika měsíců. Lidé v Hongkongu jsou odhodlaní a přesvědčení, chtějí v prostestech pokračovat,“ říká Jakimič, který zároveň tvrdí, že obavy o bezpečnost cizinců, kteří se do Hongkongu chystají, jsou zbytečné.

Z druhé strany světa působí situace v Hongkongu hodně napjatě. Je to přehnané?

Ano. Pokud se zrovna protesty neodehrávají na letišti, není důvod sem necestovat. Nic nebezpečného se tady neděje. Ano, všude jsou vylepené letáčky, lidé se navzájem povzbuzují, takže cítíte, že město je radikalizované, ale násilí je minimální. Lidé v Hongkongu jsou jednak ze své podstaty mírumilovní, a pak dobře vědí, že kdyby tady propuklo násilí, Čína by musela zakročit.

Čínské úřady ale mluví dokonce o extrémním násilí.

Já ničeho takového nebyl svědkem. Je pravda, že policie tady proti demonstrantům nasadila slzný plyn a gumové projektily, což přililo olej do ohně, protože něco takového tady není zvykem, takže to nikdo nečekal. Ale třeba ta poslední demonstrace v neděli byla opravdu extrémně klidná. Lidé říkali: Pojďme dokázat celému světu, že není pravda, když Čína říká, že jsme násilní.

Jak lidé reagovali na to, že Čína přesunula k hranicím s Hongkongem polovojenské jednotky? Zvýšilo se ve městě napětí?

Spíš bych řekl, že to všechno ještě víc nakoplo. Lidé jsou tady hodně hrdí, takže čím víc Čína haraší zbraněmi, tím víc jsou odhodlaní demonstrovat dál. Stejný efekt mělo i použití slzného plynu a gumových projektilů – ještě víc je to vyhecovalo. Lidé jsou naštvaní a říkají: Kde to žijeme, aby nám Čína vyhrožovala invazí? Demonstrantům se také nelíbí, že místní vláda zřejmě pod tlakem Číny podhodnocuje údaje o počtu lidí při demonstracích, a viní ji z toho, že není transparentní.

Liší se ty údaje hodně?

Dost. V neděli vyšlo podle organizátorů do ulic 1,7 milionu lidí, přitom policie mluví o 130 tisících. Já u toho osobně nebyl, ale kolegové mi říkali, že se to rozhodně víc blížilo k tomu 1,7 milionu. Přitom pršelo, protesty trvají už dlouho, takže se čekalo, že účast bude slábnout, že přijde maximálně pár set tisíc lidí, ale v neděli byli všichni šokovaní, kolik jich zase přišlo. Nepolevuje to.

Jak spory vnímáte vy?

Obecně tady panuje názor, že zákon o vydávání podezřelých z trestných činů do Číny byl nešťastný. Lidé jsou vůči čínské legislativě nedůvěřiví a bojí se jejího zneužití. V minulosti tady totiž došlo k tomu, že zmizeli nějací lidé a pak se ukázalo, že byli v Číně. Snažit se protlačit takový zákon byla chyba. Už to vědí všichni, ale zároveň se to bojí přiznat.

Správkyně Hongkongu Carrie Lam ale už oznámila, že schvalování zákona odložila.

Jenže lidé chtějí, aby ten zákon úplně zrušila, což zase místní vláda odmítá. Takže teď jde o to, kdo má větší trpělivost a kdo ustoupí jako první. Nechci to přirovnávat vyloženě k hongkongskému Listopadu, ale je tady cítit podobná síla a atmosféra, jaká byla asi cítit v Československu v roce 1989. Je tady patrná naděje, že jde všechno změnit, když budou lidé držet pospolu. Jak jsou lidé semknutí, nabalují se na to v euforii další a další požadavky, které už ani nejsou moc reálné. Demonstranti požadují, aby se čínská vláda omluvila za výroky, že demonstranti jsou výtržníci, kteří páchají násilí, a chtějí získat víc liberálních svobod a demokratických pravomocí, které přitom Hongkong nikdy ani neměl.

Komplikují vám demonstrace život a byznys?

Když jsou demonstrace, jsou odkloněné autobusy, metro a některé ulice jsou zavřené, takže to občas přinese nějaký praktický problém, ale jinak ne. A byznys nám to nekomplikuje vůbec, retail v Hongkongu prakticky nemáme, děláme B2B byznys s developery a architekty a to je business as usual. Ale místní hoteliéři a restauratéři jsou nešťastní, protože jim to škodí hodně. Některé restaurace v místech demonstrací zůstávají zavřené, navíc je tady citelně méně turistů. Hlavně těch z kontinentální Číny. Manželka s dětmi teď byla v Disneylandu, kde bývá vždycky narváno, a teď tam skoro nikdo nebyl. Zahraničních turistů citelně ubylo. Mimo demonstrace ale poznáte, že se něco děje, jen z konverzace s lidmi, všichni řeší, co bude dál. Berou to osobně, expati zase řeší, jestli se neodstěhovat do Singapuru, nebo se nevrátit do Evropy. Bohatší místní zase řeší, jestli si nekoupit druhý dům v Austrálii, což dělali vždycky, ale teď to řeší víc.

A jak budete reagovat vy?

Je mi to hloupé říkat, protože to opakuju už 10 let, ale příští rok se odstěhujeme zpátky do Česka. Řekli jsme si, že 20 let už je dost, že nám chybí rodná země, příbuzní a že už nastal čas se vrátit. Udělali bychom to tak jako tak, ale je pravda, že to, co se tady teď děje, to asi malinko uspíšilo.

Jak dlouho ještě napjatá situace v Hongkongu potrvá?

Myslím, že to bude otázka určitě ještě několika měsíců. Nevyřeší se to rozhodně hned. Je to masový protest, který jde napříč generacemi i celým Hongkongem, navíc je to i dobře organizované. I když tomu chybí jasný lídr, viděl jsem seznam demonstrací na příští tři týdny dopředu. Ale zároveň si nemyslím, že by mohlo dojít k invazi, Hongkong je pro Čínu extrémně důležitý, takže si něco takového vůbec nedovedu představit. Všichni by asi byli rádi, aby to už skončilo, ale nikdo nechce přiznat chybu a ustoupit jako první, aby to nevypadalo, že prohrál. Omluvy tady teď nejsou v módě.